Vláda hospodaří nejlépe od roku 2019, a to přes mimořádnou inflaci uplynulých let. Pomáhá jí makroekonomická stabilizace, pokles cen energií i konsolidační balíček

Státní rozpočet letos v prvním pololetí hospodařil nejlépe od roku 2019, a to jak nominálně, tak reálně. Pololetní schodek vládního hospodaření je totiž nominálně nižší než v letech 2020 až 2023. Činí 178,6 miliardy korun. Ještě nižší než pololetní schodky uplynulých čtyř let je tedy v reálném vyjádření, protože plně zahrnuje i mimořádně vysokou inflaci let 2021 až 2023 a s ní související inflační znehodnocení koruny, které předchozí pololetní deficity logicky zahrnují jen zčásti nebo vůbec.

Příznivé je i to, že vládě se podařilo snížit schodek v porovnání se situací z konce letošního května, kdy deficit státního rozpočtu činil 210,4 miliardy korun. Vládě se podle všeho podaří naplnit letošní schválený schodek 252 miliard korun. Ve druhém pololetí totiž deficit bude narůstat pomaleji než v tom prvním.

Za zlepšením hospodaření státu oproti minulým létům stojí zejména stabilizace celkové makroekonomické situace při pokračující velmi nízké míře nezaměstnanosti, obecný pokles cen energií na evropských burzách a dopady od letoška platného konsolidačního balíčku a stále platné daně z neočekávaných zisků. Růst mezd, jejž pohání nízká míra nezaměstnanost, letos citelně navyšuje inkaso daně z příjmu, v pololetí meziroční nárůst činí takřka 18 procent. V inkasu této daně se částečně projevuje i konsolidační balíček.

Výrazně roste také inkaso z pojistného na sociální zabezpečení, kde se projevuje růst výdělků ve stabilizující se ekonomice, a současně znatelně stoupá inkaso daně z přidané hodnoty. To narůstá díky oživení spotřeby domácností, kterou umožňuje letošní odeznění mimořádně vysoké inflace a letos vyhlížený růst reálných mezd, k němuž dojde poprvé po dvou letech propadu.

Zatímco příjmy státu tedy v pololetí stouply meziročně o takřka 39 miliard, výdaje se meziročně prakticky nezměnily, když narostly jen o zhruba dvě miliardy. Došlo sice k navýšení výplat důchodů, k vzestupu plateb do státních fondů zemědělského i dopravní infrastruktury či k nárůstu výdajů na obranu, avšak současně masivně poklesla státní podpora v oblasti energií. Její pokles umožňuje výrazný pokles burzovních cen elektřiny a plynu, k němuž v uplynulé době v celé Evropě došlo.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank