Volkswagen byl tak zelený, až zapomněl, že ideologie a trh se moc nepotkávají

Březen 2019. Volkswagen oznamuje, že uspíší svůj přechod na elektromobilitu. Zelené neziskovky jásají. "Toto je první věrohodný klimatický plán kterékoli z významných automobilek," pochvaluje si jedna z nich. Považuje krok Volkswagenu za zlomový; bude jej prý následovat celá industrie.

Není tedy pravda, že by Volkswagen zaspal. Naopak, byl ve své snaze ozelenit se tak horlivý, že byl až ideologický. A ideologie se s trhem moc nepotkává. Na to automobilka doplatila. Její pragmatičtější konkurenti v takových trablech nejsou. Volkswagen jim teď poslouží spíš jako odstrašující případ než jako vzor k následování.

Září 2024. Běžné akcie Volkswagenu tento týden uzavřely pod hodnotou 95 eur za kus. To je nejníže od října 2011, kdy Evropa v důsledku světové finanční krize procházela závažnou krizí dluhovou. Akcie VW tedy spadly níže než kdykoli během jeho emisní aféry Dieselgate, propuknuvší roku 2015, a také než kdykoli během covidu.

Vedení VW pod tlakem mimořádně nepříznivého vývoje bije na poplach. Šéf dozorčí rady Hans Dieter Pötsch vyzývá EU, aby firmě z nesnází pomohla. Zejména Brusel žádá, ať přehodnotí své emisní cíle. Ty jsou objektivně nejambicióznější a z hlediska tradičních automobilek tedy nejstriktnější na světě. Podle Pötsche bruselští politici stanovili autoprůmyslu cíle, aniž by byla k dispozici potřebná infrastruktura. Její nedostatečný rozvoj je prý zásadní překážkou razantnějšímu přechodu na elektromobilitu.

Automobilkám v EU přitom kvůli pomalému přechodu na elektromobilitu hrozí nejen trvalá ztráta zákazníků, kteří přejdou k čínské nebo americké konkurenci, ale i tučné bruselské pokuty, v přepočtu až za 376 miliard korun. Tuto částku teď vyčíslil šéf Renaultu Luca de Meo.

Produkce elektroaut v EU je nyní podle něj jen poloviční v porovnání s úrovní výroby, která by teprve automobilky ochránila před pokutami Evropské komise. Při tak nízké úrovni produkce se musí automobilky vzdát výroby celkem 2,5 milionu vozů se spalovacím motorem, pokud chtějí pokutám předejít, dodává de Meo.

Do problémů Volkswagenu se výrazněji vkládají již i vrcholní němečtí politici. Vicekancléř Robert Habeck slíbil, že berlínská vláda podnikne kroky na podporu elektromobility. Od dotací elektroaut upustila loni z důvodu napjatého stavu veřejných financí, čehož důsledkem byl v Německu letošní srpnový prudký propad nových registrací elektroaut meziročně o takřka 70 %.

Podle Reinharda Houbena, předsedy hospodářského výboru německého parlamentu, zase Volkswagen doplácí na své až příliš překotné opuštění výroby aut se spalovacím motorem. "Tu chybu musíme napravit, i kdyby nás to mělo stát hodně," tvrdí. Německé a obecněji evropské automobilky v čele právě s Volkswagenem ale z velké části naběhly na – neprofitabilní – výrobu elektroaut, protože je k tomu nutily zmíněné tuhé emisní regulace EU a související hrozba velkých pokut z Bruselu.

EU navíc automobilkám zdražila energie. A to skrze emisní povolenky. Dokumentuje to aktuální zpráva Maria Draghiho k neutěšené ekonomické kondici Unie. Potvrzuje to, nač často odkazují stoupenci Green Dealu, tedy že povolenky zavedli i jinde než v EU. Jenže cena čínských či jihokorejských povolenek je zlomková oproti těm v EU. Vlastně jako by ani nebyly. Dokonce i cena kalifornských povolenek je výrazně nižší než těch eurounijních...

Drahé povolenky EU zhoršily evropskou energetickou krizi uplynulých let, dále tak snížily konkurenceschopnost evropského průmyslu a stojí zčásti právě i za problémy evropských automobilek horké současnosti. Přitom Čína či USA, které mají povolenky levnější, pokud vůbec, jsou z globálního hlediska mnohem většími emitenty než EU. Volkswagen, největší evropská automobilka, nyní zvažuje zavření až dvou výrobních závodů v domovském Německu, což by byl v její takřka devadesátileté historii bezprecedentní krok.

Podle Pötsche ale Volkswagenu ani evropskému autoprůmyslu obecně nepomůže protekcionismus či izolace. Německý kancléř Olaf Scholz se v této souvislosti postavil za nečekaný apel španělského premiéra Pedra Sancheze. Ten při své návštěvě Číny členské země Unie i Evropskou komisi vyzval, ať přehodnotí záměr zavést vysoká cla na čínská elektroauta. Ta platí od letošního července provizorně, na přelomu října a listopadu mají vstoupit v platnost trvale, na pět let.

Španělsko obrací ze dvou důvodů. Zaprvé chce další investice čínských výrobců elektroaut u sebe doma. A zadruhé se bojí čínské odvety za tato cla. Peking totiž hrozí, že zavede odvetná cla na vepřové. A Španělsko je jeho největším vývozcem do Číny vůbec. Čína také hrozí, že v odvetě uvalí nová cla nejen na vepřové či brandy, ale i na auta z EU s velkoobjemovým motorem. Taková cla by v EU nejvíce poškodila právě Německo a také Slovensko, vyplývá z analýzy agentury Bloomberg. Nepřekvapuje tedy, že Scholz Sanchezův krok podporuje a že šéf dozorčí rady Volkswagenu varuje, že protekcionismus není řešením současné situace.

K zablokování zavedení cel EU na čínská elektroauta je třeba hlas alespoň 15 členských zemí Unie. Je pravděpodobné, že ke Španělsku či Německu by se mohlo přidat třeba i rovněž průmyslově orientované Švédsko. Ani tak však není rozhodně jisté, že se zavedení vysokých cel na čínská elektroauta podaří zablokovat.

"Zelený" Volkswagen teď poslouží automobilkám jako odstrašující případ, ne jako vzor k následování.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank