Češi tápou v důchodové reformě: Nedostatek informací a obavy ze změn

Více než třetina populace se neorientuje v tom, jak u nás funguje důchodový systém. Ještě hůře jsou však na tom Češi s povědomím, jaké změny přinese důchodová reforma, která v těchto dnech putuje do Senátu a poté k prezidentu republiky. Nejnovější průzkum ukázal, že se v reformě reálně orientuje jen 6 procent dotázaných. Bezmála tři čtvrtiny populace má dle průzkumu pocit, že stát neposkytuje lidem dostatek informací k důchodové reformě, přičemž devět z deseti respondentů by uvítalo podrobnější a intenzivnější informace k chystané reformě. Více než sedm z deseti lidí, kteří si v současné době spoří na důchod, také pochybuje o tom, že stát v oblasti spoření na penzi dodrží po celou dobu spoření všechny aktuální výhodné podmínky, které byly platné při uzavření některého z produktů zajištění na stáří. Pozitivní zprávou je, že Češi přebírají odpovědnost za důstojné prožití stáří do vlastních rukou, na důchod si v současnosti spoří či investují dvě třetiny z nich.

„Současný pohled na důchodové zajištění se výrazně změnil. Spoléhat se výhradně na státní důchod už není pro mnohé dostačující, a proto řada lidí bere finanční zajištění na stáří do vlastních rukou. Konzervativní volbou zůstává doplňkové penzijní spoření, ale stále více lidí se obrací k dynamičtějším možnostem, jako je Dlouhodobý investiční produkt (DIP), který od letošního roku nabízí možnost investic do podílových fondů, dluhopisů, akcií či ETF, a zároveň poskytuje výhody spojené se státní podporou,“ komentuje výsledky průzkumu Marek Černoch, výkonný ředitel České asociace společností finančního poradenství a zprostředkování.

Důchodový systém: Češi se orientují méně, než si myslí

Více než osm z deseti respondentů v průzkumu uvedlo, že se vyzná ve fungování českého důchodového systému. Realita je však taková, že na testovací otázku odpovědělo správně jen 65 procent dotázaných. O poznání hůře jsou však na tom lidé s orientací v plánovaných změnách v oblasti důchodové reformy. Celých pětačtyřicet procent dotázaných uvedlo, že alespoň částečně ví, jaké změny se v této oblasti chystají. Reálně se však v těchto změnách vyzná jen 6 procent populace.

„Česko patří k menšině evropských zemí, které ještě nenašly společenský konsenzus ohledně mechanismů automaticky udržujících penzijní systém ve vyrovnaném stavu. Zčásti jde nejspíš o důsledek nedostatečné finanční a ekonomické gramotnosti, zčásti ale také o neschopnost jednotlivých věkových skupin voličů přijmout kompromis a ustoupit ze svých zájmů. Pokud ale pořád ještě není jasné, jak vlastně budou vypadat budoucí státní důchody, nemůžeme se divit, že lidé tápou v tom, jak a v jakém objemu si budovat své vlastní úspory na stáří,“ vysvětluje Michal Skořepa, ekonom České spořitelny.

Češi volají po větší transparentnosti: Komunikace státu pokulhává

Výsledky průzkumu ukázaly na potřebu intenzivnější komunikace změn, které stát v důchodové oblasti zamýšlí. Celých 72 procent dotázaných uvedlo, že jim stát neposkytuje dostatek informací k plánované důchodové reformě. Devět z deseti Čechů by uvítalo podrobnější vysvětlení, co od reformy očekávat. Mnoho lidí dokonce uvádí, že stát by měl investovat do komunikační kampaně, která by podrobně a srozumitelně informovala veřejnost o chystaných úpravách. Pro více než dvě pětiny z nich je přijatelné, aby stát do kampaně investoval od jednoho do deseti miliónů korun. Našli se i takoví (23 %), pro které je financování informačních kampaní nepřijatelné.

Spoření na důchod: Češi začínají brát zodpovědnost do vlastních rukou

Průzkum také ukázal na fakt, že si Češi pomalu zvykají přebírat odpovědnost za důstojné prožití stáří do vlastních rukou. Jen tři z deseti lidí v produktivním věku stále spoléhají na státní důchod jako na hlavní zdroj příjmu ve stáří. Většinou se jedná o lidi před důchodem či s menším osobním příjmem.

„Je potěšující, že lidé obecně vnímají potřebu větší péče o vlastní zajištění na důchod. Na druhou stranu jedna věc je vnímání a druhá skutečná rozhodnutí, která lidé činí vlastními peněženkami. A tady zůstává velká část Čechů nastavena tak, že víceméně vše nebo téměř vše očekávají od státu. I proto je osvěta v oblasti penzí a jejich plánovaných úprav tak zásadní, jak koneckonců průzkum potvrdil,“ uvádí k závěrům průzkumu Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady.

Podobně, jako v předchozím roce, je nejvyhledávanějším produktem ke spoření na důchod spořicí účet. Z průzkumu také vyplývá, že si lidé, kteří si spoří na důchod, oproti roku 2023 polepšili. Častěji mají na důchod našetřeny částky vyšší než sto tisíc korun, přes sedm procent z nich má dokonce naspořen přes jeden milión korun.

„Pokud chceme na období inflace, která u nás panovala od poloviny roku 2022, najít něco pozitivního, je to fakt, že lidé začali mnohem více přemýšlet o investování svých financí, a to i s dlouhodobým výhledem. Stále více lidí hledá alternativy ke spořicím účtům a penzijnímu připojištění, které stát postupně méně podporuje. Takovou variantou jsou například investice do státních dluhopisů či dluhopisových fondů, popřípadě investice do akcií. Pokud lidé tyto investice učiní v rámci Dlouhodobého finančního produktu, získají i nemalou daňovou výhodu,“ doplňuje k investičnímu chování Čechů Petr Budinský, prorektor Vysoké školy finanční a správní.

Kdy do důchodu? Češi preferují flexibilitu

Ačkoli se může zdát, že se Češi postupně smiřují se zvyšováním odchodového věku do důchodu, jejich preference jsou dle průzkumu zcela odlišné. Jen pětina z dotázaných lidí v produktivním věku uvedla, že preferuje zvýšení odchodového věku za podmínky zachování výše penzí, které budou valorizovány minimálně stejně, jako před navrhovanou reformou. Podstatná část produktivní populace (59 %) upřednostňuje podporu individuálního spoření a možnost odejít do důchodu dříve. Jen osm procent respondentů by však bylo pro snižování penzí a zachování současného odchodového věku. Většině Čechů rovněž nevadí (71 %) dovědět se, kdy budou moci nastoupit do důchodu, patnáct let předem. Tento výsledek ukazuje, že pro mladší obyvatelstvo není až tak důležité znát přesný termín odchodu do důchodu s velkým předstihem.

Jak by měl vypadat ideální produkt na důchodové spoření?

Více než tisícovka dotázaných měla v průzkumu možnost definovat, jak by podle nich měl vypadat ideální finanční produkt pro zajištění na stáří. Nejčastěji lidé požadují produkt, který by byl nezdaněný, pojištěný a umožňoval jednorázový výběr naspořených peněz.

„Představy lidí o ideálním finančním produktu pro zajištění na stáří se v mnoha aspektech přibližují charakteristice Dlouhodobého investičního produktu (DIP). Lidé chtějí flexibilitu investic do širokého spektra finančních nástrojů, jako jsou podílové fondy, dluhopisy či ETF. Současně je hodně láká státní podpora ve formě snížení daňového základu. To je hodně motivující a pro řadu lidí je to důvod, že si produkt sjednají,“ doplňuje k charakteristice ideálního finančního produktu Jan Lener, ředitel ABC Finančního vzdělávání a ředitel marketingu a komunikace Broker Consulting.

A jaké mají Češi důvody, pro které na důchod nespoří? Více než sedm z deseti Čechů, kteří si v současné době spoří na důchod, dle průzkumu pochybuje o tom, že stát v oblasti spoření na penzi dodrží po celou dobu spoření výhodné podmínky, které byly platné při uzavření některého z produktů zajištění na stáří. 37 % z těch, kteří si na důchod nespoří, uvedlo, že si raději užije peníze hned a nehledí na budoucnost. Velká část populace také upřednostňuje jiná témata a výdaje.

Výzkum byl realizován pro společnost Broker Consulting, a.s. agenturou Ipsos, s.r.o. prostřednictvím dotazování online panelu Populace.cz, který směřuje na populaci České republiky starší 18 let. Průzkum byl realizován metodou CASI na reprezentativním vzorku 1003 respondentů. Data byla sbírána v období od 2. srpna do 8. srpna 2024.