Slovinsko - ICT, elektronika, kyberbezpečnost, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Slovinsko je dle Indexu DESI na celkovém 13. místě, dle kritéria využívání veřejných digitálních služeb na 15. místě a dlouhodobě si klade za cíl dostat se do desítky nejlepších. Pandemie covid-19 poukázala na nutnost přítomnosti a fungování ve virtuálním světě, odhalila slabiny stávajících systémů a již probíhající digitalizaci urychlila napříč všemi sektory. Slovinsko v návaznosti na problematiku digitalizace zřídilo v roce 2021 Úřad vlády pro digitální transformaci a v rámci národního plánu obnovy i dlouhodobých strategií ( Strategie chytré specializace, Digitální Slovinsko 2030, Strategie slovinského průmyslu do roku 2030 ) bude usilovat o další zdokonalování stávajících e-systémů ve smyslu rozšiřování portfolia dostupných digitálních služeb pro občany i poskytovatele služeb s důrazem na příznivější uživatelskou zkušenost a podpoří také digitalizaci v oblasti hospodářství. Do projektů digitální transformace bude Slovinsko v rámci národního plánu obnovy, víceletého finančního rámce a programu React EU v letech 2021-2027 investovat cca 465 milionů EUR nevratných prostředků, z čehož 258,9 milionů EUR představují projekty digitalizace veřejného sektoru a veřejné správy, 56,5 milionů EUR bude investováno do projektů digitalizace hospodářství a zbytek do oblastí jako jsou R&D, kompetence apod.

V rámci eStátní správy ( eUprava ) bude např. zřízena národní elektronická identita (kombinace biometrického osobního průkazu a mobilní aplikace), virtuální okénko ( virtualno okence ), sloužící pro organizaci online schůzky s obecním úřadem/magistrátem a možností vyřízení některých správních úkonů na dálku, dojde také ke zjednodušení způsobu přihlašování a podepisování pro uživatele digitálních veřejných služeb. Počítá se také se zřízením jednotného vstupního portálu pro občany a firmy s přístupem ke všem veřejným službám dle principu „one-stop-shop“. Bude zřízen také portál eStavba ( eGraditev ) s cílem snazší koordinace procesů při stavbě objektů a rychlejšího vydávání stavebního povolení. V rámci eHealth ( eZdravje ) bude kladen důraz na vytvoření centrální databáze zdravotních údajů, platformy pro telemedicínu či systému elektronického objednávání na lékařské prohlídky. Mezi další priority bude patřit rovněž digitalizace justice s cílem zrychlení administrativních procesů (elektronický registr notářských zápisů, e-soudy), kulturního dědictví (platformy eKultura , eDediščina, eArhiv ), zemědělství (vývoj zemědělského datového skladu, platformy eGozdarstvo v oblasti lesnictví), školství a vzdělávání (digitalizace pedagogického procesu, sledování zaměstnatelnosti absolventů, informační systém pro oblast sportu) či posilování digitálních kompetencí všech občanů, přičemž zvýšená pozornost bude věnována kybernetické bezpečnosti. V současnosti je cca 108 tisíc slovinských domácností (cca 12,5 %) bez širokopásmového připojení k internetu, stát bude proto usilovat o další zlepšování konektivity (gigabitové připojení).

V oblasti hospodářství bude nadále kladen důraz na rozvoj průmyslu 4.0 a digitalizaci slovinského podnikatelského sektoru ve smyslu digitalizace pracovních procesů (nákup, prodej, logistika, výroba, finance, HR aj.), rozvoje IT systémů a umělé inteligence, automatizace, robotizace a posilování digitálních kompetencí zaměstnanců. Stát podpoří firmy nejen při tvorbě digitální strategie, ale rovněž při implementaci a nákupu vybavení. Ministerstvo pro hospodářský rozvoj a technologie Slovinské republiky rovněž plánuje založení hybridního cloudu, jehož cílem je vytvořit systém jednotné digitální identity firem. Hodnota projektu je odhadována na 2,5 milionů EUR.

Pandemie významně přispěla k rozmachu on-line nakupování, přičemž se do budoucna očekává výrazná výhoda pro obchodníky, kteří budou schopni zákazníkům nabídnout kombinaci on-line služeb a kamenných obchodů. Maloobchodní sektor bude tedy i nadále poptávat platformy e-commerce a zdokonalovat je pomocí inovativních technologií, které budou zaměřeny na vylepšení nákupního procesu pro koncového zákazníka (user experience). Zvýšený objem virtuálního nakupování předpokládá také zvýšenou poptávku po službách v digitálním marketingu (optimalizace webových stránek, digitální reklama aj.), vývoji aplikací apod. Aktuální trendy ukazují, že i po ukončení výjimečného stavu zachovají mnohé veřejné i soukromé subjekty do jisté míry home office, resp. kombinaci klasického pracovního procesu a práce z domova. Proto lze předpokládat, že bude poptávka zejména po programovém vybavení pro vzdálený přístup a s tím spojené výzvy hybridního pracovního procesu existovat také do budoucna.

Digitální transformace bude příležitostí pro inovativní české firmy v oblasti informačních technologií, umělé inteligence, IoT, blockchain, a pro integrátory a digitální stratégy.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí