Meziroční inflace v české ekonomice v červenci vzrostla z úrovně dvouprocentního cíle na 2,2 % a mírně tak překonala odhady trhu i centrální banky

Nárůst meziroční inflace byl v červenci tažen cenami potravin, cenami v oddíle rekreace a kultura, a také v oddíle ostatní zboží a služby.

Kromě celkové inflace tak za červenec zřejmě vykáže mírný nárůst také jádrová meziroční inflace ze své červnové úrovně 2,2 %.

Meziroční inflace v červenci vzrostla z červnových 2,0 % na 2,2 %.

Finanční trh očekával setrvání meziroční inflace na úrovni dvouprocentního inflačního cíle a na úrovni 2,0 % inflaci očekávala také ČNB.

Červencový růst inflace byl tažen především cenami potravin, cenami v oddíle rekreace a kultura, a také v oddíle ostatní zboží a služby.

Zároveň se v červenci zpomalil meziroční růst cen pohonných hmot, beze změny pak zůstal meziroční růst nákladů na bydlení, energie a vodu pro domácnosti.

Vývoj cen v oddíle rekreace a kultura, a také v oddíle ostatní zboží a služby, lze vnímat coby náznak, že v červenci vzrostla také jádrová inflace, když v červnu dosáhla svého mnohaletého minima na úrovni 2,2 %.

Údaj o jádrové inflaci, která v rámci všech indikátorů vývoje spotřebitelských cen zřejmě nejlépe mapuje domácí cenové tlaky, ČNB teprve zveřejní v průběhu dneška.

ČNB ve své prognóze prezentované počátkem srpna očekávala jádrovou inflaci pro letošní 3. čtvrtletí na úrovni 2,3 % poté, co v letošním 2. čtvrtletí činila meziroční jádrová inflace 2,4 %.

Meziroční inflace v červenci mírně vzrostla a dostala se tak nad očekávání trhu i centrální banky.

Na úrovni 2,2 % se ale meziroční inflace ale v pohodě drží v rámci tolerančního pásma inflačního cíle ČNB, jenž činí 2 % +/- 1 procentní bod.

V rámci tolerančního pásma by se inflace měla držet i v dalších měsících: v srpnu může inflace klesnout k úrovni 2,0 %.

V poslední třetině roku pod vlivem nízké srovnávací základny může meziroční inflace testovat úroveň 2,5 %, v průběhu 1. pololetí 2025 byl ale inflace měla klesnout zpět ke 2 % a přechodně možná i pod tuto úroveň.

Za celý letošní rok odhadujeme celoroční průměrnou inflaci na úrovni 2,3 % poté, co v roce 2023 růst spotřebitelských cen činil 10,7 %.

Z pohledu ČNB mohou data o červencové inflaci sloužit coby argument pro velkou opatrnost ohledně dalšího snižování úrokových sazeb ve zbytku letošního roku.

Kurz koruny právě proto reagoval na červencová data o inflaci mírným posílením vůči euru.

Prognóza z dílny ČNB, zveřejněná počátkem srpna, fakticky ukazuje, že repo sazba by měla do konce letošního roku zůstat na své stávající úrovni 4,50 %, a že další snižování úroků by mělo přijít až v 1. čtvrtletí 2025.

Příští měnové zasedání bankovní rady ČNB se ovšem koná až 25. září, do té doby vyjde ještě řada důležitých dat z české ekonomiky, mj. detaily k HDP za letošní 2. čtvrtletí, vývoj mezd za stejné období a v neposlední řadě také statistika inflace za srpen.

Pokud se naplní scénář snížení úroků amerického FEDu a Evropské centrální banky na jejich zářijových zasedáních, tak může být ve hře další snížení úroků ČNB jak na zasedání koncem září, tak v letošním závěrečném čtvrtletí.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.