Co vše se po volbách do Evropského parlamentu musí stát, než letos na podzim zasedne nová Evropská komise?

Co se dělo po volbách do Evropského parlamentu?

Bezprostředně po červnových volbách do Evropského parlamentu přijaly hlavy států a vlád EU na Evropské radě dne 27. června 2024 rozhodnutí navrhnout Evropskému parlamentu Ursulu von der Leyen jako kandidátku na předsedkyni Evropské komise (viz odst. 45 závěrů Evropské rady). Co se týče vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, shodla se Evropská rada na vhodnosti kandidatury tehdejší estonské premiérky Kaji Kallas, a to za předpokladu souhlasu předsedkyně Evropské komise (odst. 46 závěrů Evropské rady).

Během plenárního jednání Evropského parlamentu dne 18. července 2024 pak byla Ursula von der Leyen zvolena předsedkyní Komise, a to většinou hlasů nově zvolených europoslanců. Následovalo formální rozhodnutí o jmenování vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, které bylo po zvolení a souhlasu předsedkyně Evropské komise přijato písemnou procedurou Evropské rady tzv. kvalifikovanou většinou dne 24. července 2024.

V rámci zmíněného plenárního zasedání Evropského parlamentu pak v nominačním proslovu nastínila Ursula von der Leyen vizi hlavních budoucích úkolů nové Evropské komise pod jejím vedením, stejně jako některá nová portfolia pro komisaře. Detailní vizi staronové šéfky unijní exekutivy je možné nalézt v dokumentu politické směry 2024-2029. Konečně den po zvolení Ursuly von der Leyen také Evropský parlament ustavil své výbory a členství v nich do nadcházejícího legislativního období, přičemž přehled rozdělení 21 zvolených českých europoslanců do výborů ať již jako členů, či jako náhradníků, je k dispozici například zde.

Červencové povolební dění bylo pak uzavřeno formálním dopisem předsedkyně Komise adresovaným předsedům vlád zemí EU, v němž je do termínu 30. srpna 2024 žádá o nominaci dvou kandidátů na komisaře, a to ženy a muže, vyjma zemí, které opětovně nominují své komisaře z právě skončeného legislativního období.

Jak se vybírají a schvalují komisaři?

Výběr jednotlivých kandidátů čistě procesně započal po potvrzení zvolení předsedkyně Evropské komise. Tato procedura se řídí článkem 17 Smlouvy o Evropské unii, který mj. v odst. 7 uvádí, že Rada vzájemnou dohodou se zvoleným předsedou přijme seznam dalších osob, které navrhuje jmenovat členy Komise… Předseda, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a ostatní členové Komise podléhají jako sbor schválení Evropským parlamentem. Na základě tohoto schválení jmenuje Evropská rada Komisi kvalifikovanou většinou.

K přijetí vzájemné dohody, tedy seznamu komisařů, dojde, pokud je pro předložený seznam z pera předsedkyně Evropské komise nalezena shoda ve formě posílené kvalifikované většiny i mezi členskými státy, tj. v Radě. Pro posílenou kvalifikovanou většinu je nutné, aby souhlasilo alespoň 72 % všech členských států (tedy alespoň 20 zemí z 27) a aby členské státy, které daný návrh podporují, zastupovaly nejméně 65 % celkového počtu obyvatel Evropské unie.

Poté, co Rada formálně přijme své rozhodnutí, bude seznam zaslán Evropskému parlamentu, kdy po designaci portfolií probíhají slyšení jednotlivých kandidátů ve výborech Evropského parlamentu. Ten poté o ne/schválení celého kolegia rozhoduje většinou odevzdaných hlasů.

Konečným krokem pro jmenování Komise je pak přijetí Evropskou radou, opět posílenou kvalifikovanou většinou, rozhodnutí o jmenování Evropské komise, a to předsedkyně, vysoké představitelky pro unijní zahraniční politiku a dalších členů kolegia.

Dle průběhu nominací a slyšení se očekává, že by se nová Komise měla ujmout funkce buď k 1. listopadu 2024 či k 1. prosinci letošního roku, přičemž k prosinci se mění i předseda Evropské rady (viz odst. 43 závěrů červnové Evropské rady). Pro srovnání lze uvést, že v minulém období zahájila nová Komise práci až 1. prosinci 2019, přičemž Evropský parlament schválil první Komisi von der Leyen dne 27. listopadu 2019.

Výběr českého kandidáta na komisaře

Po zmíněné žádosti předsedkyně Evropské komise o národní nominace tedy na straně členských států započal vnitropolitický výběr nejvhodnějšího kandidáta, a to v každé zemi v souladu s jejím ústavním pořádkem.

V případě České republiky probíhá výběr na základě § 109c odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb. o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, kdy vláda nejprve usnesením pověří předsedu vlády předložit Výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR k projednání návrh kandidatury na člena Komise pro uvedené období. V tomto smyslu bylo na zasedání vlády dne 24. července 2024 přijato usnesení č. 532 navrhující jako kandidáta stávajícího ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu.

Po úspěšném projednání tohoto návrhu Výborem pro evropské záležitosti dne 21. srpna 2024 předložil předseda vlády návrh na jmenování kandidáta na zástupce ČR v Komisi vládě, jež byl schválen ve stejný den usnesením č. 570. Následně pak odešel k rukám předsedkyně Evropské komise oficiální nominační dopis předsedy vlády.Další kroky jako výběr portfolia pro českého kandidáta jsou v rukou předsedkyně Evropské komise a dále Evropského parlamentu, který provádí s kandidáty slyšení.

