Počet obyvatelstva v hl. m. Praze v 1. pololetí 2024 se oproti konci roku 2023 podle předběžných výsledků zvýšil o 914 osob na celkových 1 385 646 obyvatel
V 1. pololetí roku 2024 stoupnul počet obyvatel v Praze oproti konci roku 2023 podle předběžných výsledků o 914 osob na celkových 1 385 646 obyvatel. Za nárůstem počtu obyvatel stál především přírůstek stěhováním (934 osob), naopak přirozenou měnou 20 osob ubylo. V porovnání s definitivními údaji z 1. pololetí roku 2023 došlo k meziročnímu snížení celkového přírůstku a přírůstku stěhováním. Došlo také ke snížení přirozeného přírůstku, který se tak proměnil v přirozený úbytek obyvatel. Meziročně poklesl počet živě narozených, zemřelých a přistěhovalých, a zvýšil se počet a vystěhovalých.
K 30. červnu 2024 žilo v Praze podle předběžné statistické bilance 1 385 646 obyvatel, z toho 672 591 mužů a 713 055 žen. Ženy tak tvořily 51,5 % celkového počtu obyvatel. V absolutních číslech zaznamenala Hl. m. Praha v 1. pololetí 2024 druhý největší přírůstek počtu obyvatel (oproti konci roku 2023) ze všech krajů. Zároveň byla společně se Středočeským krajem jedinými dvěma kraji, kde k přírůstku obyvatel došlo. Ostatní kraje ČR zaznamenaly v uplynulém pololetí úbytek obyvatel. Tento úbytek obyvatel pramenil zejména z vysokého počtu vystěhovalých, jejichž velkou část představovaly osoby, kterým na konci března skončila platnost dočasné ochrany, a nepožádaly si o její prodloužení. Zahraniční stěhování v rámci celé České republiky skončilo v 1. pololetí zápornou bilancí -7 557 osob.
Tabulka 1 : Obyvatelstvo hl. m. Prahy za 1. pololetí 2024 (absolutně, relativně, meziroční změny)
Během 1. pololetí 2024 zemřelo celkem 5 759 osob a na svět přišlo 5 739 dětí. Počet zemřelých meziročně poklesl o 6,2 %, počet živě narozených poklesl o 10,7 %. Počet zemřelých byl vyšší než počet narozených a tak přirozenou měnou v 1. pololetí 2024 klesl počet obyvatel Prahy o 20 osob. Přirozený úbytek také představoval rozdíl oproti 1. pololetí minulého roku, kdy přirozenou měnou naopak přibylo 289 osob. . K přirozenému úbytku došlo ještě v 1. pololetí roku 2021, kdy zemřelo o 366 osob více, než se narodilo. To bylo způsobené úmrtností během pandemie covid-19. V letech před rokem 2020 dosahovala Praha vždy přirozeného přírůstku, přičemž v letech 2016 až 2019 byl tento přírůstek v 1. pololetí dokonce vyšší než 1 000 osob.
Graf 1: Přirozený, migrační a celkový přírůstek v hl. m. Praze v 1. pololetí 2008 až 2024
Na populačním přírůstku Prahy v 1. pololetí 2024 se tak podílela výhradně migrace, díky níž přibylo v Praze 934 obyvatel. Přírůstek pak zajistila pouze migrace se zahraničím, odkud se do Prahy přistěhovalo o 1 770 osob více, než se z Prahy do zahraničí odstěhovalo. Stěhováním s ostatními regiony Česka pak Praha ztratila 836 osob. V 1. pololetí 2024 se do Prahy přistěhovalo celkem 33 294 osob, což bylo o 12,1 % méně než ve stejném období loňského roku. Vystěhovalých osob z Prahy bylo 32 360, což představovalo meziroční nárůst o 53,1 %. V elkou část vystěhovalých představovaly osoby, kterým na konci března skončila platnost dočasné ochrany v souvislosti s válkou na Ukrajině, a nepožádaly si o její prodloužení.
Graf 2: Saldo stěhování s ostatními regiony Česka a se zahraničím v hl. m. Praze v 1. pololetí 2008 až 2024
V Praze bylo v 1. pololetí 2024 uzavřeno 2 673 sňatků, oproti stejnému období předchozího roku se jednalo o pokles o 4,9 %. Počet uzavřených manželství v přepočtu na tisíc obyvatel dosáhl hodnoty 3,9 a byl nejvyšší mezi kraji ČR. V Praze tak proběhlo nejvíce sňatků ze všech krajů v ČR a to jak v absolutních, tak v relativních hodnotách. V 1. pololetí 2024 také proběhlo 1 163 rozvodů, o 24 rozvodů méně než za stejné období loňského roku. V relativním vyjádření šlo o 1,7 rozvodů na 1000 obyvatel a v relativních hodnotách to bylo nejméně ze všech krajů ČR.
Podíl dětí narozených mimo manželství se v Praze meziročně snížil na 38,6 % (za 1. pololetí roku 2023 to bylo 39,3 %) a stále zůstal pod průměrem Česka (47,1 %). Také v porovnání s ostatními kraji se jednalo o nejnižší hodnotu. Druhý nejmenší podíl mimomanželských dětí byl v Jihomoravském kraji (40,9 %), největší pak v Ústeckém kraji (63 %) a Karlovarském kraji (61,8 %). Z celkového počtu 2 739 živě narozených dětí tvořily prvorozené děti 54,3 %, druhorozených bylo 36,3 % a děti třetího a vyššího pořadí se na počtu všech živě narozených dětech podílely z 9,4 %.
Graf 3 : Sňatky, rozvody, živě narození a zemřelí v hl. m. Praze v 1. pololetí 2008 až 2024
Nejlidnatější městskou částí Prahy k 30. červnu 2024 byla Praha 4 se 135 206 obyvateli. Mezi městské části s nejvyšším počtem obyvatel patřila dále Praha 10 (118 469 osob), Praha 8 (111 309 obyvatel), Praha 6 (108 121 osob) a Praha 5 (95 782 obyvatel).
Městskou částí s nejnižším počtem obyvatel k 30. červnu 2024 byla Praha-Nedvězí se 372 osobami. Dalšími městskými částmi s nejmenším počtem obyvatel byly Praha-Královice (465 osob), Praha-Přední Kopanina (663 obyvatel), Praha-Benice (762 osob) a Praha-Lochkov (832 obyvatel).
V 1. pololetí roku 2024 došlo u 35 městských částí k přírůstku obyvatel a u 22 městských částí k úbytku obyvatel. Největší přírůstek v absolutních hodnotách byl zaznamenán na Praze 5 (783 osob), Praze 9 (479 osob) a Praze 10 (470 osob). Největší úbytek pak v městských částech Praha 11 (- 1 105 osob), Praha 20 (- 834 osob) a Praha 2 (- 257 osob).
V relativním vyjádření (v přepočtu na populační velikost městské části, tedy na 1 000 obyvatel středního stavu), bylo největšího celkového přírůstku obyvatel dosaženo v městských částech Praha-Lysolaje (61,0 osob na 1 000 obyvatel, tj. 61,0 ‰ ), Praha-Štěrboholy (34,3 ‰ ) a Praha-Dolní Měcholupy (34,0 ‰ ). Naopak nejvyšší celkový úbytek obyvatel nastal v městských částech Praha 20 (-47,7 ‰ ), Praha-Nedvězí (-31,7 ‰ ) a významně menší úbytek pak v MČ Praha 11 (-14,0 ‰ ).
Metodická poznámka:
Veškeré zpracovávané údaje se týkají obyvatel, kteří mají na území hl. m. Prahy trvalé bydliště, a to bez ohledu na státní občanství. Od roku 2001 (v návaznosti na sčítání lidu, domů a bytů 2001) údaje zahrnují i cizince s vízy nad 90 dnů (podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců), a taktéž cizince s přiznaným azylem (podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu). Od 1. 5. 2004, v návaznosti na tzv. Euronovelu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, se údaje týkají občanů zemí EU s přechodným pobytem na území hl. m. Prahy a občanů třetích zemí s dlouhodobým pobytem. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození, úmrtí) občanů s trvalým pobytem na území hl. m. Prahy, které nastaly v cizině.
Veškeré údaje za rok 2023 jsou předběžné.
Komentář navazuje na rychlou informaci o pohybu obyvatelstva ČR zveřejněnou zde .
-------
Kontakt:
Mgr. et Mgr. Adam Vlč
Oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ v hl. m. Praze
Tel.: 737 280 502
E-mail: adam.vlc@csu.gov.cz
Výsledky firem - tržby, zisk
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
11.11.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Miroslav Novák, AKCENTA
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?