Habemus návrh státního rozpočtu pro vládu. Je schodek 230 mld. Kč příliš velký?

Ministerstvo financí v souladu s příslušným zákonem předalo na konci srpna zbytku vlády svůj návrh na podobu zákona o státním rozpočtu na příští rok.

Nejzajímavější na celém navrženém rozpočtu je asi deficit: 230 mld. Kč. Oproti letošní očekávané skutečnosti (nejspíš nedaleko hodnoty uvedené v zákoně, což je 252 mld. Kč) jde o mírné snížení. 

K tomuto snížení je vláda tlačena zákonem o rozpočtové odpovědnosti: ten v § 10a praví, že deficit celého sektoru vládních institucí v roce 2025 nesmí přesáhnout 2,25 % HDP.

Pokud (a) zanedbáme rozdíl mezi pokladními čísly (výše uvedené údaje o státním rozpočtu) a akruálními čísly (z nichž se počítá onen podíl k HDP) a (b) přijmeme prognózu MF ČR ohledně nominálního HDP v roce 2025 (7 905 mld. Kč), plyne z deficitu státního rozpočtu ve výši 230 mld. Kč přebytek ve zbytku vládního sektoru (státní fondy, obce, kraje, zdravotní pojišťovny) v rozsahu kolem 50 mld. Kč, a to je výsledek, kterého tento zbytek – soudě dle výsledků v minulých letech – nejspíš hravě dosáhne.

Jinak řečeno, navržený schodek státního rozpočtu by měl k naplnění litery zákona bez problémů stačit. 

Je schodek 230 mld. Kč příliš velký?

Státní rozpočet lze hodnotit z celé řady úhlů pohledu. Jeden z nejrozumnějších úhlů se označuje jako zlaté pravidlo: běžné výdaje by měly být pokryty běžnými příjmy, zatímco investice můžou být hrazeny zčásti na dluh. Logika je taková, že investice – jsou-li a budou-li kvalitně připraveny a kvalitně realizovány – budou zvyšovat obyvatelům dané země příjmy i v dalších letech a desetiletích, a tudíž je na místě, aby byly hrazeny právě až z těchto budoucích příjmů, nikoliv z příjmů hned v daném roce.

Z tohoto pohledu přináší návrh státního rozpočtu příjemnou změnu: obsahuje investice (oficiálně „kapitálové výdaje“) ve výši 251 mld. Kč, a to je nejen o závratných 66 mld. Kč víc, než se naplánovalo loni pro letošní rok, ale hlavně o 31 mld. Kč víc, než je plánovaný schodek. 

Pokud jsme ochotni přijmout výše uvedený předpoklad, že státní investice jsou a budou kvalitně připraveny a kvalitně realizovány, pak je schodek 230 mld. Kč vcelku adekvátní: rozdíl mezi objemem investic a deficitem je dokonce mírně kladný (21 mld. Kč).

Vedle toho ale musíme této a příští vládě držet palce v tom, aby se jí podařilo připravit české veřejné finance na zhoršení salda v důsledku stárnutí populace. Z tohoto pohledu by asi bylo na místě onen převis investic nad deficitem postupně ještě zvyšovat, protože až se stárnutí populace projeví v plném rozsahu (za nějakých cca 10 let), deficity se v důsledku toho zase výrazně zhorší.

A co platy učitelů?

A na závěr jeden důležitý detail. Vzhledem k tomu, že kvalitní výuka ve školách je úplným základem budoucí prosperity Česka, za klíčový pokládám úmysl vlády naplnit v rozpočtu pro rok 2025 záměr zvýšit platy učitelů na úroveň 130 % průměrné mzdy.

Nalejme si ovšem čistého vína: jde o 130 % průměrné mzdy naměřené nikoliv ve stejném období, nýbrž v předminulém roce; tento časový posun značí, že za předpokladu dvouletého růstu průměrné mzdy celkem řekněme kolem 13 % bude příjem učitelů vůči průměrnému příjmu v příštím roce spíš kolem 115 %. Žádná velká „honorace“ se tedy z učitelů nestane ani v příštím roce.