Výpověď bez udání důvodu v novele nechci, dosavadní změny jsou dostatečné, říká ministr Jurečka

Vláda ve středu schválila novelu zákoníku práce, kterou chce zpružnit pracovní trh. Ta počítá s upravenou výpovědní lhůtou nebo možností brigád pro nezletilé od 14 let věku. Kromě toho vláda plánuje zvýšit ochranu pracujících rodičů. „Řešíme, že by rodiče, kteří jsou na rodičovské dovolené, mohli pracovat na dohodu na té pozici, na které předtím dělali na plný úvazek,“ řekl v rozhovoru pro Český rozhlas Plus ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Redakce nejprve poznamenal. že odbory míní, že vláda má spíš modernizovat ekonomiku než zvyšovat nejistotu zaměstnanců v době, kdy zaměstnanci na trhu práce chybí. Načež položila otázku, například čím vláda vyváží změny výpovědní lhůty?

Ministr Jurečka odvětil, že pojem „modernizovat ekonomiku“ souvisí s nastavením pracovního práva a pracovněprávních vztahů na podmínky 21. století. Podle něho celá řada věcí, které v novele jsou, jsou výrazně ve prospěch zaměstnavatelů, ale i zaměstnanců!

„Jsou tam třeba silně posílená práva rodičů. Nebo upravené podmínky při doručování výpovědi. Možná to někdo ze strany odborů interpretuje tak, že jsou výhodné jenom pro zaměstnavatele, ale ony jsou úplně stejně výhodné pro zaměstnance,“ prohlásil ministr Jurečka v rozhovoru.

„Mnohokrát jsem se v životě setkal s tím, že jsem chtěl změnit práci a velmi rychle odejít ze současné firmy za lepší nabídkou jinam. Ale člověk nemůže, čeká na následující první den v měsíci a prodlužuje se mu tak doba, kdy už by mohl být někde jinde za lepších podmínek,“ řekl jako svůj argument pro zdůvodnění navržené úpravy změny doby platnosti při podání výpovědi zaměstnancem.

Na otázku redakce, že ministr Jurečka hovořil o vyšších podporách v prvních dvou či třech měsících nezaměstnanosti s tím, že poté by byly naopak nižší. Podle redakce jde již o reálný návrh, který chce ministr, potažmo vláda, předložit ve Sněmovně. Načež následovala otázka, co tím chce on, jako minstr, případně vláda, docílit?

„Toto je konkrétní návrh, který jsem se snažil prosadit ještě ve středu na vládě. Návrh spočívá v tom, že bychom zvýšili současnou podporu v nezaměstnanosti v prvních měsících. A naopak ji snížili ve druhé polovině čerpání,“ odpověděl na tento dotaz redakce.

„Slibujeme si od toho především to, abychom lidem, kteří ztratí práci, ale snaží se a dokážou si třeba v prvních třech měsících hned najít další, posílili jistotu.

Naopak u lidí, kteří zůstávají nezaměstnaní dlouhodobě, bychom udělali úpravu, která je zároveň provázaná s revizí dávek, kde se jedná o pracovním bonusu nebo o změně přístupu Úřadu práce, abychom s těmi lidmi dokázali lépe pracovat,“ pokračoval ministr Jurečka ve své odpovědi na předchozí otázku.

Následovala otázka redakce, zda má ministr Jurečka, pro tuto změnu ve výši podpory zaměstnanců při jejich odchodu z daného zaměstnání, vyjednanou podporu mezi koaličními partnery?

„V posledních týdnech i měsících jsem podporu vyjednával. Nicméně ve středu zazněla připomínka, že načítat takto významnou změnu až na vládě po celém meziresortním řízení není standardní. A jedna z koaličních stran řekla, že s tím má zásadní problém. Nakonec jsme se dohodli, že úpravu projednáme, prodiskutujeme a načteme ve druhém čtení,“ odpověděl ministr Jurečka.

„Chci poznamenat ještě jednu důležitou věc. V datech vidíme, že když lidé odejdou ze současného zaměstnání a najdou si nové, jejich měsíční výdělek se zvýší o 12 procent. Když jsou lidé propuštěni ze zaměstnání a najdou si nové, tak se jejich výdělky zvyšují v průměru o osm procent,“ dodal jako svůj argument pro svůj návrh změny výše podpory zaměstnancům, při jejich odchodu z konkrétního zaměstnání.

„Chceme podpořit, aby se lidé nebáli rozhodnout se jedno zaměstnání opustit a nastoupit do druhého. Protože je to nejenom v jejich prospěch, ale díky vyšším odvodům i ve prospěch státu a ekonomiky,“ dále konstatoval ministr Jurečka.

Rozdíly mezi koaličními partnery

Poté se rozhovor přirozeně stočil k problému výpovědi bez udání důvodu. Redakce připomněla, že ODS ji chce připojit k novele ve druhém čtení. Přičemž následovala otázka: „Vy jste to ve středu vylučoval. Jaká je situace nyní?“

„Jako předseda lidovců v této otázce jasně a konzistentně už více než půl roku říkám, že toto pro nás není návrh, který bychom si uměli představit, že by tam se objevil, že bychom ho podpořili a hlasovali pro něj. A jako resortní ministr říkám, že to nechci v novelizaci zákoníku práce mít,“ prohlásil ministr Jurečka ve svém rozhovoru pro Český rozhlas.

„Jestli něco trápí náš pracovní trh, tak abychom ho přiměřeně zflexibilnili, a zároveň, aby to bylo bezpečné. Tak to řeší návrhy, které už jsou ve flexinovele teď,“ dodal ministr Jurečka.

Na otázku redakce, zda koaliční partneři z ODS, po středečním jednání vlády, od svého záměru ustoupili, ministr Jurečka odvětil, že nemůže za ně hovořit, jelikož není mluvčí ODS. „Naopak říkají, že o to budou usilovat. To je jeden z rozdílů, které mezi námi jsou,“ dodal.

„Já si myslím, že flexibilita, kterou přinášíme, je velký posun. A výpověď bez udání důvodu není to zásadní, co by v současné době pomohlo pracovnímu trhu v České republice,“ dále uvedl ministr Jurečka.

Poté následovala otázka redakce, zda na tarifních platech dostanou přidáno i jiní zaměstnanci, než ti z nejnižší třídy tabulky? Reakce dodala, že tato otázka byla položena poté, ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) prohlásil, že nemá v rozpočtu prostředky na zvyšování platů.

 

Kompromisní dohoda s odbory?

„Příští týden budeme směřovat ke kompromisní dohodě s odbory na tom, že dokážeme udělat zvýšení tarifů ještě v letošním roce. Dohoda bude ucelená, a když ten krok uděláme od 1. září, tak musí být provázaná a respektovaná i v tom, jakým způsobem na to budeme reagovat od 1. ledna příštího roku.

Kolegům z odborů jsme řekli, že teď není do konce roku prostor vzít další peníze z vládní rozpočtové rezervy a posílit tím jednotlivé rozpočtové kapitoly,“ řekl ve své odpovědi ministr Jurečka.

„Jsme v situaci, kdy si myslím, že dohoda by byla možná,“ řekl ministr Jurečka o růstu platů

„Pokud se dokážeme shodnout, že zvládneme ty čtyři měsíce na úrovni jednotlivých resortů a jejich rozpočtů, tak budeme počítat s tím – a to nikdo z vlády nezpochybňuje, tj. že v příštím roce od 1. ledna musí dojít k nárůstu objemu peněz na platy na resortech a jednotlivých služebních úřadech.

To znamená, že vidíme dva momenty – 1. září a 1. ledna – a ta dohoda musí být na zbytek roku i na příští rok. Příští týden bychom se mohli dokázat na kompromisním řešení dohodnout,“ konstatoval v závěru svého rozhovoru pro Český rozhlas ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.