Počet obyvatelstva v hl. m. Praze v 1. pololetí 2024 se oproti konci roku 2023 podle předběžných výsledků zvýšil o 914 osob na celkových 1 385 646 obyvatel

V 1. pololetí roku 2024 stoupnul počet obyvatel v Praze oproti konci roku 2023 podle předběžných výsledků o 914 osob na celkových 1 385 646 obyvatel. Za nárůstem počtu obyvatel stál především přírůstek stěhováním (934 osob), naopak přirozenou měnou 20 osob ubylo. V porovnání s definitivními údaji z 1. pololetí roku 2023 došlo k meziročnímu snížení celkového přírůstku a přírůstku stěhováním. Došlo také ke snížení přirozeného přírůstku, který se tak proměnil v přirozený úbytek obyvatel. Meziročně poklesl počet živě narozených, zemřelých a přistěhovalých, a zvýšil se počet a vystěhovalých.

K 30. červnu 2024 žilo v Praze podle předběžné statistické bilance 1 385 646 obyvatel, z toho 672 591 mužů a 713 055 žen. Ženy tak tvořily 51,5 % celkového počtu obyvatel. V absolutních číslech zaznamenala Hl. m. Praha v 1. pololetí 2024 druhý největší přírůstek počtu obyvatel (oproti konci roku 2023) ze všech krajů. Zároveň byla společně se Středočeským krajem jedinými dvěma kraji, kde k přírůstku obyvatel došlo. Ostatní kraje ČR zaznamenaly v uplynulém pololetí úbytek obyvatel. Tento úbytek obyvatel pramenil zejména z vysokého počtu vystěhovalých, jejichž velkou část představovaly osoby, kterým na konci března skončila platnost dočasné ochrany, a nepožádaly si o její prodloužení. Zahraniční stěhování v rámci celé České republiky skončilo v 1. pololetí zápornou bilancí -7 557 osob.

Tabulka 1 : Obyvatelstvo hl. m. Prahy za 1. pololetí 2024 (absolutně, relativně, meziroční změny)

Během 1. pololetí 2024 zemřelo celkem 5 759 osob a na svět přišlo 5 739 dětí. Počet zemřelých meziročně poklesl o 6,2 %, počet živě narozených poklesl o 10,7 %. Počet zemřelých byl vyšší než počet narozených a tak přirozenou měnou v 1. pololetí 2024 klesl počet obyvatel Prahy o 20 osob. Přirozený úbytek také představoval rozdíl oproti 1. pololetí minulého roku, kdy přirozenou měnou naopak přibylo 289 osob. . K přirozenému úbytku došlo ještě v 1. pololetí roku 2021, kdy zemřelo o 366 osob více, než se narodilo. To bylo způsobené úmrtností během pandemie covid-19. V letech před rokem 2020 dosahovala Praha vždy přirozeného přírůstku, přičemž v letech 2016 až 2019 byl tento přírůstek v 1. pololetí dokonce vyšší než 1 000 osob.

Graf 1: Přirozený, migrační a celkový přírůstek v hl. m. Praze v 1. pololetí 2008 až 2024

Na populačním přírůstku Prahy v 1. pololetí 2024 se tak podílela výhradně migrace, díky níž přibylo v Praze 934 obyvatel. Přírůstek pak zajistila pouze migrace se zahraničím, odkud se do Prahy přistěhovalo o 1 770 osob více, než se z Prahy do zahraničí odstěhovalo. Stěhováním s ostatními regiony Česka pak Praha ztratila 836 osob. V 1. pololetí 2024 se do Prahy přistěhovalo celkem 33 294 osob, což bylo o 12,1 % méně než ve stejném období loňského roku. Vystěhovalých osob z Prahy bylo 32 360, což představovalo meziroční nárůst o 53,1 %. V elkou část vystěhovalých představovaly osoby, kterým na konci března skončila platnost dočasné ochrany v souvislosti s válkou na Ukrajině, a nepožádaly si o její prodloužení.

