Další skok v elektromobilitě aneb britský start-up uvádí v život baterii válcující konkurenci

^{Zdroj: Nyobolt}

Již loni britský start-up Nyobolt informoval o své vlastně revoluční baterii, která značně boří limity konkurentů. Inovativní konstrukce vyvinutá ve spolupráci se společností CALLUM by ve svém důsledku mohla posunout na druhou kolej obavy mnohých řidičů spojené s elektromobilismem. Tedy dlouhou dobu nabíjení či degradaci baterie. Na konci června firma prezentovala koncept vozu Nyobolt EV, se kterým začíná v praxi svou baterii testovat. Při představení s použitím výkonné 350 kW (800 V) stejnosměrné nabíječky se baterie vozu z 10 % na 80 % kapacity nabila za 4 minuty 37 vteřin. V porovnání s konkurencí lze tedy hovořit o dvojnásobné rychlosti. Přestože baterie obecně dostávají rychlým nabíjením „zabrat“, Nyovolt hovoří o více než 4 000 cyklech po nichž kapacita baterie ještě převyšuje 80 %. Daný počet cyklů přitom indikuje potencionální nájezd elektromobilu blížící se milionu km, resp. firma udává přes 600 tis. mil, tedy přes 960 tis. km.

Baterie Nyobolt se vyznačují vysokou hustotou energie, což znamená, že mohou uložit více energie na jednotku hmotnosti nebo objemu. To je klíčové pro elektromobily, protože vyšší hustota energie umožňuje delší dojezd na jedno nabití bez zvýšení hmotnosti vozidla. Představený vůz Nyobolt EV tak váží jen 1 250 kg, když nicméně disponuje „jen“ 35 kWh ´baterií. Vůz by však měl na ni zvládnout ujet asi 250 km. V úvodu zmiňované rychlé dobití by mělo umožnit vozu najet 190 km.

^{Zdroj: Nyobolt}

Firma tak ukazuje právě na možnost použití menších baterií ve vozech, když nabití je rychlou záležitostí a řidiče by tak nemuselo nijak výrazně omezovat. Zvláště, když velká část řidičů najede denně 50-60 km. Elektromobil tak právě nemusí tolik vážit, což logicky může přinášet další konsekvence. Vzpomenut lze u současných elektromobilů nadprůměrné opotřebování pneumatik, které jsou navíc díky nutnosti obvykle odolnější konstrukce podstatně dražší než pro běžné vozy. Navíc by elektromobily obecně mohly zlevnit, když jak známo na celkovou cenu elektromobilu má značný vliv právě baterie. Neznámou je nicméně potencionální cena prezentované baterie Nyoboltu…  

Každopádně Nyoboltem vyvinutý modul ULTRA lze škálovat sériově i paralelně a napájet tak celou řadu modelů elektrických vozidel od vysoce výkonných prémiových až po nákladní vozy. Firma zmiňuje pospojované moduly o kapacitě až 100 kWh. Pro příp. porovnání s konkurencí nicméně od firmy chybí konkrétní parametry hustoty energie/kg u její baterie. Firma plánuje spustit malosériovou výrobu baterií v příštím roce, resp. počítá s tisíci kusy. Technologie Nyoboltu navíc evidentně zaujala, resp. firma bez konkrétních jmen uvedla, že jedná s osmi výrobci o využití v elektromobilech.

^{Zdroj: Nyobolt}

Startup Nyobolt, se sídlem v Cambridge, byl založen v roce 2019 profesorkou chemie (Královské společnosti na univerzitě v Cambridge) Geoffrey-Moorhouse-Gibson a Dr. Sai Shivareddym, který je šéfem společnosti. Jak sama firma prezentuje, pro svou baterii využila své „patentované anodové materiály nové generace z uhlíku a oxidů kovů, inovativní konstrukci článků s nízkou impedancí, integrovanou výkonovou elektroniku a řídicí software“. Již loni firma získala certifikaci UN38.3 coby nezbytnou podmínku pro příp. leteckou přepravu všech chemických baterií na bázi lithia, která se uděluje pouze po úspěšném absolvování přísných testů vlivu na životní prostředí, elektrické a mechanické bezpečnosti nezávislými zkušebními orgány před zahájením výroby a přepravy.

V rámci financování lze zmínit, že Nyobolt v roce 2022 získala díky prodeji akcií od institucionálních investorů 10 mil. liber, loni pak dalších 50 mil.

Jiří Zendulka
V oblasti financí se pohybuje od dob kupónové privatizace, takže již 30 let. Pracoval na různých pozicích u obchodníků s cennými papíry, aby u nich následně zakotvil především jako analytik. Dlouhodobě své názory prezentuje ve sdělovacích prostředcích. Vyznavač tradičních hodnot kapitalismu, resp. naopak kritik většiny nestandardních zásahů do ekonomik ze strany vlád a centrálních bank.