cnb.cz (ČNB)
Makroekonomika  |  03.07.2024 11:19:00, aktualizováno 08.07.2024 13:38:01

Euro a my - přibližuje se životní úroveň v regionech EU?

 

Blogový příspěvek našeho seriálu „Euro a my“ se tentokráte zaměřuje na oblast, která se bytostně dotýká každého Evropana, tedy prosperity regionu, ve kterém žije. Hodnocení ekonomické výkonnosti na úrovni regionů vybraných zemí EU za čtvrtstoletí fungování eurozóny ukazuje, že zatímco regionální rozdíly v tradičních členských státech EU (Německo, Rakousko a Portugalsko) a ve druhé polovině sledovaného období i na Slovensku se vesměs snižují, v případě později přistoupivších států (Česká republika, Maďarsko a Rumunsko) se naopak prohlubují. To platí zejména pro rozdíly mezi hlavními městy a ostatními regiony těchto zemí. V příspěvku dále upozorňujeme na důležitost regionální politiky EU, která bezesporu tradiční aglomerační efekty tlumila.

Jaké síly v regionech EU převládají? Koncentrační síly směrem k existujícím centrům, nebo ty odstředivé? V Evropské unii, stejně jako v jiných částech světa, probíhají dva tradiční procesy, které ovlivňují koncentraci obyvatel a bohatství. První proces vede k tzv. aglomeračním efektům, tedy stěhování obyvatel do užších geografických oblastí (typickým příkladem jsou hlavní města a jejich předměstí), zatímco druhý proces souvisí s tzv. disperzními efekty, tedy snížením koncentrace obyvatel. Řečeno jazykem regionální (prostorové) ekonomie, tzv. aglomerační síly působí jak ze strany poptávky (firmy se chtějí nacházet v místech dostupné pracovní síly), tak i ze strany nabídky (prodej v aglomeracích, kde je vysoká celková kupní síla a minimální náklady na dopravu). Tyto síly historicky dominovaly a byly dány zejména přirozeným zohledňováním úspor z rozsahu. Na druhou stranu disperzní síly působí opačně, tj. ve směru snižování koncentrace obyvatel v centrech. Disperzní síly vznikají vlivem např. snahy o zamezení negativním koncentračním efektům (znečištění vzduchu, světelný smog, hlučnost atd.), jež vede k opouštění velkých aglomerací.

Graf 1 – Evropa v noci

Graf 1 – Evropa v noci

Zdroj: ScienceAdvances,https://advances.sciencemag.org/content/2/6 /e1600377
Pozn.: Bílé a červené plochy znamenají nejvíce umělého svitu, tj. ukazují na aglomerace u velkých měst. Černé oblasti pak označují místa s přírodní tmou.

Regionální politika EU je klíčová! Podpora regionálního růstu a vyrovnávání rozdílů v bohatství mezi regiony EU patří k nejdůležitějším oblastem hospodářské politiky v rámci společné Evropy. Rovnováha mezi aglomeračními a disperzními silami, a ve výsledku rozdělení bohatství mezi regiony[1], může být do značné míry ovlivňována regionální politikou. Regionální politika EU svojí záměrnou podporou méně rozvinutých regionů narovnává ekonomické podmínky a motivuje obyvatele i firmy k setrvání mimo centra. Názorně lze rozpoznat největší aglomerace v Evropě pomocí nočních satelitních snímků (Graf 1). Bohaté a současně také hustě osídlené regiony leží blízko u sebe a tvoří pomyslný „motor“ evropské ekonomiky. Chudší a řídce osídlené regiony jsou naopak geograficky odlehlé. Proto se jeví jako prozíravé uvažovat o rozmístění ekonomické aktivity v Evropě bez hranic jednotlivých států a uvažovat více regionálně.

Regionální politice je věnována největší část[2] unijních peněz vyplácených z rozpočtu EU. Jde především o prostředky podpory vyplácené ze strukturálních a investičních fondů EU, která byla významně posílena přijetím NGEU (NextGenerationEU).[3] Ty tvoří téměř 60 % víceletého finančního rámce. Při rozhodování o čerpání ze strukturálních fondů je jako ukazatel bohatství regionu používána hodnota HDP na obyvatele v paritě kupní síly na úrovni regionů NUTS 2.[4] Pro regionální politiku je referenční hodnotou průměr EU, přičemž regiony NUTS 2, které mají HDP na hlavu nižší než 75 % tohoto průměru, mají v čerpání evropských strukturálních fondů prioritu. Naproti tomu Fond soudržnosti, jinak také nazývaný Kohezní fond, je určen k podpoře chudších států jako celků, přičemž referenční hodnotou pro podporu je výše hrubého národního důchodu na obyvatele nižší než 90 % průměru EU.

Konvergují země i regiony? Pokud zaostříme pomyslný mikroskop z úrovně zemí na regionální úroveň, dá nám to možnost zjistit, zda je přibližování zemí taženo rovnoměrně napříč regiony, nebo jen některými z nich. Vývoj HDP na obyvatele v paritě kupní síly (PPP) pro regiony NUTS 2 vybraných zemí EU[5] ukazuje, že ve všech sledovaných zemích kromě Německa jsou hlavní města výrazně bohatší než celostátní průměr dané země (Graf 2). Tento rozdíl je u novějších členských států EU více než dvojnásobný a přetrvávající (od roku 2017 se však snižuje na Slovensku), zatímco ve sledovaných tradičních státech EU výrazně nižší a klesající (Portugalsko, Rakousko). I přes zvyšující se rozdíly mezi hlavními městy a ostatními regiony České republiky, Maďarska a Rumunska rostlo bohatství většiny regionů těchto zemí a tedy i ekonomik jako celku rychleji, než rostl průměr zemí EU-28 (Graf 3). Poněkud odlišná je situace v Itálii, kde HDP na obyvatele během období 20002021 stagnoval a oproti průměru EU-28 se tedy snížil. Graf A1 v příloze nabízí pohled na vývoj reálného HDP na úrovni regionů pro jednotlivé státy. Ve vztahu k průměru EU dosahuje úrovně nad 75 % naprostá většina regionů Německa, Rakouska a Itálie, v ostatních sledovaných zemích se nad touto referenční hodnotou nacházejí jen některé regiony, zejména hlavní města.

Graf 2 – Poměr reálného HDP na obyvatele v hlavním městě vůči celostátnímu průměru
(v paritě kupní síly)

Graf 2 – Poměr reálného HDP na obyvatele v hlavním městě vůči celostátnímu průměru

Zdroj: Eurostat, výpočet ČNB

Graf 3 – Reálný HDP na obyvatele, celostátní průměr
(v paritě kupní síly, index EU-28 = 100)

Graf 3 – Reálný HDP na obyvatele, celostátní průměr

Zdroj: Eurostat, výpočet ČNB

Je vhodnější srovnání v paritě kupní síly, nebo tržním měnovým kurzem? Použití ukazatele HDP v paritě kupní síly oproti HDP přepočtenému tržním kurzem do referenční měny (EUR) vede k jistému zkreslení výsledků. To má za následek nadhodnocení výsledků pro novější členské země EU (s obecně nižší cenovou hladinou oproti průměru EU) a naopak podhodnocení výsledků pro tradiční země EU. Důvodem je samotný mechanismus výpočtu parity kupní síly (PPP), který zohledňuje např. i ty příjmy a výdaje obyvatelstva, které v tržním kurzu měny de facto nejsou zohledněné, tj. např. velikost poskytovaných dotací, šíře segmentu regulovaných cen, odlišnosti v míře zdanění, výše sociálních transferů atd. Naopak měnový kurz dle PPP neodráží aktuální zájem o danou měnu na devizovém trhu, včetně např. globálního sentimentu. Nicméně HDP na obyvatele v paritě kupní síly stále zůstává referenčním indikátorem pro regionální politiku EU, a proto je důležité jeho vývoj sledovat.

