Makroekonomika | 16.10.2003 12:54:15

Co podstatného se změnilo v zák.o DPH - část 2

Co podstatného se změnilo

v zákoně o dani z přidané hodnoty – II. část

První díl analýzy viz Co podstatného se změnilo v zák.o DPH - část 1.

(Od 1. 10. 2003 je upřesněn pojem „obvyklé udržování“, dochází k rozšíření daňových dokladů při dovozu zboží, je stanoveno, kdy jsou zprostředkovatelské služby považovány za poskytování služeb do zahraničí, výrazné změny při vrácení daně zahraničním fyzickým osobám při vývozu zboží)

Upřesnění pojmu „obvyklé udržování“

Za zdanitelné plnění se podle § 7 odst. 7 zákona o dani z přidané hodnoty (dále „ZDPH“) považují opravy najatého hmotného majetku provedené nájemcem nad rámec obvyklého udržování. Přitom za obvyklé udržování se považuje udržování, jehož rozsah je uveden v nájemní smlouvě a které je spojeno s každodenním užíváním, bez něhož nelze majetek využívat pro účely uvedené v nájemní smlouvě.

S účinností od 1. října se, ve vazbě na občanský zákoník a další právní předpisy, upřesňuje vymezení pojmu „obvyklé udržování“, pokud není výslovně uvedeno v nájemní smlouvě a to tak, že v § 7 se na konci odstavce 7 doplňuje věta:

„Pokud rozsah obvyklého udržování není výslovně uveden v nájemní smlouvě, pak se pro účely tohoto ustanovení vychází z vymezení povinností nájemce podle zvláštního právního předpisu.“

Prostřednictvím poznámky pod čarou je odkaz na: § 687 občanského zákoníku, Nařízení vlády č. 258/1995 Sb., kterým se provádí občanský zákoník, § 5 zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor.

Dochází k rozšíření daňových dokladů při dovozu zboží

Od 1. října dochází k rozšíření daňových dokladů při dovozu zboží o tzv. „platební výměr“, který je jiným rozhodnutím o splněné povinnosti než forma písemného celního prohlášení. Dále dochází k rozšíření daňových dokladů v elektronické podobě, a to v návaznosti na novelu celního zákona s účinností od 1. července 2002.

Ustanovení § 43 odst. 5 ZDPH, které problematiku daňových dokladů při dovozu upravuje, zní nově takto:

„Daňovým dokladem při dovozu je rozhodnutí o propuštění zboží do volného oběhu nebo ukončení režimu dočasného použití vydané na tiskopisu písemného celního prohlášení. Daňovým dokladem je i jiné písemné rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním orgánem za předpokladu, že je daň zaplacena. Daňovým dokladem u českého zboží vráceného zpět do tuzemska podle § 43 odst. 1 a § 44 odst. 2 je doklad používaný při propuštění zboží do volného oběhu nebo jiné písemné rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním orgánem za předpokladu, že je daň zaplacena. Je-li celní prohlášení při dovozu zboží podáno plátcem se souhlasem celního orgánu elektronicky, je daňovým dokladem rozhodnutí celního orgánu.“

Kdy jsou zprostředkovatelské služby považovány

za poskytování služeb do zahraničí

Výčet služeb, u nichž se uplatňuje osvobození od daně podle § 46 odst. 2 ZDPH, je rozšířen o zprostředkovatelské služby, které nemají v SKP pouze jedno číselné označení oddílu a úprava se týká zprostředkování pro osoby, které nemají v tuzemsku sídlo nebo trvalý pobyt. Osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu tak bude přiznáno podle tohoto kritéria.

Dále je upřesněno, že omezení přiznání nároku se týká organizačních složek pouze u služeb podle tohoto odstavce a stejně se postupuje u plátců se sídlem ve svobodném celním skladu nebo pásmu.

Nově zní tedy § 46 odst. 2 takto:

„(2) Za poskytování služeb do zahraničí podle odstavce 1 bez ohledu na místo jejich využití, spotřebu nebo použití je vždy považováno poskytování služeb zařazených podle zvláštního právního předpisu¹³⁾ do pododdílů SKP 74.1 (služby právní, účetnické, vedení účtů, kontroly účtů; daňové poradenství; průzkum trhu a veřejného mínění), 74.4 (reklamní služby), 74.5 (zprostředkovací služby v oblasti zaměstnanosti a služby s tím související), skupiny 74.84 (ostatní služby převážně pro podniky, jinde neuvedené), třídy 63.30.11 (služby spojené s organizací turistických zájezdů) a zprostředkovatelské služby osobám, které nemají sídlo nebo trvalý pobyt v tuzemsku. Za služby poskytované do zahraničí podle tohoto odstavce nelze považovat služby poskytované v tuzemsku plátcem zahraničním osobám, které jsou oprávněny podnikat v tuzemsku prostřednictvím organizační složky. Za služby poskytované do zahraničí podle tohoto odstavce se nepovažují služby poskytované v tuzemsku plátcem osobám, které mají sídlo nebo trvalý pobyt ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu."

¹³) Opatření Českého statistického úřadu ze dne 1.11.1993 k zavedení Standardní klasifikace produkce č.j. 1174/93 - 3010, částka 69/1993 Sb.

Výrazné změny při vrácení daně zahraničním fyzickým osobám

při vývozu zboží

V § 45e ZDPH, v němž jsou stanoveny podmínky pro vracení daně zahraničním fyzickým osobám (turistům), dochází k řadě změn, např.:

- přesněji se vymezuje pojem „zahraniční fyzická osoba“ včetně pojmu trvalého pobytu a obvyklého místa pobytu,

- dochází ke zvýšení částky, od níž bude daň vracena,

- jsou stanoveny druhy zboží, které jsou z nároku na vrácení daně vyloučeny,

- podmínky stanovené pro uplatnění nároku na vrácení daně ukládají zahraniční fyzické osobě jednoznačně povinnost, aby vývoz zboží provedla zahraniční osoba sama, tj. bez jakéhokoli zastoupení jinou osobou,

- je stanoveno, že pro uplatnění nároku na vrácení daně musí být předložen potvrzený tiskopis pouze v úpravě vydané Ministerstvem financí, tj. bez jakýkoli dalších úprav dalších osob,

- je doplněn postup prodávajících v případě, že má tento prodávající síť více prodejen,

- upřesňují se lhůty pro uvádění vrácené daně do daňového přiznání prodávajícího.

Plné znění § 45e ZDPH je následující:

„§ 45e

Vracení daně zahraničním fyzickým osobám při vývozu zboží

(1) Nárok na vrácení daně zaplacené v ceně zboží nakoupeného v tuzemsku může uplatnit osoba, která

a)

nemá trvalý pobyt nebo obvyklé místo pobytu v tuzemsku a toto místo je zapsáno v cestovním pasu nebo jiném dokladu totožnosti, který uznává za platný Česká republika,

b)

nepodniká v tuzemsku,

c)

je osobou starší 15 let

(dále jen "zahraniční fyzická osoba").

(2) Pro účely tohoto ustanovení se obvyklým místem pobytu rozumí místo, kde se osoba obvykle zdržuje po dobu nejméně 185 dnů v jednom kalendářním roce, je v tomto místě součástí domácnosti nebo v tomto místě vykonává své povolání nebo má byt.

(3) Zahraniční fyzická osoba může uplatnit nárok na vrácení daně, pokud

a)

nakoupí zboží, jehož cena včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dnu, je vyšší než 2 500 Kč,

b)

nakoupené zboží podle písmene a) vyveze v cestovním styku,

c)

nakoupené zboží nemá obchodní charakter.^48j)

(4) Prodávající je povinen na vyžádání zahraniční fyzické osoby vystavit doklad o prodeji zboží, na kterém musí uvést tyto údaje:

a)

obchodní firmu nebo jméno a příjmení, případně název, sídlo nebo místo podnikání, případně trvalý pobyt plátce,

b)

daňové identifikační číslo plátce,

c)

rozsah a předmět zdanitelného plnění,

d)

evidenční číslo dokladu,

e)

datum uskutečnění zdanitelného plnění,

f)

sazbu daně,

g)

výši daně celkem zaokrouhlenou na celé koruny nahoru,

h)

výši ceny bez daně celkem.

(5) Nárok na vrácení daně nevzniká u těchto druhů zboží:

a)

uhlovodíková paliva a maziva,^48f)

b)

tabákové výrobky,^48k)

c)

alkoholické nápoje,⁵⁵⁾

d)

potraviny a další zboží uvedené pod číselným kódem Harmonizovaného systému v kapitolách 01 až 21.

(6) Nárok na vrácení daně zahraniční fyzické osobě vznikne, jestliže

a)

zahraniční osoba nakoupené zboží vyveze nejpozději do 60 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění uvedeného na dokladu o prodeji zboží,

b)

výstup zboží z tuzemska je potvrzen pohraničním celním úřadem na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí,

c)

zahraniční fyzická osoba doloží doklad o prodeji zboží vystavený plátcem, který se váže k vyváženému zboží, a potvrzený tiskopis o vývozu zboží podle písmene b).

(7) Zahraniční fyzická osoba je povinna pro účely vydání potvrzení o vývozu zboží předložit pohraničnímu celnímu úřadu vyvážené zboží, tiskopis o vývozu zboží a doklad o prodeji zboží. Kromě údajů předtištěných Ministerstvem financí a vyplněných zahraniční fyzickou osobou a potvrzení pohraničního celního úřadu nesmí tiskopis obsahovat úpravy provedené jinou osobou. Vývoz zboží a splnění podmínek podle odstavce 3 pohraniční celní úřad po předložení zboží zahraniční fyzickou osobou potvrdí s uvedením data o vývozu, pokud údaje na dokladu o prodeji zboží souhlasí s údaji uvedenými na tiskopisu o vývozu zboží a zboží uvedené v tomto tiskopisu je skutečně vyváženo. Pohraniční celní úřad doklad o prodeji zboží označí otiskem razítka a vrátí zahraniční fyzické osobě.

(8) Nárok na vrácení daně může uplatnit zahraniční fyzická osoba, případně jiná osoba, kterou zahraniční fyzická osoba zmocní, aby pro zajištění vrácení daně jednala jejím jménem a v její prospěch.

(9) Pokud má plátce více prodejen, daň vrací vždy prodejna, která zboží prodala zahraniční fyzické osobě. Plátce je povinen daň vrátit

a)

zahraniční fyzické osobě přímo, pokud osobně požádá o vrácení daně a předloží doklad o prodeji zboží a tiskopis o vývozu zboží potvrzený pohraničním celním úřadem, nebo

b)

jiné osobě na základě jejího prohlášení, že jedná jménem a ve prospěch zahraniční fyzické osoby, pokud předloží doklad o prodeji zboží a potvrzený tiskopis o vývozu zboží pohraničním celním úřadem.

(10) Plátce vrácenou daň uvede nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se vrácení daně uskutečnilo, a nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího období, v němž se uskutečnilo zdanitelné plnění. Potvrzený tiskopis o vývozu zboží je plátce povinen uchovávat po dobu stanovenou v § 12 odst. 4.

(11) Nárok na vrácení daně zahraniční fyzické osobě zaniká, pokud tato osoba nebo zmocněná jiná osoba nepředloží doklady uvedené v odstavci 10 prodávajícímu do 3 kalendářních měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění.