Po4et obyvatel Prahy klesl o 4 895 osob - Pohyb obyvatelstva v hl. m. Praze v 1. čtvrtletí 2024

28. 6. 2024

V 1. čtvrtletí roku 2024 klesl počet obyvatel v Praze oproti konci roku 2023 podle předběžných výsledků o 4 895 osob na celkových 1 379 837 obyvatel. Za úbytkem počtu obyvatel stál především úbytek stěhováním (4 606 osob), a také přirozenou měnou (289 osob). V porovnání s definitivními údaji z 1. čtvrtletí roku 2023 došlo k meziročnímu zvýšení přirozeného úbytku, a úbytku stěhováním. Celkový přírůstek byl ještě v 1. čtvrtletí minulého roku kladný, letos již dosáhl záporných hodnot. Meziročně poklesl počet živě narozených, zemřelých a přistěhovalých, a zvýšil se počet a vystěhovalých.

K 31. březnu 2024 žilo v Praze podle předběžné statistické bilance 1 379 837 obyvatel, z toho 669 649 mužů a 710 188 žen. Ženy tak tvořily 51,5 % celkového počtu obyvatel. V absolutních číslech zaznamenala Hl. m. Praha v 1. čtvrtletí 2024 největší úbytek počtu obyvatel (oproti konci roku 2023) ze všech krajů. Úbytek obyvatel však zaznamenaly v uplynulém čtvrtletí všechny kraje ČR. Tento úbytek obyvatel pramenil zejména z vysokého počtu vystěhovalých, jejichž velkou část představovaly osoby, kterým na konci března skončila platnost dočasné ochrany, a nepožádaly si o její prodloužení. Zahraniční stěhování v rámci celé České republiky skončilo v 1. čtvrtletí zápornou bilancí -31,8 tisíce osob.

Tabulka 1 : Obyvatelstvo hl. m. Prahy za 1. čtvrtletí (absolutně, relativně, meziroční změny)

Během 1. čtvrtletí 2024 zemřelo celkem 3 028 osob a na svět přišlo 2 739 dětí. Počet zemřelých meziročně poklesl o 7,7 %, počet živě narozených poklesl o 14,3 %. Meziroční pokles porodnosti, který započal na počátku roku 2022, tak pokračuje i v následujících dvou letech. Počet zemřelých byl vyšší než počet narozených a tak přirozenou měnou v 1. čtvrtletí 2024 klesl počet obyvatel o 289 osob. Tento přirozený úbytek byl větší než v 1. čtvrtletí předchozího roku, kdy přirozenou měnou ubylo 82 osob.

Na populačním úbytku Prahy v 1. čtvrtletí 2024 se výraznou měrou podílela migrace, kvůli níž ubylo v Praze 4 606 obyvatel. Výraznou většinu tohoto úbytku zajistilo stěhování do zahraničí, kam se odstěhovalo o 4 579 více osob, než se ze zahraničí přistěhovalo. Stěhováním s ostatními regiony Česka pak Praha ztratila 27 osob. V 1. čtvrtletí 2024 se do Prahy přistěhovalo celkem 16 853 osob, což bylo o 14,4 % méně než ve stejném období loňského roku. Vystěhovalých osob z Prahy bylo 21 459, což představovalo meziroční nárůst o 98,1 %. V elkou část vystěhovalých představovaly osoby, kterým na konci března skončila platnost dočasné ochrany v souvislosti s válkou na Ukrajině, a nepožádaly si o její prodloužení.

Graf 1: Přirozený, migrační a celkový přírůstek v hl. m. Praze v 1. čtvrtletí 2008 až 2024

Na populačním úbytku Prahy v 1. čtvrtletí 2024 se výraznou měrou podílela migrace, kvůli níž ubylo v Praze 4 606 obyvatel. Výraznou většinu tohoto úbytku zajistilo stěhování do zahraničí, kam se odstěhovalo o 4 579 více osob, než se ze zahraničí přistěhovalo. Stěhováním s ostatními regiony Česka pak Praha ztratila 27 osob. V 1. čtvrtletí 2024 se do Prahy přistěhovalo celkem 16 853 osob, což bylo o 14,4 % méně než ve stejném období loňského roku. Vystěhovalých osob z Prahy bylo 21 459, což představovalo meziroční nárůst o 98,1 %. Nutno však opět připomenout, že velkou část vystěhovalých představovaly osoby (především z Ukrajiny), kterým na konci března skončila platnost dočasné ochrany, a nepožádaly si o její prodloužení.

Graf 2: Saldo stěhování s ostatními regiony Česka a se zahraničím v hl. m. Praze v 1. čtvrtletí 2008 až 2024

V Praze bylo v 1. čtvrtletí 2024 uzavřeno 495 sňatků, oproti stejnému období předchozího roku se jednalo o pokles o 26,6 %. Počet uzavřených manželství v přepočtu na tisíc obyvatel dosáhl hodnoty 1,4 a byl nejvyšší mezi kraji ČR. V 1. čtvrtletí 2024 také proběhlo 567 rozvodů, o 20 rozvodů méně než za stejné období loňského roku. V relativním vyjádření šlo o 1,6 rozvodů na 1000 obyvatel.

Podíl dětí narozených mimo manželství se v Praze meziročně snížil na 39,7 % (za 1. čtvrtletí roku 2023 to bylo 40,6 %) a stále zůstal pod průměrem Česka (47,8 %). Také v porovnání s ostatními kraji se jednalo o nejnižší hodnotu. Druhý nejmenší podíl mimomanželských dětí byl v Jihomoravském kraji (40,8 %), největší pak v Ústeckém kraji (64,1 %) a Karlovarském kraji (61,2 %). Z celkového počtu 2 739 živě narozených dětí tvořily prvorozené děti 54,9 %, druhorozených bylo 35,6 % a děti třetího a vyššího pořadí se na počtu všech živě narozených dětech podílely z 9,5 %.

Graf 3 : Sňatky, rozvody, živě narození a zemřelí v hl. m. Praze v 1. čtvrtletí 2008 až 2024

Nejlidnatější městskou částí Prahy k 31. březnu 2024 byla Praha 4 se 134 801 obyvateli. Mezi městské části s nejvyšším počtem obyvatel patřila dále Praha 10 (117 835 osob), Praha 8 (110 756 obyvatel), Praha 6 (107 910 osob) a Praha 5 (95 062 obyvatel).

Městskou částí s nejnižším počtem obyvatel k 31. březnu 2024 byla Praha-Nedvězí se 376 osobami. Dalšími městskými částmi s nejmenším počtem obyvatel byly Praha-Královice (462 osob), Praha-Přední Kopanina (669 obyvatel), Praha-Benice (743 osob) a Praha-Lochkov (831 obyvatel).

Metodická poznámka:

Veškeré zpracovávané údaje se týkají obyvatel, kteří mají na území hl. m. Prahy trvalé bydliště, a to bez ohledu na státní občanství. Od roku 2001 (v návaznosti na sčítání lidu, domů a bytů 2001) údaje zahrnují i cizince s vízy nad 90 dnů (podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců), a taktéž cizince s přiznaným azylem (podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu). Od 1. 5. 2004, v návaznosti na tzv. Euronovelu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, se údaje týkají občanů zemí EU s přechodným pobytem na území hl. m. Prahy a občanů třetích zemí s dlouhodobým pobytem. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození, úmrtí) občanů s trvalým pobytem na území hl. m. Prahy, které nastaly v cizině.