Ranní okénko - ECB obnovila cyklus snižování sazeb, další výhled je ale nejistý

Na závěr tohoto zajímavého týdne se nejprve dozvíme, jak se vyvíjel běžný účet platební bilance v České republice během července. Trh očekává záporné saldo ve výši -20,7 mld. Kč, které by bylo ale více než dvakrát nižší než v červnu (-48,3 mld. Kč). O hodinu později zveřejní Eurostat červencový výsledek průmyslové výroby v celé eurozóně. Oživení průmyslu se zatím ještě nedostavilo a ani tento výsledek nejspíše naději na obrat nepřinese. Trh stejně jako naše prognóza očekává meziměsíční snížení průmyslové produkce o 0,5 %, což by byl již čtvrtý měsíc v řadě, kdy by výroba v meziměsíčním srovnání poklesla.

V odpoledních hodinách budou publikovány předběžné závěry průzkumu University of Michigan za měsíc září. V případě spotřebitelské důvěry, která se ve druhém čtvrtletí znatelně snížila, se zdá, že dochází ke stabilizaci na stávající úrovni. Trh očekává nepatrné zvýšení indexu z 67,9 na 68,4 bodů. Co se týká inflačních očekávání, ta na horizontu jednoho roku by mohla poklesnout z 2,8 % na 2,7 % a ta dlouhododobá (5-10 let) by mohla zůstat na stávajících 3 %.

Včerejší zasedání Evropské centrální banky vyústilo v očekávaný výstup. Bankovní rada obnovila cyklus uvolňování měnové politiky, když snížila depozitní sazbu z 3,75 % na 3,50 %. Zároveň s platností od 18. září dojde k zúžení koridoru mezi depozitní a hlavní sazbou pro refinanční operace z 50 na 15bb. Hlavní sazba tak poklesne ze 4,25 % až na 3,65 %. Je ovšem otázkou, jak budou dále postupovat centrální bankéři ve Frankfurtu, když ani prezidentka Christine Lagarde na následné tiskové konferenci nevyslala jakýkoli signál. Na druhé straně z jejího vyjádření, že dezinflační proces je pozvolný a očekavné snížení inflace v září je pouze dočasné, nahrává našemu scénáři, že si v říjnu bankovní rada opět vybere pauzu a ponechá sazby nezměněné. Další snížení sazeb předpokládáme až v prosinci. Bude ovšem záležet na příchozích datech, což jako obvykle Christine Lagarde neopomněla zmínit. Byla představena také nová makroekonomická predikce ECB, kdy oproti červnové verzi byl pro všechny roky (2024-2026) snížen předpokládaný růst HDP o 0,1 p.b. Došlo k relativně významné revizi odhadu inflace, kdy se očekává její průměrná meziroční míra pro tento rok ve výši 2,5 % (původně 2,3 %) a jádrová inflace ve výši 2,9 % (původně 2,6 %). Rovněž pro příští rok byl navýšen odhad celkové inflace z 2,0 % na 2,2 % i její jádrové složky z 2,1 % na 2,3 %. To podporuje náš předpoklad opatrného přístupu ze strany ECB.

Přečtěte si také k úrokovým sazbám