Vývoj HDP na obyvatele v paritě kupní síly je vhodné srovnat s vývojem příjmů domácností na osobu v paritě kupní síly a tím poněkud zreálnit skutečný obrázek o výši regionálních rozdílů v rámci jednotlivých zemí. Pokud srovnáme vývoj obou ukazatelů, je patrné, že rozdíly mezi vývojem v hlavním městě a ostatních regionech dané země jsou menší u vývoje příjmů na osobu (Graf 4) než při použití ukazatele HDP (Graf 2). To může být dáno tím, že sídla firem jsou obvykle umisťována do hlavních (často největších) měst, což vykazovanou hodnotu HDP v hlavním (největším) městě nadhodnocuje, okolní regiony naopak podhodnocuje. Obdobně tomu tak může být proto, že řada obyvatel v hlavním městě pracuje, avšak své trvalé bydliště má až za jeho hranicí. Proto je možné pozorovat vyšší rovnoměrnost ve vývoji příjmů domácností na obyvatele mezi hlavním městem a ostatními regiony, než je tomu při použití HDP. Ovšem rozdíly v příjmech domácností na osobu (v paritě kupní síly) mezi zeměmi přetrvávají (Graf 5). Výjimkou je Itálie, kde dochází ke snižování příjmů na národní úrovni oproti průměru EU-28. Naopak novější členské země se průměru EU přibližují. Vývoj příjmů domácností na úrovni regionů jednotlivých zemí je zobrazen v Grafu A2. Ten přináší hlubší vhled do jednotlivých zemí a například potvrzuje vyčnívání bohatých aglomerací kolem hlavních měst (s výjimkou Německa). Dále pak ilustruje, že pokles příjmů v Itálii probíhá de facto napříč všemi regiony, včetně aglomerace kolem Říma. Celková stagnace příjmů je pak charakteristická pro Portugalsko a Rakousko. Z tohoto grafu je rovněž na první pohled patrná značná různorodost v příjmech mezi regiony v Itálii a Německu. Naopak nejnižším regionálním rozdílům v příjmech jsou vystaveni Rakušané. U novějších členských zemí pozorujeme obdobný nárůst příjmů, jako tomu bylo u HDP na hlavu, ale s menší intenzitou a s menšími regionálními rozdíly, což je dalším potvrzením probíhající, byť relativně pomalé konvergence.

Graf 4 – Poměr příjmu domácností na osobu v hlavním městě vůči celostátnímu průměru
(v paritě kupní síly)

Graf 4 – Poměr příjmu domácností na osobu v hlavním městě vůči celostátnímu průměru

Zdroj: Eurostat, výpočet ČNB

Graf 5 – Příjem domácností na osobu v paritě kupní síly, celostátní průměr
(v paritě kupní síly, index EU-28 = 100)

Graf 5 – Příjem domácností na osobu v paritě kupní síly, celostátní průměr

Zdroj: Eurostat, výpočet ČNB

Pohled napříč sledovanými zeměmi ukazuje, že čím je země chudší, tím jsou rozdíly mezi hlavním městem a regiony viditelnější. Nejvyšší rozdíly jak v HDP na obyvatele (Graf 2), tak v příjmu domácností (Graf 4) jsou z námi analyzovaných zemí pozorovány u Rumunska, následované zhruba obdobnými rozdíly u Maďarska a Slovenska, dále České republiky a Portugalska. Naopak u Německa, Itálie a do jisté míry i Rakouska je zjevné, že rozdíly mezi hlavním (největším) městem a ostatními regiony jsou zanedbatelné, resp. často nerozeznatelné (viz také Graf A1 a A2).

Pro zhodnocení vývoje a stupně dosažené reálné konvergence napříč regiony je možné využít koncept tzv. beta- a sigma-konvergence. Zasvěcenému čtenáři budou povědomé, vycházejí z neoklasické teorie ekonomického růstu.[6] Zatímco koncept beta-konvergence umožňuje posoudit, zda chudší regiony dohánějí regiony bohatší, sigma-konvergence slouží ke zhodnocení dosaženého stupně konvergence napříč regiony a časem. Pokud se tedy směrodatná odchylka mezi regiony snižuje, pak stupeň konvergence je vyšší a naopak. Časový horizont od roku 2000 do roku 2021 umožnuje posouzení vývoje jak před, tak i po vypuknutí světové finanční a hospodářské, resp. evropské dluhové krize a následně období pandemie covid-19.

Co objevila beta-konvergence? Výsledky beta-konvergence ukazují, že zatímco regiony většiny zemí eurozóny ve sledovaném období konvergovaly, rozdíly mezi regiony v novějších členských zemích s výjimkou Slovenska se zvyšovaly. Vztah mezi počátečními hodnotami HDP na obyvatele jednotlivých regionů a kumulovaným růstem jejich HDP na obyvatele během sledovaného období zobrazuje Graf A3. Je z něj patrné, že v Německu, Portugalsku, Rakousku a na Slovensku byl pozorován rychlejší růst u regionů s nižší výchozí hodnotou HDP (záporný sklon proložené trendové přímky), tyto chudší regiony se tak ve sledovaném období přibližovaly k regionům bohatším. V případě Itálie došlo k stagnaci ekonomické aktivity na obyvatele, resp. k poklesu oproti průměru EU-28, přičemž konvergence na úrovni regionů nebyla pozorována: trendová přímka na Grafu A3 má dokonce kladný, ovšem nevýrazný sklon, který poukazuje na absenci vztahu mezi počátečním a kumulovaným růstem HDP na obyvatele. Naopak v případě České republiky, Maďarska a Rumunska (viz Graf A3) docházelo i přes výrazný nárůst ekonomické aktivity na obyvatele k beta-divergenci, kdy bohatší regiony – zejména hlavní města – rostly v průměru rychleji než regiony chudší.[7] Vývoj beta-konvergence v čase pro regiony v rámci jednotlivých zemí a v rámci skupin zemí ilustruje Tabulka 1, ze které je patrné, že zatímco v Německu a na Slovensku docházelo k beta-konvergenci mezi regiony již v předkrizovém období, v Portugalsku je tato konvergence zřetelná až po krizi. Výsledky navazují na zjištění studií Alcidi (2019) a Monfort (2020), ve které byla za období 20002015 resp. 20002018 identifikována beta-divergence regionů v zemích východní Evropy a jižního křídla, avšak s pomyslnou otázkou, zda divergence bude i dále pokračovat. Regionální rozdíly v uvedených zemích tedy nadále přetrvávají.

Tabulka 1 – Beta-konvergence reálného HDP na obyvatele na úrovni regionů

  20002010 20112022 20002022 Počet regionů
CZ 0,50 *** 0,16 *** 0,16 *** 8
HU 0,47 *** 0,04   0,04   8
RO 1,19 *** 0,33 *** 0,33 *** 8
SK 0,75 *** -0,34 *** -0,34 *** 4
AT -0,13   -0,21   -0,21 **** 9
DE -0,14 *** -0,13 *** -0,13 *** 38
IT -0,13 *** -0,05   -0,05   21
PT -0,16 * -0,21 ** -0,21 ** 7

Pozn.: Tabulka zobrazuje hodnoty koeficientu beta (sklon křivky) za dané období. Záporné a zároveň významné hodnoty vyjadřují konvergenci. Novější členské země tak vykazují ve všech obdobích absenci beta-konvergence. Německo má největší počet regionů (38), zatímco například Slovensko se skládá pouze ze 4 regionů. Hladina statistické významnosti: ***(1%), **(5%), *(10%).
Zdroj: Eurostat, výpočet ČNB

A jaké další informace o chování regionů přináší sigma-konvergence? Také z hodnocení stupně dosažené sigma-konvergence vycházejí lépe tradiční země EU. Nejvyššího stupně sigma-konvergence mezi regiony na úrovni zemí dosahují Portugalsko a Rakousko, jen mírně nižší je stupeň vzájemné konvergence německých regionů, zatímco v Itálii je pozorován nárůst divergence mezi regiony (viz Graf A4, všechny regiony – nižší hodnoty znamenají vyšší stupeň dosažené konvergence). Ve druhé polovině období 20112021 došlo k určité vzájemné konvergenci regionů v Maďarsku a zejména na Slovensku, náznak konvergence je patrný i v Rumunsku. Rozdíl oproti výše uvedeným tradičním ekonomikám EU je však stále značný, řádově několikanásobný. Pokud hypoteticky vyloučíme region hlavního města, rozdíly ve vývoji uvnitř novějších členských zemí jsou srovnatelné s tradičními členskými státy EU a dokonce nižší než v rámci Německa a Itálie (viz Graf A4).

Jsou tedy regionální rozdíly vyšší u novějších zemí EU než u těch starších? Z analýzy vývoje bohatství jednotlivých regionů vybraných zemí vyplývá, že v novějších členských státech EU přetrvávají výraznější regionální rozdíly, které se navíc dále spíše prohlubují s výjimkou Slovenska, kde ve druhé polovině sledovaného období dochází ke snižování regionálních rozdílů. Většina regionů těchto zemí sice zaznamenala rychlejší růst bohatství než průměr EU-28, růst některých regionů, zejména hlavních měst, však byl výraznější než růst zbývajících. Naopak v tradičních státech EU nejsou rozdíly mezi jednotlivými regiony NUTS 2 tak výrazné a postupně se snižují. Novější země EU by tedy měly lépe využívat společných evropských fondů na zvyšování soudržnosti, aby nedocházelo k dalšímu prohlubování rozdílů mezi hlavními městy a ostatními regiony. Rostoucí divergence mezi regiony může způsobovat slábnoucí podporu chudších regionů k další politické a ekonomické integraci.

Regiony i země postupně bohatnou, tempo je však rozdílné. Prohlubující se ekonomická integrace v Evropě sice postupně smazává rozdíly v bohatství mezi jednotlivými státy, pokud se však podíváme na daný vývoj optikou geografického rozložení ekonomické aktivity, tak ta se stále více koncentruje do již existujících aglomerací. Obyvatelé, kteří žijí v těchto aglomeracích, pak mají vyšší příjmy při nižší míře nezaměstnanosti, naopak je tomu u chudších regionů. Výzvou regionální politiky EU tedy dále bude, jak tyto procesy změnit a více přiblížit úroveň bohatství dosahovanou v regionech té, která je dosahována v hlavních (největších) městech.

Jan Babecký – Česká národní banka (jan.babecky@cnb.cz) a Luboš Komárek – Česká národní banka (lubos.komarek@cnb.cz) a Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, kde přednáší kurzy European Economic Integration a European Economic Policies. V příspěvku jsou prezentovány vlastní názory autorů, které nemusí odrážet oficiální pozici České národní banky nebo Univerzity Karlovy. Za cenné připomínky děkujeme mnoha kolegům z ČNB a akademické sféry.

Literatura:

Alcidi, C. (2019): Economic Integration and Income Convergence in the EU. Intereconomics, 54(1), pp. 5–11.

Barro, R. J., Sala-I-Martin, X. (1992): Convergence. Journal of Political Economy 100, pp. 223–251.

Monfort, P. (2020): Convergence of EU regions redux: Recent trends in regional disparities. Working Paper No. 2/2020: European Commission.


[1] Regiony EU se dělí do tří kategorií, a to na méně rozvinuté, přechodové a rozvinutější regiony.

[2] Viz https://commission.europa.eu/strategy-and-policy/eu-budget/long-term-eu-budget/2021-2027/spending/headings_en

[3] Výdaje na kohezní politiku v období 20212027 činí 426,7 mld. EUR a jsou navýšeny o prostředky o NGEU (776,5 mld. EUR), tj. celkově činí 1203,2 mld. EUR.

[4] NUTS (Nomenclature d'unités territoriales statistiques) označuje nomenklaturu územních statistických jednotek. Česká republika se dělí na 8 regionů NUTS 2: CZ01 Praha, CZ02 Střední Čechy, CZ03 Jihozápad, CZ04 Severozápad, CZ05 Severovýchod, CZ06 Jihovýchod, CZ07 Střední Morava a CZ08 Moravskoslezsko.

[5] Rakousko, Německo, Itálie, Portugalsko, Česká republika, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.

[6] Viz např. Barro a Sala-i-Martin (1992). Pro aplikaci koncepce beta- a sigma-konvergence na regionální rozvoj viz např. Monfort (2020).

[7] Směrnice regresní přímky je pro ekonomiky novějších států EU ovlivněna do značné míry hlavním městem, které je výrazně bohatší než ostatní regiony a zároveň může mít vyšší amplitudu hospodářského cyklu. Pokud by regrese u těchto zemí nezahrnovala hlavní město, sklon přímky by byl záporný zejména u České republiky a Maďarska, tedy chudší regiony by se přibližovaly bohatším.


Příloha

Graf A1 – Reálný HDP na obyvatele v paritě kupní síly
(EU28_2020 = 100 %)

Česká republika

Graf A1 – Reálný HDP na obyvatele v paritě kupní síly

Itálie

Graf A1 – Reálný HDP na obyvatele v paritě kupní síly

Maďarsko

Graf A1 – Reálný HDP na obyvatele v paritě kupní síly

Německo

Graf A1 – Reálný HDP na obyvatele v paritě kupní síly

Rumunsko

Graf A1 – Reálný HDP na obyvatele v paritě kupní síly

Portugalsko

Graf A1 – Reálný HDP na obyvatele v paritě kupní síly

Slovensko

Graf A1 – Reálný HDP na obyvatele v paritě kupní síly

Rakousko

Graf A1 – Reálný HDP na obyvatele v paritě kupní síly

Zdroj: Eurostat
Pozn.: Graf zobrazuje vývoj HDP na obyvatele ve vybraných zemích EU na úrovni regionů NUTS 2. Červená čára ukazuje region „hlavní město“, zatímco modrá čára ukazuje národní úroveň (jako srovnávací hodnotu). Data jsou dostupná do r. 2022.

