Méně klimatizace, více izolace. Francie chce čelit extrémnímu vedru

Letos v létě zejména jih a jihozápad Francii podobně jako jinde v Evropě zasáhla vlna veder. Bez vhodné adaptace bytového fondu, firemních prostor a veřejných budov to může mít závažné dopady na zdraví obyvatelstva. Země proto poptává zejména inovativní řešení v podobě izolačních nebo ventilačních systémů, které by dopady horka zmírnily.

Ilustrační foto Shutterstock

Klimatická změna se neustále prohlubuje a s ní i četnost a intenzita vln veder, které Evropu zasahují. V posledních letech se s největšími vlnami veder potýkají zejména regiony na jihu a jihozápadě Francie, včetně oblastí jako Provence-Alpes-Côte d’Azur, Occitanie a Nouvelle-Aquitaine. V těchto oblastech teploty v létě často přesahují 40 °C, přičemž v roce 2019 byla v městě Vérargues v departementu Hérault naměřena rekordní teplota 46 °C, dosud nejvyšší zaznamenaná teplota ve Francii. Extrémní podmínky výrazně zvyšují potřebu adaptace budov a infrastruktury na změnu klimatu.

Odborníci očekávají, že v nadcházejících letech budou vlny veder a extrémní horka stále častější a zasáhnou i oblasti, které byly dosud relativně ušetřeny. Bez vhodné adaptace bytového fondu, firemních prostor a veřejných budov na vysoké teploty mohou být zdravotní důsledky, zejména pro zranitelné skupiny, velmi závažné.

Nedostatečná izolace

Jedním z největších problémů jsou budovy s nedostatečnou izolací, které se během letních měsíců přeměňují na přehřáté prostory, kde je obtížné udržet přijatelnou teplotu. Francouzský bytový fond čítá 5,2 milionu špatně izolovaných bytů, které nelze v zimě řádně vytopit a v létě se nadměrně přehřívají, především z důvodu špatné izolace, absence sluneční ochrany nebo nevhodného architektonického řešení. V řadě případů se jedná o památkově chráněné objekty, ve kterých jsou jakékoliv stavební úpravy vyloučené.

Jen 1 z 10 domů je připraven

Podle studie z roku 2023 budou do roku 2030 více než dvě třetiny evropských domů vystaveny vysokým teplotám v oblastech, které byly dosud považovány za bezpečné. 70 % Francouzů uvádělo, že během léta trpí nadměrným horkem ve svých domovech. Podle studie je pouze jeden z deseti domů ve Francii dostatečně adaptován na velká horka.

Během let 2014 až 2022 zemřelo ve Francii v důsledku extrémních teplot téměř 33 tisíc osob. Podpůrná opatření státu pro energetické renovace budov dosud primárně cílila na ochranu proti chladu v době zimního období. Stále více lidí však trpí v létě pocitem přílišného horka a převážně se jedná o sociálně slabší domácnosti, které žijí v pronajatých nemovitostech. Od roku 2024 je možné nově využívat státní finanční podpory na renovaci budov (MaPrimeRénov) také na projekty směřující k dosažení přijatelné teploty v budovách po dobu horkých měsíců, instalaci žaluzií a ventilátorů.

Úkol pro techniky i architekty

Přizpůsobení budov na vysoké teploty a snížení využívání klimatizace, která sice snižuje teplotu v místnostech, ale je náročná na spotřebu energie, představuje klíčový úkol do budoucna. Adaptace staveb bude především úkolem pro architekty, protože faktor oteplování bude muset být zohledňován již při samotné koncepci budov. Již existující stavby bude potřeba vybavit zařízením, která lze snadno instalovat, a která účinně snižují vnitřní teplotu.

Pro výrobce a dodavatele materiálů a technologií to znamená příležitosti. Jsou poptávána inovativní řešení, která zahrnují kvalitní izolace, chytré materiály, venkovní stínění, automatické ventilační systémy a další technologie zaměřené na zlepšení energetické účinnosti a udržení teploty v budovách na přijatelných hodnotách.

Zuzana Gamrotová, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Paříži