Jak jsou rozdělována portfolia?

Předsedkyně Evropské komise při rozdělení portfolií mezi jednotlivé kandidáty přihlíží k celé řadě faktorů, zejména se jedná o politická kritéria a profil kandidáta. Pokud jde o tzv. politická kritéria, zohledňuje se vyváženost složení kolegia z hlediska geografického, politického, z pohledu zastoupení mužů a žen či socioekonomických a geopolitických zájmů. Přihlíží se také k rozložení politických sil v rámci Evropského parlamentu, přičemž však není pravidlem, že designovaní kandidáti na komisaře patří do politické frakce nominujícího předsedy vlády či že by byli kandidáti automaticky nominováni vítěznou stranou evropských parlamentních voleb.

V rámci svého rozhodování o dělbě pravomocí se předsedkyně Evropské komise průběžně setkává jak s předsedy vlád, tak se seznamuje s jednotlivými nominanty. V našem případě k oběma jednáním došlo na sklonku srpna.

Poté, co předsedkyně Komise obdrží seznam nominantů od všech zemí a připraví seznam komisařů a rozdělení agend, a Rada formálně přijme své rozhodnutí, je seznam zaslán Evropskému parlamentu, což se očekává zhruba v první polovině září. Jednotliví kandidáti také od předsedkyně Evropské komise obdrží tzv. mission letters, v nichž jsou obsaženy základní priority v dané agendě.

Více k tzv. grilování v Evropském parlamentu

Po designaci portfolií budou probíhat slyšení jednotlivých kandidátů ve výborech Evropského parlamentu. Standardní praxí před hlasováním pléna o souhlasu se složením Komise jako celku jsou totiž organizována veřejná slyšení. Slyšení jsou upravena Jednacím řádem Evropského parlamentu, konkrétně tedy článkem 125 a přílohou VII Jednacího řádu.

Zvolená předsedkyně Komise by měla dle nově přijatých pravidel Jednacího řádu před slyšeními kandidátů na komisaře informovat Konferenci předsedů o plánované struktuře nové Komise včetně navrhovaných názvů jednotlivých oblastí působnosti či dalších horizontálních otázkách včetně vyváženého zastoupení žen a mužů. Tento krok se nyní předběžně očekává na Konferenci předsedů dne 11. září 2024.

Jednotliví kandidáti se následně musí dostavit před příslušné výbory Evropského parlamentu podle předpokládaných oblastí jejich působnosti. Evropský parlament formálně schvaluje celé kolegium najednou, předsedové Komise však zpravidla nechtějí riskovat neschválení celého týmu kvůli individuálním problematickým kandidátům, a tak v případě negativních stanovisek výborů rovnou žádají vlády členských států o náhradníky.

Prvním krokem posuzování kandidátů v Evropském parlamentu je posouzení jejich prohlášení o finančních zájmech Výborem pro právní záležitosti (EP JURI). Příznivé stanovisko výboru EP JURI je podmínkou pro postup kandidátů ke slyšením před věcně příslušnými výbory. Následně v rámci slyšení vyzve příslušný výbor/výbory kandidáta, aby učinil prohlášení a odpověděl na otázky poslanců.

Každé potvrzující slyšení by dle jednacího řádu mělo trvat tři hodiny. V případě kandidátů na komisaře s obzvláště velkým nebo složitým portfoliem zahrnujícím oblast působnosti více než jednoho výboru může dle nových pravidel Evropského parlamentu Konference předsedů výborů doporučit, aby toto potvrzující slyšení trvalo až čtyři hodiny.

Parlamentní výbory předkládají kandidátům na komisaře v dostatečném časovém předstihu před slyšeními otázky k písemnému zodpovězení. Každému kandidátovi se kladou dvě společné otázky vypracované Konferencí předsedů výborů, z nichž první se týká problematiky celkové způsobilosti, evropanství a osobní nezávislosti a druhá pak způsobu správy dané oblasti působnosti a spolupráce s Evropským parlamentem. Příslušný výbor předloží pět dalších otázek a předkládat dílčí otázky není povoleno. V případě společné schůze výborů má každý z výborů právo předložit tři otázky.

Kandidáti na komisaře jsou poté vyzváni k úvodnímu ústnímu prohlášení, které nepřesáhne patnáct minut. Během samotného slyšení je možné položit až 25 otázek seskupených pokud možno podle témat. V rámci přidělené doby lze bezprostředně položit jednu doplňující otázku.

Hodnotící zprávy výborů reflektující výsledky slyšení kandidátů jsou podkladem pro rozhodování pléna, zda ne/souhlasit se jmenováním zvoleného předsedy a kandidátů na komisaře jako celku.

Co lze tedy nyní čekat?

K začátku září 2024 je míč na straně předsedkyně Evropské komise, která by během první poloviny měsíce měla představit seznam kandidátů Radě, po jejímž souhlasu a indikaci rozdělení portfolií mezi nominanty ze strany předsedkyně Komise započne fáze projednávání v Evropském parlamentu. Slyšení ve výborech by tak mohla probíhat v průběhu měsíce října a dle jejich výsledku, zejména tedy dle toho, zda Evropský parlament některého z kandidátů odmítne a bude se muset opakovat nominace a slyšení, bude po hlasování pléna Evropského parlamentu nástupním datem fungování celého nového kolegia Evropské komise buď první listopad, či prosinec letošního roku.