Propady na burzách jako začátek zúčtování s érou levných peněz? (WSJ)

Po dlouhém období experimentování s levnými penězi možná přichází éra zúčtování, kdy finanční trhy už jinak nahlížejí na riziko. V komentáři k propadům na burzách, které v minulých dnech zasáhly prakticky celý svět, to napsala redakční rada amerického ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ).

Výprodej, který začal minulý týden v pátek a pokračoval v pondělí, je částečně korekcí až příliš vysokých cen, zejména u akcií technologických firem. Ale může to být i začátek zúčtování po desetiletí a půl nadměrného utrácení a snadno dostupných peněz. A to zúčtování nakonec dorazí. "Velkou neznámou je, jak brzy a jak drsné to zúčtování bude," píše redakční rada.

Výprodej zasáhl nejvíce Japonsko, kde hlavní index Nikkei 225 v pondělí klesl o 12,4 procenta, což byl nejhorší den od takzvaného černého pondělí z října 1987. Už předchozí obchodní den přitom index odepsal 5,8 procenta a spolu s ním výrazně klesaly i další akciové trhy v Asii. Následoval propad na burzách v Evropě i ve Spojených státech, index technologického trhu Nasdaq odepsal 3,4 procenta.

Výprodej v Japonsku je přímým důsledkem dlouho potřebného posunu v měnové politice a směnných kurzech. Japonská centrální banka minulý týden zvýšila cílovou úrokovou sazbu na 0,25 procenta a stanovila harmonogram snižování svého programu kvantitativního uvolňování. Guvernér banky Kazuo Ueda řekl, že tyto kroky mají částečně zastavit vytrvalý pokles kurzu jenu, což je pro centrálního bankéře nezvykle jednoznačné prohlášení ke směnným kurzům.

Slabší jen pak zahraniční investory přilákal k japonským akciím, které se v měnách těchto investorů zdály levnější. Podle ekonoma Jespera Kolla zahraniční držitelé ke konci března vlastnili zhruba jednu třetinu japonských akcií, bráno podle jejich hodnoty. Znehodnocení jenu také zvýšilo očekávané zisky japonských společností denominované v jenech.

Guvernér centrální banky dal jasně najevo, že tyto časy jsou pryč. "Není náhodou, že zatímco japonský akciový trh v posledních dnech ztratil všechny své zisky nasbírané od ledna, japonská měna smazala všechny své ztráty ze stejného období," upozorňuje v komentáři redakční rada WSJ. Dolar k jenu v červenci zpevnil zhruba na 162 jenů, v pondělí ale prudce klesl a dostal se přibližně na 144 jenů. Neoficiální zprávy naznačují, že za velkou částí výprodeje v Tokiu stáli zahraniční investoři, kteří si začali vybírat své investované peníze.

Další na řadě pak může být ústup japonských investorů ze zahraničí. Nízké sazby a slabý jen podpořily masivní carry trades, kdy si lidé vypůjčí levnější jeny a pak investují do dolarových aktiv s vyšším výnosem.

"Zhodnocování jenu naznačuje, že se to začíná obracet. Teď je to hra na vyčkávání, abychom zjistili, zda náhlý výkyv kurzu jenu a přesuny kapitálu zastihly někoho nadměrně zadluženého. Zahraniční trhy, včetně těch s americkými státními dluhopisy, se musejí připravit na to, že tento japonský kapitál se z nich stáhne," myslí si autoři komentáře.

A co americká ekonomika a strach z recese? Ten strach je skutečný a Wall Street i Washington dávají vinu americké centrální bance. Teorie je taková, že jakmile dal šéf banky Jerome Powell minulou středu najevo, že nesníží úrokové sazby okamžitě, páteční špatná zpráva o zaměstnanosti v USA pak naznačila, že recese se blíží.

"Tahle teorie má ale jeden háček: červencová zpráva o tvorbě pracovních míst, i když nebyla příznivá, neukázala míru nezaměstnanosti, jaká bývá v recesi. A je těžké si představit, co by s tím udělalo snížení sazeb o čtvrt procentního bodu, kdyby k němu Fed přistoupil v červenci, a nikoli až v září," píše redakční rada.

Dalším kontrapunktem je, že měnová politika dosud nebyla až tak přísná. Ceny akcií se zvyšovaly od loňského prosince, kdy Fed signalizoval trojí snížení úrokových sazeb v roce 2025. Tento plán zpozdil návrat inflace v prvním čtvrtletí, nicméně Powell minulý týden signalizoval jedno snížení úroků na září a trhy pak začaly hovořit o dalších dvou nebo třech sníženích ještě v letošním roce.

Není ale zřejmé, jak by snížení sazeb mohlo podpořit hospodářský růst, protože trh už je očekává a už také adekvátně upravil finanční podmínky. Pokud by Fed přistoupil k mimořádnému snížení sazeb rovnou o půl procentního bodu, po kterém někteří volají, mohl by vyvolat dojem, že začíná panikařit, a tím způsobit ještě větší výprodej na burzách.

Volání, aby Fed zachránil situaci, jen odráží fakt, že nic jiného už nezbývá. Kongres je v otázce hospodářské politiky zablokován, s výjimkou vyšších výdajů a špatných nápadů v daňové a obchodní politice, píše redakční rada. Od finanční krize z roku 2008, kdy trhy zasáhla panika, podporují americkou ekonomiku hlavně vládní výdaje a levné peníze s cílem podpořit spotřebitele a ceny aktiv.

Levné peníze ale nejsou nikdy zadarmo a nemohou trvat věčně. Vytvářejí deformace a excesy, které jsou neudržitelné a musejí se nakonec řešit. To musel Fed udělat tím, že zvýšil sazby, aby zastavil inflaci. A část tohoto účtu je teď nutné zaplatit. Vládní výdaje také omezuje rostoucí dluh, i když spotřebitelé s nízkými příjmy své úspory nashromážděné za pandemie covidu-19 již utratili. Současné zpomalení hospodářského růstu je jedním z výsledků.

Výprodej na trzích z těchto dnů nevypadá jako opakování roku 2008, ale je varováním ohledně dalšího růstu. "Zatímco Fed se dostává do politického horka, tak my doufáme, že se zaměří na reálnou ekonomiku a reálné příjmy zaměstnanců, nikoli na ceny aktiv, aby potěšil Wall Street," uzavírají svůj komentář členové redakční rady WSJ.