Švýcarsko - Zdravotnictví a farmacie, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Dne 6. prosince 2019 přijala Spolková vláda strategii pod názvem “Gesundheit 2030”. Ta navazovala na osmiletou koncepci zdravotnictví “Gesundheit 2020” z roku 2013, a stanovila nové priority zdravotní politiky na další období. Kromě nových elementů, jako je inovační strategie eHealth 2.0, cílená na mezery v digitalizaci švýcarského zdravotnického systému, se nová koncepce zaměřila i na stále rostoucí potřebu zabezpečit životní podmínky stárnoucí populace. Tyto oblasti tak skýtají největší příležitosti pro česká řešení. Výdaje na zdravotní péči dosáhly v roce 2021 (nejaktuálnější údaj Spolkového statistického úřadu z roku 2023) celkem 86,3 mld. CHF (o 4,8 mld. CHF více než v roce 2020), což odpovídá podílu na HDP ve výši 11,8 %.

V roce 2020 byla završena realizace osmileté koncepce zdravotnictví, na kterou navázala nová pod názvem „Gesundheit 2030“. Jejím cílem je vypořádat se s hlavními společenskými výzvami tak, aby i nadále zůstala zdravotní péče ve Švýcarsku kvalitní, dostupná a cenově přijatelná pro všechny. Kromě nových elementů jako je inovační strategie eHealth 2.0, cílená na digitalizaci zdravotnictví v linii pacient – lékař – lékárna – zdravotní pojišťovna, nebo posílení biomedicínského výzkumu a technologií, počítá koncepce „Gesundheit 2030“ i s rostoucí potřebou zabezpečit životní podmínky stárnoucí populace. Systém zdravotní péče se ve Švýcarsku ocitá pod tlakem mj. z důvodu nedostatku kvalifikovaného personálu, a především mezer v digitalizaci odvětví.

Švýcarsko má jeden z nejkvalitnějších systémů zdravotní péče na světě. Na rozdíl od jiných oblastí života je však digitalizace ve zdravotnictví mnohem méně pokročilá. Chybí široce založená společná strategie pro všechny zúčastněné strany. I ve vnitrostátním srovnání je úroveň digitalizace zdravotnictví v porovnání s ostatními odvětvími podprůměrná. Důvodem pomalého pokroku je nedostatek kvalifikovaných pracovníků, regulační překážky a především poměrně nízká priorita, kterou digitalizace v každodenním životě mnoha zdravotnických zařízení dosud měla.

Spolková rada a parlament si tato slabá místa uvědomují a novým programem pod názvem "DigiSanté" hodlají tyto nedostatky změnit. Cílem programu DigiSanté je podpora digitální transformace zdravotnického systému v následujících 10 letech (do roku 2034), vycházející ze strategie “Gesundheit 2030”, do níž je program “DigiSanté” začleněn. Prostřednictvím programu DigiSanté chce Spolková rada zlepšit kvalitu systému zdravotní péče, zejména pro pacienty. Cílem je také větší efektivita pro všechny. Aby toho bylo možné dosáhnout, musí být zajištěna bezproblémová výměna dat pro léčbu, fakturaci, výzkum a administrativu. To vyžaduje lepší standardizaci. Zároveň musí být zaručena ochrana údajů, informační sebeurčení a kybernetická bezpečnost a přístup ke zdravotnickým údajům musí být jasně upraven zákonem. Kromě toho by mělo být v rámci zákonných požadavků usnadněno sekundární využití výsledných zdravotnických údajů pro plánování, řízení a výzkum.

Příležitosti pro české subjekty se tedy nabízí hlavně v IT a ve zdravotnických službách. Pro české IT experty se naskýtá příležitost v oblasti e-health, ochrany dat, kybernetické bezpečnosti, 5G, VR, apod. Dále jsou poptávány služby lékařské, dentální, nemocniční a služby fyzioterapeutů. Potenciál mají i kvalitní zdravotnické prostředky a pomůcky, či nábytek, jakož i speciální aplikace, například nano nátěry a malby, a samozřejmě technologie využívající nanovlákna nebo zdravotnický nábytek.

Z nemocnic je rovněž signalizován zájem o zajištění sterilního prostředí.

Díky dobrému renomé místního chemického a farmaceutického výzkumu a vývoje, daňovým úlevám a částečně i nejistotě spojené s Brexitem, převzalo Švýcarsko (kantony Basilej, Curych, Zug, méně Luzern, Ženeva a Lausanne) roli, kterou měla v nedávné minulosti Velká Británie v globální či regionální expanzi mezinárodních farmaceutických firem. Tato skutečnost je doprovázena velkou poptávkou po lékařích a vědcích se zkušenostmi v klinickém výzkumu, kteří přicházejí do Švýcarska většinou ze zahraničí.

Za své špičkové postavení v tomto odvětví však Švýcarsko vděčí z velké části zahraničním expertům. Jelikož nedisponuje dostatkem vlastních klinických vědců, musí Švýcarsko vynakládat velké úsilí a prostředky na to, aby je přilákalo ze zahraničí a zajistilo tak, že jeho klinický výzkum udrží krok s vysokou kvalitou základního lékařského výzkumu. Díky vysokým platům, výhodným pracovním podmínkám a příznivému podnikatelskému prostředí je v tom úspěšné. Ve Švýcarsku tak v poslední době vznikla nebo sem přesunula své vedení řada biotechnologických firem a startupů se zaměřením na genetické terapie a biotechnologie, což dává příležitost zahraničním, resp. českým lékařům, vědcům a expertům se zkušeností v oblasti klinického výzkumu.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí