Švédsko podporuje cirkulární ekonomiku networkingem i nižšími daněmi

Ekosystém švédské cirkulární ekonomiky se prudce rozvíjí a přináší s sebou efekty v podobě zvyšování zaměstnanosti, snižování okamžité ekologické zátěže, tlaku na inovace a vzniku nových firem, které mohou do budoucna udávat trendy a nabízet osvědčená nebo patentovaná řešení. Stát oběhovou ekonomiku podporuje formou sdílení zkušeností nebo snižováním daní.

Ilustrační foto Shutterstock

Švédsko na úrovni centrální vlády, regionálních samospráv i soukromého sektoru podporuje přechod na co nejširší model cirkulární ekonomiky. V úzké spolupráci na něm participují vládní, nevládní a zájmové instituce: Research Institute of Sweden, Royal Institute of Technology, Circular Sweden, Cradlenet a další hráči. Švédská národní strategie sleduje jak cíle vytyčené v akčním plánu EU, tak i cílech udržitelnosti OSN. Nad implementací národní strategie dohlíží Environmental Protection Agency.

Jedním z daňových nástrojů podpory cirkulární ekonomiky ve Švédsku je institut takzvané rozšířené odpovědnosti výrobce (Extended Producer Responsibility), který činí výrobce odpovědným za celý životní cyklus jeho produktů, zejména za jejich recyklaci a likvidaci. Toto opatření vytváří tlak na prodloužení životního cyklu, ale rovněž na inovace. V neposlední řadě otvírá prostor pro párování poptávky a nabídky v případě existujících řešení dodávaných i nešvédskými subjekty – tedy i českými firmami. Dalším kamínkem v mozaice podpory je nižší sazba DPH na opravářské služby (12 procent namísto 25). Mezi technologie, jež umožňují přechod k oběhové ekonomice, dlouhodobě patří zejména blockchain, IoT či 3D tisk.

Oděvy, potraviny, ale i počítače

Cirkulární ekonomika se již delší dobu usazuje i v oděvním průmyslu. Firmy jako H&M, Lindex a Filippa K povzbuzují své zákazníky, aby vraceli použité oblečení výměnou za slevy. Použité oděvy jsou tříděny za účelem recyklace nebo dalšího použití. Filippa K nabízí krejčovské služby, aby tak prodloužila životní cyklus svých produktů. Je zřejmé, že v oblasti oděvního průmyslu, respektive druhotného zpracování textilu, by mohla svá cirkulární řešení nabídnout řada českých firem. Připomeňme, že nábytkářský gigant IKEA si předsevzal dosáhnout plně cirkulárního statusu v roce 2030.

Švédská firma Inrego svým zákazníkům nabízí řešení revitalizace nebo odkupu vyřazovaných IT zařízení, jež jsou vcelku nebo po částech navraceny do nového životní cyklu. Principy CE se uplatňují i ve švédském potravinářském a zemědělském sektoru. Startup Karma nabízí restauracím, kavárnám a obchodům s potravinami aplikaci pro online prodej nevyužitých potravin za sníženou cenu, čímž se snižuje potravinový odpad. Podobné služby nabízí startupy Too Good To Go, MatHem ad.

Ostře sledovaný je švédský pilotní projekt ekologické výroby oceli s využitím vodíku vyrobeného z obnovitelných zdrojů – HYBRIT (Hydrogen Breakthrough Ironmaking Technology), o jehož přesun uvažují prostřednictvím veřejné podpory Spojené státy (možná dotace US ministerstva energeticky ve výši 500 mil. USD).

Česká mise míří do Švédska

V případě cirkulární ekonomiky řešení hraje velkou roli networking, který jednotlivým stakeholderům umožňuje identifikovat efektivní řešení, ale také výměnu informací o nejnovějších trendech a zakázkách. Právě s nimi se v říjnu do Švédska přijíždí seznámit mise zástupců českých firem, výzkumných center, univerzit a ministerstva životního prostředí v rámci projektu ekonomické diplomacie (PROPED). Součástí programu je jednání s řediteli a zástupci klíčových „cirkulárních hráčů“ ve Stockholmu, Eskilstuně a Göteborgu.

Jaromír Vejrych, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR ve Stockholmu