Tržní dopady vývoje na Blízkém východě jsou "zatím" omezené

Z hlediska světové ekonomiky, ale i české inflace, je hlavní zprávou včerejška ranní vstup izraelské armády na území Libanonu a následně večerní íránský raketový útok na Izrael. V obavě z možných dopadů konfliktu (zejména v případě jeho další eskalace včetně možného zapojení USA na straně židovského státu) ohledně těžby ropy, osudu izraelské ekonomiky atp. reagovaly finanční trhy předpokládatelným směrem.

Ropa je oproti včerejšku dražší. Například Brent zdražil o více než 2 dolary (tj. cca 3 %), nicméně tím se jeho cena jen vrátila na úroveň cca v předposledním zářijovém týdnu. Nejde tedy (zatím) o žádné drama.



Kurz dolaru vůči euru se v reakci na útok téměř nezměnil, ale to je proto, že si prošel posílením (o cca cent, tj. cca 1 %) už během včerejšího dne.



Koruna vůči euru naopak oslabila (na úroveň kolem 25,7), ovšem taky už během včerejšího dne; celkově od pondělního rána o cca 0,1 Kč (ani ne půl procenta), což ji dotlačilo na úrovně pozorované v půlce srpna.



Prognóza ČNB pro letošní poslední čtvrtletí přitom čeká kurz v průměru na 25,21. Pokud by tedy koruna setrvala na aktuální pozici, šlo by pro bankovní radu (tedy aspoň pro tu část, která pokládá prognózu ČNB pořád ještě za klíčový vstup pro své rozhodování) o argument pro spíš pomalejší tempo snižováním repo sazby. Stejný efekt by plynul ze zvyšování ceny ropy.

Opačný efekt by ale plynul z případného zhoršení nálady (menší ochoty spotřebitelů nakupovat a firem investovat), ať už v Česku nebo Evropě jako celku.

Michal Skořepa