Graf A2 – Příjem domácností na osobu v paritě kupní síly
(EU28_2020 = 100 %)

Česká republika

Graf A2 – Příjem domácností na osobu v paritě kupní síly

Itálie

Graf A2 – Příjem domácností na osobu v paritě kupní síly

Maďarsko

Graf A2 – Příjem domácností na osobu v paritě kupní síly

Německo

Graf A2 – Příjem domácností na osobu v paritě kupní síly

Rumunsko

Graf A2 – Příjem domácností na osobu v paritě kupní síly

Portugalsko

Graf A2 – Příjem domácností na osobu v paritě kupní síly

Slovensko

Graf A2 – Příjem domácností na osobu v paritě kupní síly

Rakousko

Graf A2 – Příjem domácností na osobu v paritě kupní síly

Zdroj: Eurostat
Pozn.: Graf zobrazuje vývoj disponibilního příjmu domácností na obyvatele ve vybraných zemích EU na úrovni regionů NUTS 2. Červená čára ukazuje region „hlavní město“, zatímco modrá čára ukazuje národní úroveň (jako srovnávací hodnotu). Data o příjmech jsou dostupná do r. 2021.

Graf A3 – Beta-konvergence reálného HDP na obyvatele na úrovni regionů
(20002022)

Česká republika

Graf A3 – Beta-konvergence reálného HDP na obyvatele na úrovni regionů

Itálie

Graf A3 – Beta-konvergence reálného HDP na obyvatele na úrovni regionů

Maďarsko

Graf A3 – Beta-konvergence reálného HDP na obyvatele na úrovni regionů

Německo

Graf A3 – Beta-konvergence reálného HDP na obyvatele na úrovni regionů

Rumunsko

Graf A3 – Beta-konvergence reálného HDP na obyvatele na úrovni regionů

Portugalsko

Graf A3 – Beta-konvergence reálného HDP na obyvatele na úrovni regionů

Slovensko

Graf A3 – Beta-konvergence reálného HDP na obyvatele na úrovni regionů

Rakousko

Graf A3 – Beta-konvergence reálného HDP na obyvatele na úrovni regionů

Zdroj: Eurostat, výpočet ČNB
Pozn.: Graf zobrazuje vztah mezi změnou HDP na obyvatele oproti národnímu průměru pro regiony NUTS 2 za období 20002022 (osa Y) a jeho výchozí úrovní v r. 2000 (osa X), národní průměr = 100%. Červeně je označeno hlavní město.

Graf A4 – Sigma-konvergence reálného HDP na obyvatele na úrovni regionů
(20002022)

Česko, Maďarsko, Rumunsko, Slovensko – všechny regiony

Graf A4 – Sigma-konvergence reálného HDP na obyvatele na úrovni regionů

Rakousko, Německo, Portugalsko, Itálie – všechny regiony

Graf A4 – Sigma-konvergence reálného HDP na obyvatele na úrovni regionů

Česko, Maďarsko, Rumunsko, Slovensko – bez regionu „hlavní město“

Graf A4 – Sigma-konvergence reálného HDP na obyvatele na úrovni regionů

Rakousko, Německo, Portugalsko, Itálie – bez regionu „hlavní město“

Graf A4 – Sigma-konvergence reálného HDP na obyvatele na úrovni regionů

Zdroj: Eurostat, výpočet ČNB
Pozn.: Graf zobrazuje vývoj koeficientu sigma (směrodatná odchylka regionálního HDP na obyvatele v paritě kupní sily ve vztahu k průměru za danou zemi v čase na úrovni regionů NUTS 2). Nižší hodnoty znamenají vyšší stupeň dosažené konvergence.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Okomentovat na twitteru

Okomentovat na facebooku


Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:

Pá 16:11  USD níže po neuspokojivých datech MJ (BREAKING) X-Trade Brokers (XTB)
Pá 15:57  Ústup inflace v červnu u nás i v zámoří překonal očekávání (Komentář) Investiční bankovnictví (Komerční banka)
Pá 14:38  USA: Ceny v průmyslu vzrostly ČSOB-Dealing (ČSOB-Dealing)




Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688