Eventuální vítězství Donald Trumpa a dopad na trhy

Evropská unie (EU) zavedla cla na vývoz elektromobilů, která činí až 37,6 procent s platností od 5. července 2024 a Čína v reakci uvažuje o odvetě skrze cla na automobily nebo vepřové maso dovážené z EU. V tomto prostředí se blíží kvapem prezidentské volby v USA. Po nedávném atentátu na Donalda Trumpa můžeme konstatovat, že zvolení tohoto prezidentského kandidáta začíná být vysoce pravděpodobné. Jaké jsou aktuální ekonomické plány tohoto prezidentského kandidáta? Co by jeho kroky mohly znamenat z pohledu ekonomiky nebo investičních příležitostí? 

Pokus o atentát na Donalda Trumpa v sobotu 13. 7. 2024 otevřel novou temnou historickou kapitolu USA a přidal Donaldu Trumpovi politické body. Ožívají tak vzpomínky na atentáty na prezidenty A. Lincolna, W. McKinleyho a J. F. Kennedyho. Faktor „mučedníka“ může skutečně posílit Trumpovu politickou pozici ve volbách. V této souvislosti je důležité připomenout si základní ekonomické strategie Donalda Trumpa, které mají výrazné proinflační důsledky. Trump navrhuje cla na veškeré importované zboží ve výši 10 %, což zvyšuje ceny dováženého zboží, a tím přispívá k inflaci. Ještě radikálnější je jeho návrh na clo ve výši 100 % na importované elektromobily vyráběné v Mexiku čínskými firmami, což jde proti obchodní dohodě s Mexikem a Kanadou z roku 2018. Cla na veškeré importované zboží z Číny ve výši 60 % rovněž přispějí k růstu cen. Součástí jeho kampaně je také myšlenka, že příjmy z těchto vysokých cel by mohly kompenzovat snížení daní, což je ekonomická strategie s nejistým výsledkem a mírně proinflačním efektem. Trump také plánuje snížit daně právnickým osobám z 21 % na 15 %, což může zvýšit rozpočtový deficit a přispět k inflaci. Další návrh zahrnuje snížení daně ze mzdy zaměstnanců, která financuje sociální a zdravotní pojištění. To opět může být proinflační. Navíc, zastavení migrace pracovních sil do USA, včetně masových deportací, detenčních táborů a rozšíření hraniční zdi, by vytvořilo tlak na trhu práce a způsobilo nedostatek pracovníků v určitých odvětvích. Důležitým aspektem je také nezávislost Fedu na politice, kterou Trump potenciálně ohrožuje tím, že by mohl do jeho čela jmenovat někoho poslušnějšího. Takový krok by mohl narušit kredibilitu a efektivitu měnové politiky, a tím opět přispět k inflaci. Tyto faktory by měly být pečlivě zváženy v kontextu rostoucích nákladů na obsluhu dluhu, které nyní činí přibližně 1,2 bilionu USD ročně.

Donald Trump by mohl přinést největší světové ekonomice, USA, významnou druhou vlnu inflace. Návrhy na vysoká cla na importované zboží, snižování daní a omezování pracovní migrace mohou vyvolat růst cen a zvýšené náklady pro spotřebitele a podniky. Již nyní ceny námořní přepravy vzrostly poblíž úrovní z dob pandemie COVID-19, což přispívá k vyšším nákladům na dovoz. Pokud budou implementovány Trumpovy ekonomické návrhy, může to sloužit jako další spouštěč prudkého růstu cenové hladiny, což by mělo dalekosáhlé důsledky pro americkou ekonomiku i dolar. Vzpomeňme na 70. léta, kdy tehdejší nabídkové ropné šoky přinesly éru „stagflace“ provázenou nízkým ekonomickým růstem a pravidelným zrychlováním inflace na úrovně daleko přes 10 % ročně. V tomto stavu by se americkým akciím dařilo velmi špatně, znehodnocení se by se nevyhnul americký dolar. Oproti tomu by nevyhnutelně na ceně získávaly komodity. Drahé kovy, jako je zlato nebo stříbro, si tak s velkou pravděpodobností budou procházet další mohutnou „rally“, ostatně to se již teď děje. Ceny zlata v letošním roce zatím vzrostly o více než 19 % po 13% nárůstu v roce 2023 a dosáhnuly rekordní úrovně 2 470 USD za troyskou unci. Nejen tento kov, ale i další komodity (např. měď, nikl) tak pro investory za takovéto politické ekonomické situace mohou nabízet významné investiční příležitosti. Investoři se tak mohou skrze komodity bránit proti znehodnocení jejich úspor a vydělat i něco navíc.