Inflace v srpnu zůstala na 2,2 % kvůli silnému růstu cen potravin (Komentář)

Česká meziroční inflace v srpnu stagnovala na 2,2 % navzdory očekávanému mírnému snížení. Jak náš odhad tak i tržní konsensus počítaly s 2,0 %. Centrální banka ve své prognóze zveřejněné začátkem srpna pak očekávala 1,8 %.

Hlavním překvapením je výrazný meziměsíční nárůst cen potravin. Potraviny a nealkoholické nápoje zdražily o 0,5 % m/m a alkoholické nápoje a tabák pak dokonce o 1,2 % m/m. Předstihové indikátory cen potravin přitom naznačovaly odlišný vývoj, v důsledku čehož jsme naopak počítali s mírným meziměsíčním poklesem celé skupiny cen potravin o 0,1 %. Ceny pohonných hmot a regulované ceny se vyvíjely zhruba v souladu s našimi očekáváními. Pohonné hmoty zlevnily o výrazných 2,2 % m/m, zatímco regulované ceny jen nepatrně vzrostly o 0,1 % m/m. Ceny energií pro domácnosti zůstaly v srpnu v průměru beze změny. Jejich klesající trend by měl ale pokračovat, když dodavatelé energií ohlásili další snižování cen pro letošní podzim a začátek příštího roku. V souhrnu spotřebitelské ceny v srpnu vzrostly v průměru o 0,3 % m/m.

Jádrová inflace nejspíše mírně zrychlila. Podle našeho předběžného odhadu mohlo v meziročním vyjádření dojít k jejímu zvýšení z červencových 2,3 % na 2,4 % v srpnu. Odhad je však kvůli velké volatilitě cen potravin spojen se značnou mírou nejistoty. Jistý vliv na jádrovou inflaci pravděpodobně stále měly ceny dovolených, a to nejen kvůli srpnovému nárůstu o 3,7 % m/m, ale i kvůli efektu nepravidelné sezonnosti. Dynamika imputovaného nájemného v srpnu zrychlila, v meziměsíčním vyjádření z 0,4 % na 0,6 % a v tom meziročním z 0,9 % na 1,2 %, i tak ale zůstala hluboko pod dvouprocentním cílem centrální banky. S oživujícím trhem nemovitostí a obnoveným růstem jejich cen bude tato položka stále více sledována, když imputované nájemné kvůli vysokému podílu vlastnického bydlení v ČR představuje zhruba 10 % spotřebního koše. Růst skutečně placeného nájemného naopak zpomalil z 1,3 % na 0,3 % meziměsíčně a z 6,8 % na 6,6 % meziročně.

Ve zbytku letošního roku by se měla celková a jádrová inflace pohybovat v rozmezí 2,0-2,5 % y/y. Dalšímu zmírňování meziročního růstu spotřebitelských cen bude bránit nižší srovnávací základna, když druhá polovina loňského roku již byla ve znamení ústupu inflačních tlaků. Tento efekt se bude týkat v podstatě všech skupin spotřebitelských cen. Pro příští rok pak očekáváme pokles inflace pod dvouprocentní cíl centrální banky. Konkrétně odhadujeme, že celková a jádrová inflace klesnou na průměrných 1,7 %. Přispět by k tomu měla utažená měnová politika a stále slabá ekonomika. Významný vliv by pak mělo mít pouze pozvolné oživení spotřebitelských výdajů spojené s jen pomalým obnovováním kupní síly domácností. Poslední slabá data o vývoji spotřebitelské poptávky a mezd tento výhled podle nás potvrzují.