Slovinsko - Dopravní infrastruktura, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Slovinsko se dlouhodobě profiluje jako ekologicky založená destinace s důrazem na vysoký stupeň ochrany přírodních zdrojů a inovativní řešení, o čemž svědčí mnohá mezinárodní ocenění. V rámci zelené transformace na úrovni EU lze očekávat, že tento trend dodatečně posílí, jednotlivá města a regiony proto hledají řešení a služby, které zajistí trvale udržitelnou mobilitu ve všech segmentech přepravy s důrazem na snižování emisí skleníkových plynů, snižování hluku, dopravní zátěže na silnicích aj. V návaznosti na realizaci vývojových strategií ( Strategie rozvoje dopravy do roku 2030, Strategie chytré specializace ) bude i nadále kladen důraz zejména na modernizaci železniční přepravy, intermodalitu v rámci městské a příměstské hromadné dopravy, nákup nízkoemisních dopravních prostředků na lokální úrovni nejen pro hromadnou přepravu osob, ale rovněž pro komunální služby, správu silnic spod. (např. vozidla na metan či s hybridními motory, menší elektrická vozidla), podporu cyklistiky, podporu elektromobility, budování plnicí infrastruktury aj.

Ve Slovinsku probíhá a nadále bude probíhat řada infrastrukturních projektů zaměřených na modernizaci a rozvoj železniční dopravy v souladu s požadavky transevropské dopravní sítě TEN-T. Intervenční zákon pro odstranění překážek při realizaci důležitých investic pro oživení hospodářství po epidemii covid-19 na seznam důležitých projektů zařadil např. modernizaci železniční trati Maribor–Šentilj (286,7 milionů EUR), železničního uzlu Pragersko (89 milionů EUR), železničního tunelu Karavanky (78,6 milionů EUR), nádraží Domžale (13 milionů EUR) či železničního uzlu Zidani Most (v přípravě). V roce 2021 byla zahájena modernizace železničního koridoru Lublaň – Divača, která je rozdělena na šest fází v celkové hodnotě 672,6 milionů EUR s kompletní realizací do roku 2030. Do roku 2027 probíhá po fázích zavádění dálkového řízení dopravy na hlavních železničních tazích (Lublaň–Šentilj, celkem 100 milionů EUR). Vláda se v průběhu epidemie rovněž rozhodla oživit projekt Emonika, jehož cílem je vytvořit v hlavním městě moderní dopravní uzel a spočívá v komplexní rekonstrukci hlavního vlakového i autobusového nádraží v celkové hodnotě 387,8 milionů EUR. V plánu je rovněž modernizace ostatních vlakových nádraží na území hlavního města Lublaně a úseků mezi nimi (celkem 369 milionů EUR) a rovněž modernizace vlakových nádraží na území města Maribor (186 milionů EUR). V souladu s modernizací železniční dopravy obměňují Slovinské dráhy (státní společnost Slovenske železnice) rovněž vlakové soupravy pro přepravu osob i nákladu.

V oblasti silniční dopravy bude v době po epidemii covid-19 kladen důraz zejména na pokračující realizaci 3. rozvojové osy, což je projekt výstavby rychlostní silnice spojující severní a jihovýchodní část Slovinska, jehož cílem je rozšíření slovinské dálniční sítě v regionech, kde dosud chyběla kvalitní silniční infrastruktura. Projekt je vzhledem ke složitosti rozdělen na více tras, přičemž budování první 17 km trasy Slovenj Gradec-jih – Velenje-jih již probíhá, ostatní trasy budou předmětem tendru. Celková hodnota projektu je odhadována na 1,3 miliardy EUR. Mezi ostatní prioritní investiční projekty v následujících letech patří např. rozšíření nejvytíženějších úseků dálnice A1 v blízkosti Lublaně o další jízdní pruh (např. rozcestí Koseze–Kozarje, 41 milionů EUR), výstavba rychlostní silnice Jagodje–Lucija a Koper–Dragonja, obchvatu měst Maribor či Murska Sobota a lokálních silnic (Hrastnik–Zidani Most, Hotemaže–Britof, Markovci–Gorišnica, přístupová cesta Bertoki, přístupová cesta Sermin). Do roku 2025 bude zahájena také sanace stávajícího tunelu pod Karavankami na dálnici mezi Slovinskem a Rakouskem (20 milionů EUR).

V rámci trvale udržitelné mobility se budou do roku 2025 budovat systémy Park & Ride také mimo hlavní město (41 milionů EUR) a mnohé cyklistické stezky. Do projektu zřízení státní cyklistické sítě bude stát investovat celkem 153 milionů EUR, do projektu městské cyklistiky 21 milionů EUR. Stát i obce průběžně obměňují vozový park, přičemž nákup vozidel na elektřinu, vodík a další alternativní paliva podpoří do roku 2028 celkem částkou 154 milionů EUR. Vybudování plnicí infrastruktury pro tyto typy vozidel pak podpoří celkem částkou 120 milionů EUR.

V návaznosti na rozvoj přístavu Koper a zvyšující se objem přepraveného nákladu investuje stát do rozšiřování přístavních kapacit. Do roku 2025 tak plánuje např. prodloužení severní části mola I. (78 milionů EUR) či modernizaci a uspořádání kotvišť v bazénu II. (33 milionů EUR). Do roku 2030 má být v přístavu prodlouženo molo II. (169 milionů EUR), zmodernizována vnitřní silniční a železniční infrastruktura (36 milionů EUR) či rozšířeny uzavřené (61 milionů EUR) a otevřené (71 milionů EUR) skladovací kapacity.

Strategie rozvoje dopravy do roku 2030 přikládá velký důraz také dopravní logistice, která vytváří pracovní místa s vysokou přidanou hodnotou a může představovat až 14 % HDP. Slovinský logistický sektor však byl v minulosti zaměřen zejména na přepravní služby, přičemž významná logistická centra, dopravní terminály kombinované přepravy či multimodální překládková centra stále ve značné míře chybí. Dle strategie však nemusí být nutně součástí veřejné dopravní infrastruktury, proto bude Slovinsko v této sféře nakloněno spíše soukromým investicím, např. formou partnerství veřejného a soukromého sektoru.

Poptávány tak budou položky jako např. mechanické přístroje a signalizační, bezpečnostní či telekomunikační zařízení, zařízení pro řízení železniční aj. dopravy. Dále pak také stavební, rekonstrukční či inženýrské práce v oblasti budování silniční, železniční infrastruktury a dopravních staveb (tunely, viadukty, mosty) včetně surovin a stavebních materiálů. V návaznosti na velký objem stavebních prací lze předpokládat rovněž zvýšenou poptávku po těžké stavební mechanizaci, např. bagry, buldozery, nakladače, speciální účelová vozidla aj.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí