Ukrajina od invaze dostala zahraniční pomoc v přepočtu za zhruba 5,1 bilionu korun, hlavně z USA a Evropy. Česko se na pomoci podílí 0,6 procenta

Od ruské invaze na Ukrajinu začátkem roku 2022 do poloviny letošního roku obdržel Kyjev celkem 203,1 miliardy eur zahraniční pomoci. To je v přepočtu dle dnešního kursu celkem 5,1 bilionu korun.

Spojené státy se na této sumě podílely 75,1 miliardy eur (1,9 bilionu korun), Evropa, včetně institucí EU, pak 110,2 miliardy eur (2,8 bilionu korun). Další země poskytly pomoc za 17,8 miliardy eur (450 miliard korun). Vyplývá to z dat Institutu světové ekonomiky v německém Kielu.

Česko se na této pomoci přímo podílelo 1,3 miliardy eur, tedy zhruba 33 miliardami korun. To odpovídá zhruba 0,6 procenta celkové pomoci. Česko však fakticky přispívá také skrze rozpočet EU, protože do něj finanční prostředky také odvádí, i když celkově je čistým příjemcem evropských peněz.

Zmíněná data k pomoci Ukrajině zahrnují vojenskou, finanční a humanitární pomoc, kterou jednotlivé země převedly (případně je dostatečně konkretizováno a ošetřeno, že k převodu dojde) Ukrajině od 24. ledna 2022, kdy došlo k ukončení diplomatických vztahů Ukrajiny a Ruska. Samotná invaze začala o měsíc později. Nezahrnují pomoc, k níž se jednotlivé země zavázaly, ale uskutečnění plnění ještě není dostatečně konkretizováno.

Pokud bychom brali v potaz i objem pomoci, k níž se jednotlivé země zavázaly, celková pomoc Ukrajině činí k polovině letoška 310,1 miliardy eur, tedy 7,8 bilionu korun.

Tyto čísla nezahrnují výdaje spjaté například s pomocí ukrajinským uprchlíkům, kterou jednotlivé země zajišťují na své vlastním území.

Pomoc Ukrajině přitom nadále pokračuje.

V minulém týdnu EU schválila pomoc Ukrajině v objemu 4,2 miliardy eur v podobě půjček a grantů. Jde o součást unijního balíku pomoci zemi, který je k dispozici od letošního března a měl by pokrýt léta 2024 až 2027. Jeho celková výše je až 50 miliard eur. Dosud z něj Ukrajina čerpala 12 miliard eur, včetně uvedené částky 4,2 miliardy. Na tyto prostředky si EU půjčuje na mezinárodních dluhopisových trzích. Výplata prostředků, které mají sloužit k zajištění funkčního chodu veřejné správy, k modernizaci a rekonstrukci země, je podmíněna tamními reformami.

V dubnu americký Kongres po vleklé vnitropolitické debatě schválil balík zejména vojenské pomoci Ukrajině v objemu 61 miliard dolarů.

Navíc, letos v červnu se skupina nejvýznamnějších světových ekonomik, G7, v principu dohodla na další formě pomoci Ukrajině. Ta bude spočívat v jejich půjčkách Kyjevu v objemu až 50 miliard dolarů, které budou kryty výnosy z ruských devizových rezerv. Tyto rezervy Západ Moskvě zmrazil v prvních dnech invaze. 

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank