Výhledy hospodářského růstu v eurozóně se pro letošní rok lehce zvýšily, v prvním čtvrtletí HDP vzrostl o 0,3 % - Globální ekonomický výhled červen 2024 - Eurozóna

Výhledy hospodářského růstu v eurozóně se pro letošní rok lehce zvýšily. V prvním čtvrtletí HDP vzrostl o 0,3 %. K tomu přispěl především čistý vývoz (tempo růstu exportu výrazně zrychlilo při zpomalení tempa růstu dovozu). Kladně, avšak jen velmi mírně, přispěla k mezičtvrtletnímu růstu HDP ještě spotřeba domácností. Investice se naproti tomu výrazně mezičtvrtletně propadly. Ze sektorového hlediska stály za ekonomickým oživením na počátku roku jednoznačně služby (mezi nimiž vyčnívaly především obchod, doprava a pohostinství), příspěvek průmyslu k růstu HPH zůstal záporný. Průmyslová produkce v dubnu meziměsíčně lehce poklesla a snížily se i tržby v maloobchodě. Kompozitní PMI se nicméně setrvale zvyšuje (v květnu 52,2), díky reportované pokračující expanzi ve službách i zmírňovaní propadu v průmyslu a stavebnictví. V růstu pokračuje i ukazatel sentimentu spotřebitelů ESI. Těm zlepšuje náladu pokračující svižný mzdový růst a rekordně nízká nezaměstnanost. Spotřeba domácností by měla být hlavním tahounem růstu v nejbližších čtvrtletích. Nová prognóza ECB revidovala výhled růstu pro letošní rok dokonce na 0,9 %, analytici CF byly v posunu svých odhadů skromnější (0,7 %). Příští rok se očekává růst o 1,4 %.

Nové výhledy inflace počítají s pozvolnějším zpomalováním růstu HICP. Dezinflační proces v eurozóně se nyní zastavil. Meziroční inflace v květnu zrychlila vlivem obnoveného růstu cen energií na 2,6 %. V dalších měsících bude její vývoj zatížen vyšší volatilitou v důsledku bazických efektů. Kromě energií působí na vyšší inflaci i vývoj v sektoru služeb, kde došlo ke zrychlení cenového růstu. Jádrová inflace se proto v květnu také zvýšila (na 2,9 %). Nová prognóza ECB v souvislosti s tím posunula výhled inflace pro letošní rok na 2,5 % a pro rok příští na 2,2 % (CF ji v menším rozsahu následoval). Přesto Rada guvernérů ECB snížila základní úrokové sazby o 0,25 p. b. s odůvodněním, že nazrál čas ke zmírnění stupně restriktivnosti měnové politiky. Podle slov prezidentky Ch. Lagardeové to však není počátek souvislejší série snižování úrokových sazeb. Jejich další snížení není v nejbližší době pravděpodobné také podle názoru finančních trhů, přičemž do konce letošního roku je očekáváno zatím ještě jedno snížení o standardních 0,25 p. b.