Graf 2: Saldo stěhování s ostatními regiony Česka a se zahraničím v hl. m. Praze v 1. pololetí 2008 až 2024

V Praze bylo v 1. pololetí 2024 uzavřeno 2 673 sňatků, oproti stejnému období předchozího roku se jednalo o pokles o 4,9 %. Počet uzavřených manželství v přepočtu na tisíc obyvatel dosáhl hodnoty 3,9 a byl nejvyšší mezi kraji ČR. V Praze tak proběhlo nejvíce sňatků ze všech krajů v ČR a to jak v absolutních, tak v relativních hodnotách. V 1. pololetí 2024 také proběhlo 1 163 rozvodů, o 24 rozvodů méně než za stejné období loňského roku. V relativním vyjádření šlo o 1,7 rozvodů na 1000 obyvatel a v relativních hodnotách to bylo nejméně ze všech krajů ČR.

Podíl dětí narozených mimo manželství se v Praze meziročně snížil na 38,6 % (za 1. pololetí roku 2023 to bylo 39,3 %) a stále zůstal pod průměrem Česka (47,1 %). Také v porovnání s ostatními kraji se jednalo o nejnižší hodnotu. Druhý nejmenší podíl mimomanželských dětí byl v Jihomoravském kraji (40,9 %), největší pak v Ústeckém kraji (63 %) a Karlovarském kraji (61,8 %). Z celkového počtu 2 739 živě narozených dětí tvořily prvorozené děti 54,3 %, druhorozených bylo 36,3 % a děti třetího a vyššího pořadí se na počtu všech živě narozených dětech podílely z 9,4 %.

Graf 3 : Sňatky, rozvody, živě narození a zemřelí v hl. m. Praze v 1. pololetí 2008 až 2024

Nejlidnatější městskou částí Prahy k 30. červnu 2024 byla Praha 4 se 135 206 obyvateli. Mezi městské části s nejvyšším počtem obyvatel patřila dále Praha 10 (118 469 osob), Praha 8 (111 309 obyvatel), Praha 6 (108 121 osob) a Praha 5 (95 782 obyvatel).

Městskou částí s nejnižším počtem obyvatel k 30. červnu 2024 byla Praha-Nedvězí se 372 osobami. Dalšími městskými částmi s nejmenším počtem obyvatel byly Praha-Královice (465 osob), Praha-Přední Kopanina (663 obyvatel), Praha-Benice (762 osob) a Praha-Lochkov (832 obyvatel).

V 1. pololetí roku 2024 došlo u 35 městských částí k přírůstku obyvatel a u 22 městských částí k úbytku obyvatel. Největší přírůstek v absolutních hodnotách byl zaznamenán na Praze 5 (783 osob), Praze 9 (479 osob) a Praze 10 (470 osob). Největší úbytek pak v městských částech Praha 11 (- 1 105 osob), Praha 20 (- 834 osob) a Praha 2 (- 257 osob).

V relativním vyjádření (v přepočtu na populační velikost městské části, tedy na 1 000 obyvatel středního stavu), bylo největšího celkového přírůstku obyvatel dosaženo v městských částech Praha-Lysolaje (61,0 osob na 1 000 obyvatel, tj. 61,0 ‰ ), Praha-Štěrboholy (34,3 ‰ ) a Praha-Dolní Měcholupy (34,0 ‰ ). Naopak nejvyšší celkový úbytek obyvatel nastal v městských částech Praha 20 (-47,7 ‰ ), Praha-Nedvězí (-31,7 ‰ ) a významně menší úbytek pak v MČ Praha 11 (-14,0 ‰ ).

Metodická poznámka:

Veškeré zpracovávané údaje se týkají obyvatel, kteří mají na území hl. m. Prahy trvalé bydliště, a to bez ohledu na státní občanství. Od roku 2001 (v návaznosti na sčítání lidu, domů a bytů 2001) údaje zahrnují i cizince s vízy nad 90 dnů (podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců), a taktéž cizince s přiznaným azylem (podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu). Od 1. 5. 2004, v návaznosti na tzv. Euronovelu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, se údaje týkají občanů zemí EU s přechodným pobytem na území hl. m. Prahy a občanů třetích zemí s dlouhodobým pobytem. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození, úmrtí) občanů s trvalým pobytem na území hl. m. Prahy, které nastaly v cizině.