Letem světem: volby Francie, USA, UK, Írán…

Volby ve Francii. Vypadalo, že k vítězství míří (krajně) pravicová strana Le Penové. No a nakonec je vítězem (krajně) levicová Nová lidová fronta Jeana-Luca Mélenchona. Macronova koalice skončila na druhém místě. Le Pen na třetím. Zafungovala dohoda mezi levicí a Macronem (stažení kandidátů ve prospěch silnějšího a vzájemná podpora). Nikdo ovšem nemá většinu, proto se bude hledat a dojednávat koalice. 

Volby v USA: Joe Biden se nechal slyšet, že odstoupí pouze v případě božího zásahu. Současné odhady ukazují, že největší z demokratů má šanci porazit Trumpa Newson.

Volby v UK: Spojené království má nového premiéra, sira Keira Starmera, centristu s výraznou parlamentní většinou.

Volby ve Íránu: prezidentské volby vyhrál reformistický kandidát Masúd Pezeškán, která je zastáncem jednání se Západem nebo chce dovolit ženám nosit šaty, jaké chtějí. Uvidíme, jakou skutečnou moc bude mít. 

Ve středu nás čeká česká inflace, Jirka (Polanský) odhaduje, že meziroční inflace bude zůstane cca stejná na 2,6 %. 

Máme jednu z nejvyšších energetických náročností v celé EU. Nyní, do dubna 2024, jsme však dosáhli významného pokroku: spotřeba elektřiny klesla o 8 % a spotřeba plynu dokonce o 22 % ve srovnání s rokem 2019. I když se naše relativní energetická náročnost výrazně nezměnila, zvyšování energetické efektivity zůstává klíčovým faktorem pro posílení naší konkurenceschopnosti. Investice do energeticky úsporných technologií a procesů snižují náklady = přispívají k udržitelnější budoucnosti.

AI se stává akciovým analytikem. Článek "Financial Statement Analysis with Large Language Models" zkoumá, zda jazykové modely (LLM) dokáží předpovídat zisky stejně efektivně jako lidští analytici, jen na základě finančních výkazů. Jednoduše řečeno, LLM dostane anonymizované finanční výkazy (aby nemohl použít své "znalosti" konkrétních společností) a má za úkol předpověděl směr budoucích zisků. Studie zjistila, že GPT-4 dokáže předpovídat změny zisků s přesností, která předčí lidské analytiky. Tato výkonnost se vyrovná nejmodernějším specializovaným modelům strojového učení a někdy je i překonává. Je potřeba upozornit, že předpověď zisku nerovná se předpověď výkonosti akcií. 

Edmund Fawcett o konzervatismu, o potřebě silného hlasu liberálních konzervativců, kteří nepotřebují nepřítele jako tvrdá pravice. Typický konzervativní projev má dvě části. V první se oslavují ctnosti neomezené konkurence a dynamických strukturálních změn, zatímco ve druhé části se oplakává úpadek 'hodnot' rodiny a komunity, které byly erodovány právě silami chválenými v části první. To je přesný. 

Popisuje, že Globalisté chtějí malý stát a nedemokratickou svobodou pro zahraniční kapitál, který by mohl přicházet a odcházet, jak se mu zlíbí. Welfaristé chtějí efektivní stát, který se stará o národní lid a chrání ho před imigrací. Globalisté a welfaristé spolu nesouhlasí v otázkách daní, regulace a obchodu. Každý z nich se dost hladce spojuje s tradicionalisty, jejichž kázání o morálním úpadku a úpadku národa napodobují nebo jim z takticky přihlížejí. 

Tvrdou pravici drží pohromadě dvě věci: jedna je skutečná, druhá fantazie. První z nich je lidový hněv a nedůvěra k opakovaným selháním liberální demokracie, která nedokázala reagovat na nejistotu a nerovnosti, jež přinesly masivní strukturální změny způsobené globalizací. Ty jsou dostatečně reálné. Selhání, na něž reaguje tvrdá pravice, jsou dostatečně reálná. 

Tvrdá pravice si ale vyčlenila zloducha, na kterého nespokojenost svádí, z velké části vymyšleného, ale rétoricky silného nepřítele: liberální elitu. Tvrdí pravicoví globalisté obviňují tohoto všehoschopného, avšak zcela pomýleného nepřítele z nafouknutí státu po roce 1945. Welfaristé ji viní z nedemokratické lhostejnosti k lidem a národu po roce 1990. Tradicionalisté ji viní z morálního zmatku, osobní nekázně a společenského úpadku po roce 1960. Neúspěchy, na které tvrdá pravice reaguje, jsou dostatečně reálné. Její diagnóza - svalovat vinu na liberálního nepřítele - je politickým ekvivalentem neurotického vytěsnění.

David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny