Jaké má ECB důvody pro opatrnost při snižování sazeb?

Relativně vysoká setrvačnost inflace služeb je problém nejen pro ČNB ale i pro většinu ostatních evropských zemí. Pro Isabel Schnabelovou z ECB je to hlavní důvod pro obezřetnost při “ústupu” z měnové restrikce a snižování úrokových sazeb. Ve své přednášce v Talinnu Schnabelová na jedné straně připustila, že poslední čísla z ekonomiky spíše potvrzují základní scénář postupného odeznívání inflace. Vzhledem k vysoké inflaci služeb, zvýšeným inflačním očekáváním a pokračujícímu rychlému růstu jednotkových pracovních nákladů je však budoucí trajektorie inflace stále “značně nejistá”. Jakýkoliv nový “dovezený” nákladový šok by se pravděpodobně daleko rychleji a intenzivně šířil spotřebitelským košem. Nejistotu z pohledu ECB navíc zvyšuje celá řada výrazných strukturálních změn (deglobalizace, dekarbonizace), které významně stěžují včasnou identifikaci nových inflačních šoků. Při takové nejistotě je z pohledu Schnabelové rozumnější postupovat “opatrně” s tím, že prioritou číslo jedna pro měnovou politiku i její komunikaci musí být “trvalý” návrat inflace k cíli.

Pro vyšší opatrnost při snižování sazeb nejen v eurozóně ostatně hovoří i celá řada nových výzkumných prací. Christina a David Romerovi (známá dvojice makroekonomů z Berkeley) letos v létě publikovala analýzu úspěšných desinflačních epizod na datech v USA (https://www.nber.org/papers/w32666). O úspěchu nebo neúspěchu podle ní rozhoduje zejména “pevnost závazku” při boji s inflací. Konkrétně, největším problémem v poválečné historii USA byly epizody, kdy americký Fed předčasně ukončil měnovou restrikci a nové neanticipované šoky pak inflační motory opětovně “nahodily”.

Isabell Schnabelová patří k těm, kteří před takovým rizikem varují i dnes a na podporu svých argumentů uvádí další studie, které se pokouší velikost takových rizik kvantifikovat (například https://www.federalreserve.gov/econres/notes/feds-notes/has-the-inflation-process-become-more-persistent-evidence-from-the-major-advanced-economies-20240719.html). Z nich vyplývá, že “normální” nabídkový šok by dnes v eurozóně vyvolal při porovnání s před-pandemickým obdobím inflaci zhruba o 1 procentní bod vyšší. A to se zdá být jako dobrý důvod k opatrnosti…