Až pro 95 % lidí z Moravskoslezského kraje je těžký průmysl významným prvkem pro další rozvoj jejich kraje

Zveřejněná zpráva konstatuje ve svém úvodu, že pokud jde o přínosy těžkého a ocelářského průmyslu, ty jsou vidět hlavně v poskytování pracovních míst, v přispívání k regionální ekonomice či v podpoře místních podniků. Výzkum v této návaznosti dále uvádí, že většina občanů Moravskoslezského kraje podporuje zachování těžkého a ocelářského průmyslu, přičemž 81 % respondentů výzkumu souhlasí s tím, že by stát měl podpořit udržení ocelářství v kraji. Zároveň však občané připomínají i nutnost sladit průmyslovou činnost s ekologickými principy.

Jak z výzkumu dále vyplývá, bez těžkého průmyslu si nelze představit Moravskoslezský kraj (MSK), tvrdí 68 % obyvatel, kteří pozitivně hodnotí i rozvoj infrastruktury a vzdělávání díky průmyslu. Současně ale myslí na životní prostředí, načež 78 % lidí v Moravskoslezském kraji říká, že těžký průmysl lze provozovat i ekologicky. Pozitivní vliv průmyslu na rozvoj infrastruktury a vzdělávání si uvědomují více než čtyři pětiny respondentů.

„Výsledky výzkumu jasně ukazují, jak hluboce je těžký průmysl zakořeněn v identitě Moravskoslezského kraje a jeho obyvatel. Ocelářství není jen ekonomickým pilířem regionu, ale také nositelem tradic, know-how a kulturního dědictví. Podpora tohoto sektoru ze strany státu je klíčová. Je to zásadní nejen kvůli strategickému rozvoji, ale hlavně pro zaměstnanost v kraji,“ uvedl k výsledkům výzkumu Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Sounáležitost a rozvoj kraje

Výzkum dále ukazuje, že více než třetina populace kraje má osobní zkušenost s ocelářstvím. Z výzkumu rovněž vyplynulo, že případné ukončení ocelářského průmyslu by mělo vážné sociální a ekonomické dopady na region s tím, že by zároveň došlo k poklesu jeho významu, a to v rámci celé republiky. Podle výzkumu by na ukončení ocelářství negativně reagovalo 77 % obyvatel kraje.

Výzvy ocelářského průmyslu, podle názoru zdejších obyvatel

Respondenti posuzovali i vybrané výzvy, kterým ocelářství v Moravskoslezský kraj čelí. Pro 57 % respondentů je největší výzvoi ochrana životního prostředí a redukce emisí. Pro více než polovinu jsou to pak i investice do modernizace a udržení konkurenceschopnosti.

„Že si lidé v kraji uvědomují, jakým výzvám čelíme v souvislosti se snižováním emisí a investicemi do modernizace, je pozitivní. Svědčí to o znalosti problémů průmyslu, který je s regionem pevně spjat. Naší největší současnou výzvou je pro nás dekarbonizace výroby oceli, která zásadně mění technologii v hutnictví a bude vyžadovat investici přesahující dvacet miliard korun. Díky tomu uhlíkovou stopu naší výroby zásadním

způsobem snížíme tak, jak požaduje evropská legislativa. Bez podpory státu a kraje se však neobejdeme,“ říká Roman Heide, generální ředitel Třineckých železáren.

Vzrostla hrdost obyvatel na ostravský průmysl

Za posledních 11 let došlo ze strany místních k výraznému posunu v hodnocení ostravského průmyslu. Zatímco v roce 2013 mírně převažovalo negativní hodnocení průmyslu v Ostravě (22 % negativní vs. 20 % pozitivní), dnes je situace opačná – 35 % obyvatel hodnotí průmysl pozitivně a pouze 11 % negativně. Vzrostla také hrdost na ostravský průmysl, z 60 % na aktuálních 73 % a snížil se souhlas s tvrzením, že průmysl ničí životní prostředí (ze 78 % na 63 %).

K proměně průmyslu přispívá i VŠB-Technická univerzita Ostrava

Z výzkumu vyplývá potřeba ekologizace a ochrany životního prostředí. A právě k energetickým úsporám, ekologizaci provozu či zavádění prvků Průmyslu 4.0 mají přispět technologie vyvíjené i díky projektu VŠB-TUO REFRESH. „Naším úkolem je pomoci regionu, a tedy i zdejším firmám, s hospodářskou, ekonomickou i ekologickou transformací. Současně sledujeme i společenské dopady. K rozvoji přispívají projekty se zapojením VŠB-Technické univerzity Ostrava za více než 5 miliard korun,“ doplňuje prorektor VŠB-TUO Igor Ivan.

Pro vzdělávání budoucích odborníků i pro ocelářství připravuje VŠB-TUO studijní program Zelené technologie zaměřený na udržitelnou výrobu a následné zpracování nejen kovových, ale i polymerních, keramických i kompozitních materiálů s využitím „zelené energie“ včetně vodíku. „Studijní program bude komplexně řešit moderní výrobní procesy a technologie včetně využití digitalizace a automatizace s cílem zvýšit efektivitu a udržitelnost výroby,“ doplnil Igor Ivan.

Několik informací k výzkumu

Sběr dat byl realizován prostřednictvím internetového dotazníku v období od 3. do 12. 7. 2024. Dotazování se účastnila cílová skupina obyvatel MSK ve věku 15–70 let a zúčastnilo se ho 1000 lidí. Šetření prováděla výzkumná agentura STEM/MARK.

Snaha o záchranu části provozů v Liberty Ostrava

Za odbory k tomu můžeme jenom dodat, že je pochopitelné, když podniková organizace OS KOVO v ocelářském podniku Liberty Ostrava, za významné podpory OS KOVO a jejího předsedy Romana Ďurča, vyvíjejí maximální snahu vůči vládě, aby napomohla zachování provozu, či alespoň její významné části, v tomto ostravském ocelářském kolosu, který, před krizí, zaměstnával 5000 zaměstnanců. Přičemž dalších 20 až 25 tisíc zaměstnanců v subdodavatelských firmách po celé republice, dodávalo pro Liberty Ostrava potřebné výrobky těchto firem. Takže, věřme, že slibovaná pomoc, to je, že nakonec dobře vyjde dohoda o tom, že rourovnu a válcovnu plechů v Liberty Ostrava zachrání financování od společnosti Vítkovice Machinery Trade ze skupiny CE Industries podnikatele Jaroslava Strnada. Vždyť právě provedený výzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR a Třineckých železáren potvrdil, že většina obyvatel Ostravska a celého Moravskoslezského kraje si uvědomuje význam těžkého průmyslu a ocelářství pro další rozvoj tohoto jejich kraje.