Ukrajina nakonec může padnout kvůli berlínské posedlosti šetřením, varuje LBBW. Podle ní Berlín hazarduje; akcie německých a evropských zbrojařů v reakci výrazně klesají

Ukrajinská obrana vůči Rusku nakonec může padnout kvůli německé šetřící mánii, varuje německá banka LBBW, největší z tamních zemských bank. Podle jejích analytiků je „rizikem za miliardu dolarů“ spoléhat se v takto zásadní věci na výnosy ze zmrazených ruských devizových rezerv, jejichž použití je stále vysoce nejisté. Právě tak ovšem Berlín nyní argumentuje: chce nahrazovat své výdaje na Ukrajinu právě výnosy z ruských rezerv.

Akcie německých a obecněji evropských zbrojních firem dnes výrazně klesají právě kvůli plánu Berlína na omezení svých výdajů na Ukrajinu. Investoři se akcií zbavují i proto, že zjevně příliš nevěří, že by výpadek v pomoci Ukrajině plně pokryly výnosy z ruských rezerv. Akcie německého zbrojařského kolosu Rheinmetall se dnes dopoledne propadaly až o pět procent, ačkoli následně část svých ztrát umazaly. Švédský Saab se kolem poledne propadal o zhruba rovněž pět procent. Obě firmy, stejně jako některé jiné, profitují ze zbrojních zakázek německé vlády.

Jenže ty jsou nyní v ohrožení.

Berlín sice tvrdí, že snížení jeho vlastní pomoci Ukrajině budou kompenzovat prostředky ze zmrazených ruských devizových rezerv. Jenže tyto peníze nejsou o nic více německé než třeba české. O jejich využití, resp. pouze výnosu z nich, letos na jaře rozhodly země skupiny G7 a Evropská unie. Zmrazené ruské rezervy jsou z drtivé většiny uloženy v Belgii, takže pokud lze vůbec konkretizovat poskytovatele pomoci, je to čistě technicky právě Belgie. Nikoli Německo.

Navíc, Německo stálo v rámci zmíněných jednání G7 a EU v čele šiku států, které zablokovaly využití ruských rezerv v celé šíři, tedy včetně jistiny. To znamená, že kvůli Německu a některým dalším spadl ze stolu návrh USA, jejž podporovala třeba Británie, volající po využití i zhruba 300 miliard dolarů právě jistiny oněch rezerv. Takhle se využijí pouze výnosy (úroky) z nich, což jsou ale jen nižší jednotky miliard dolarů ročně. Tedy o dva řády méně.

Jestliže tedy Německo příští rok plánuje redukovat pomoc Ukrajině z letošních osmi na čtyři miliardy eur, jak praví agenturní zprávy, nelze říkat, že tento úbytek bude kompenzován z výnosů z ruských rezerv. Pokud by takto postupovala a argumentovala každá západní země, pomoc Západu Ukrajině by z roku na rok scvrkla v podstatě na polovinu.

Samozřejmě, od jara země G7 a EU usilují vytvořit schéma, které by umožnilo vzít si půjčku na pomoc Ukrajině, v objemu 50 miliard dolarů, jež by byla pak postupně splácena právě z výnosů z ruských devizových rezerv. Aby takové schéma ale bylo funkční, musí být dlouhodobě zaručena jednomyslnost – tedy že třeba Maďarsko do takového řešení nebude „házet vidle“. Ale i pokud by se dařilo Maďarsko neustále přesvědčovat k podpoře, i tak je nutné, aby ruské rezervy zůstaly zmražené 10 až 20 let. Protože tak dlouho bude z výnosů z rezerv nutné splácet onu padesátimiliardovou půjčku, kterou by si na pomoc Ukrajině vzala EU.

Zmrazení na 10 až 20 let ale fakticky znamená konfiskaci ruských rezerv, byť jaksi nepřiznanou. Přitom Němci, jak už víme, se na jaře proti – přiznané – konfiskaci postavili, když ji navrhovaly Spojené státy.

Konfiskace jako konfiskace. Německo tudíž vykazuje schizofrenní postoj: jako na východisko se odvolává na řešení, které samo odmítá.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank