Polská vláda představila novou koncepci infrastrukturního gigaprojektu Centrálního komunikačního přístavu

Premiér Donald Tusk oznámil na tiskové konferenci, že projekt CPK jeho vláda zdědila a musí být odpolitizován. Zásadním rozdílem mezi bývalým a současným projektem CPK podle premiéra je to, že nyní zahrnuje celou zemi. Polsko se stane jednou velkou megalopolí. Do projektu CPK se zapojí největší polská města. V novém projektu CPK se železnice nebude stavět na zelené louce, aby se napojila na nové centrální letiště v Baranowě. Takový koncept podle premiéra Tuska znamená omezení rozsahu vyvlastnění pozemků pro nové železniční tratě. Vláda místo toho navrhuje železniční spojení pro všechna velká polská města. Jedná se o poměrně hustou síť, která spojuje skutečnou koncentraci lidí a obsluhuje skutečné proudy cestujících.

Výstavba nové vysokorychlostní železniční tratě začne tzv. Y paprskem, tj. tratí spojující Varšavu s Lodží přes letiště Baranów a poté, poblíž Sieradze, odbočující směrem na Poznaň a Wroclaw. Vlaky budou jezdit rychlostí 300 až 320 km za hodinu. Kromě toho bude vybudován třetí a čtvrtý jízdní pruh v obou směrech na dálnici A2 Varšava-Lodž. V plánu je také výstavba vysokorychlostní trati z Varšavy do Gdaňsku přes Płock a Grudziądz, která by měla být dokončena do roku 2040. Tím se cesta zkrátí na 100 minut. Vláda chce, aby se cesta mezi největšími polskými aglomeracemi a Varšavou zkrátila na maximálně 100 minut.

Nové centrální letiště v Baranówě 37 km západně od Varšavy bude vybudováno na ploše asi 3 tisíce hektarů a bude nejmodernější v Evropě. Dokončení výstavby letiště je plánováno v roce 2031 a svůj provoz zahájí v roce 2032 a bude na něj převeden veškerý komerční provoz z varšavského letiště Fryderyka Chopina v městské části Okęcie. V první fázi by mělo odbavovat 40 milionů cestujících ročně. Současné varšavské letiště bude urychleně modernizováno a po roce 2032 má být leteckým centrem budoucnosti, základnou pro drony, které budou hrát stále důležitější roli v letecké dopravě. Polská vláda zároveň podpoří rozvoj regionálních letišť.

Mezinárodní letiště Modlin ležící 40 km severozápadně od centra Varšavy u města Nowy Dwór Mazowiecki bude rozšířeno a modernizováno pro nízkonákladové letecké společnosti. Jeho služby budou komplementární ke službám poskytovaným v Baranowě. Letiště Modlin také získá železniční spojení s Varšavou. To bude doprovázeno dokončením silničních investic a začleněním tohoto úseku rychlostní silnice S7 tak, aby spojení mezi Modlinem a centrem Varšavy bylo pro automobilovou dopravu co nejpohodlnější. Polská vláda má také plán pro národního leteckého dopravce LOT. Do roku 2032 doplní flotilu polských aerolinií společnosti LOT o 135 letadel včetně 31 širokotrupých strojů. Letiště Baranów bude základovým letištěm pro LOT.

Dohled nad projektem CPK bude zajišťovat státem stoprocentně vlastněná společnost CPK pod dohledem Ministerstva infrastruktury. Z hlediska zájmů státu je společnost CPK klasifikována jako strategická. Celkové náklady na CPK do roku 2032 mají dosáhnout 131 mld. PLN, přičemž letiště Baranów má stát 42,7 mld. PLN. Rozsah železničních prací do roku 2032 prezentovaný na tiskové konferenci je asi 80 mld. PLN. Zhruba 57 mld. PLN má pocházet z emise státních dluhopisů, 8 mld. PLN od soukromého investora a zbytek má být pokryt půjčkami.

Výstavba CPK dá určitě impuls k rychlejšímu rozvoji infrastruktury země a přinese polské ekonomice významnou přidanou hodnotu. Polsko má šanci se stát v relativně krátké době významným dopravním uzlem, a to nejen lokálním, ale především z pohledu regionu střední a východní Evropy.

Nejvýznamnější stavební firmy působící v Polsku (např. Budimex, Strabag, Porr, Erbud, Skanska Central Europe, Vinci Construction Polska, Doraco Construction Corporation, Unibep) nadšeně přijaly oznámení o CPK a čekají na další podrobnosti ohledně harmonogramu a obsahu veřejných zakázek. České firmy nemohou realisticky očekávat, že se stanou generálními dodavateli jednotlivých vyhlašovaných veřejných zakázek v rámci CKP. Určitě však mohou mít šanci jako subdodavatelé výše uvedených stavebních firem. V celé řadě subdodávek pro tento strategický gigantický projekt polské vlády se mohou jistě uplatnit. Jedná se například o silnice, mosty, tunely, železniční tratě, signalizační zařízení, vzletové a přistávací dráhy, letištní terminály, veřejné budovy, energetické zdroje, apod.

 

Zpracoval: Jaroslav Remeš, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR ve Varšavě