Slovinsko - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Slovinsko v souladu s rozvojovými cíli ze Strategie rozvoje Slovinska 2030, Národního energetického a klimatického plánu a Rezoluce o dlouhodobé klimatické strategii do roku 2050 předpokládá investice do oblasti energetické infrastruktury se zaměřením zejména na obnovitelné (OZE) a nízkoemisní zdroje energie. Mezi národní klimatické cíle Slovinska do roku 2030 patří dosažení alespoň 75% podílu zásobování elektrickou energií z domácích zdrojů a alespoň 27% podílu OZE v konečné brutto spotřebě energie. Pro sektor tepelná energie a chlazení je cílový podíl OZE stanoven na 41,4 % a pro sektor elektrické energie 43,3 %.

Slovinská politika se staví pozitivně k využití jaderné energie, kterou vnímá jako nízkoemisní a jako jednu z mála možností, jak v budoucnu zajistit spolehlivý zdroj, pokrýt narůstající potřeby při spotřebě elektrické energie (např. v návaznosti na rozvoj elektromobility) a zároveň snížit závislost na importu. Podporuje proto projekt výstavby 2. bloku jaderné elektrárny Krško, k němuž v průběhu roku 2021 vydalo Ministerstvo infrastruktury Slovinské republiky energetické povolení. Projekt je klasifikován jako důležitá investice, která je nyní v přípravné fázi do roku 2027. Ta bude spočívat především v umístění objektu do územního plánu a získání stavebního povolení. U současného reaktoru se předpokládá fungování do roku 2043, výběr budoucí technologie se předpokládá kolem l. 2027 - 2030, avšak odborníci upozorňují, že současný výkon reaktoru (0,7 GW) nebude v budoucnu dostačující, proto se odhaduje, že bude mít nový reaktor výkon mezi 1,1 až 1,2 GW. Hodnota projektu je dle jeho nositele, společnosti GEN energija, předběžně odhadována v rozmezí 5 - 6 miliard EUR.

Intervenční zákon pro odstranění překážek při realizaci důležitých investic pro oživení hospodářství po epidemii covid-19 na seznam důležitých projektů zařadil rovněž různé projekty s cílem dalšího rozvoje plynárenských soustav (např. plynovody Vodice–Lublaň, Ajdovščina–Lucija, Kozarje–Vevče), elektrodistribuční sítě a zachování vysoké úrovně propojení elektroenergetických sítí se sousedními státy (vybudování dálkových vedení Cirkovce–Pince, Kamnik–Visoko, Gorica–Divača, Murska Sobota–Lendava, Lenart–Radenci; trafostanice Dobruška Vas; kabelového vedení v Koperu), vodních zdrojů energie (výstavba hydroelektrárny Mokrice v celkové hodnotě 150 mil. EUR; hydroelektrárny na střední Sávě) či větrných elektráren (Slovenska Bistrica VGP 1 – 11, Pohorje, Rogatec, Paški Kozjak, Plešivec). V rámci rozvoje elektrodistribuční sítě bude zaměřena pozornost také na zvýšení odolnosti proti poruchám, zvýšení kapacity, konektivity a adaptability. Slovinská strategie předpokládá rovněž podporu pilotních projektů výroby syntetického metanu a vodíku a podporu systémů pro ukládání energie včetně optimalizace jejího využití.

Zmíněné projekty jsou příležitostí nejen pro stavební společnosti s referencemi v oblasti výstavby energetických objektů, ale také pro subdodavatele zařízení a vybavení hydroelektráren či větrných elektráren (vodní či větrné turbíny, elektrické generátory aj.), plynovodů a systémů pro distribuci elektrické energie. Oblast jaderné energetiky pak bude také příležitostí pro výměnu zkušeností a know-how.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí