Investiční pozice ČR vůči zahraničí a zahraniční zadluženost – komentář k 31. 3. 2024

 

V prvním čtvrtletí 2024 se schodek investiční pozice České republiky vůči zahraničí (saldo finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k nerezidentům) snížil o 251,1 mld. Kč na 715,6 mld. Kč ke konci března. V meziročním srovnání je schodek nižší o 596,8 mld. Kč a ve vztahu k HDP představuje v běžných cenách 9,7 %. Stav zahraničního dluhu České republiky činil na konci prvního čtvrtletí 4852,8 mld. Kč (tj. 65,5 % HDP). Oproti stejnému období předchozího roku je stav zahraničního dluhu vyšší o 519 mld. Kč.

Graf 1 – Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům
(v mld.Kč, stav ke konci období)

V prvním čtvrtletí se stav zahraničních aktiv zvýšil o 567,5 mld. Kč na 9022,3 mld. Kč, meziročně jsou aktiva vyšší o 880,9 mld. Kč.

Graf 2 – Vývoj struktury aktiv investiční pozice
(v mld.Kč, stav ke konci období)

Zahraniční aktiva bankovního sektoru (vč. ČNB, bez portfoliových investic a derivátů) se v prvním čtvrtletí zvýšila o 239,8 mld. Kč a zaujímají 46,9 % celkových aktiv. Rozhodující měrou k tomuto vývoji přispěl přírůstek stavu rezervních a ostatních aktiv ČNB, která se zvýšila o 169,6 mld. Kč a tvoří 38,7 %.

Stav zahraničních aktiv vládního sektoru (bez portfoliových investic a derivátů) se v prvním čtvrtletí téměř nezměnil a jejich podíl na celkových aktivech tvoří 0,6 %.

Stav zahraničních aktiv ostatních sektorů (mimo vládní a bankovní sektor a bez portfoliových investic a derivátů) se v prvním čtvrtletí zvýšil především v důsledku růstu objemu mezipodnikových půjček poskytnutých přidruženým zahraničním podnikům. V nižší míře se rovněž zvýšil objem poskytnutých obchodních úvěrů a dalších krátkodobých aktiv u podniků nespojených s přímou investicí. Zahraniční aktiva ostatních sektorů se podílejí na celkových aktivech investiční pozice 36,8 %.

Hodnota zahraničních cenných papírů v rukou tuzemských investorů (portfoliové investice) se zvýšila v důsledku nákupů zahraničních akcií a dluhopisů a dopadů kurzového a cenového vývoje. Jejich podíl na celkových aktivech investiční pozice tvoří 13,2 %.

Kladná reálná hodnota derivátů poklesla v prvním čtvrtletí o 26,8 mld. Kč a zaujímá 2,5 % aktiv investiční pozice.

Stav zahraničních pasiv investiční pozice se zvýšil v prvním čtvrtletí o 316,4 mld. Kč na 9737,9 mld. Kč ke konci března. V meziročním srovnání jsou pasiva o 284,1 mld. Kč vyšší.

Graf 3 – Vývoj struktury pasiv investiční pozice
(v mld.Kč, stav ke konci období)

Stav závazků z přímých investic se v prvním čtvrtletí zvýšil a jejich podíl na celkových zahraničních pasivech zaujímá 58,8 %. Došlo k navýšení základního kapitálu v tuzemských firmách formou reinvestování zisku zahraničními vlastníky a nárůstu stavu přijatých půjček od přidružených podniků.

Ve vývoji závazků z portfoliových investic vůči zahraničí dopady kurzového a cenového vývoje převýšily objem splácení tuzemských dluhopisů nerezidenty. Výsledný stav závazků se mírně navýšil a na celkových pasivech zaujímají portfoliové investice 13,6 %.

Stav záporné reálné hodnoty derivátů poklesl v prvním čtvrtletí o 25 mld. Kč a činí 2,1 % celkových pasiv.

Zahraniční dluh České republiky (suma závazků se stanovenou lhůtou splatnosti) se zvýšil v prvním čtvrtletí o 230,6 mld. Kč a činí 4852,8 mld. Kč ke konci března. V meziročním srovnání je jeho stav o 519,0 mld. Kč vyšší. V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 48,8 % z celkových dluhových pasiv.

Graf 4 – Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků
(v mld.Kč, stav ke konci období)

Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů byl v prvním čtvrtletí vykázán nárůst stavu zadluženosti u všech hlavních ekonomických sektorů.

U bankovního sektoru vč. ČNB byl určující pro vývoj zadluženosti nárůst krátkodobých půjček a vkladů přijatých ze zahraničí. Podíl bankovního sektoru na celkové zadluženosti činí 38,4 %.

Zvýšení stavu zahraničního dluhu sektoru vládních institucí bylo důsledkem nákupů vládních dluhopisů zahraničními investory. Podíl sektoru vládních institucí na celkovém zahraničním dluhu činí 15,4 %.

V nejvyšší míře vzrostl zahraniční dluh ostatních sektorů, který zaujímá 46,2 % celkového zahraničního dluhu. Stav zahraničních závazků se zvýšil především v důsledku nárůstu stavu obchodních úvěrů a půjček čerpanými tuzemskými podniky ze zahraničí.

Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů jsou nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a půjčky od přidružených podniků (v souhrnu 54 % zahraničního dluhu).

Graf 5 – Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů
(v mld.Kč, stav ke konci období)

Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadá z celkové zahraniční zadluženosti 77,4 %. Zbývající část (22,6 %) tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky sektoru vládních institucí, závazky soukromých subjektů garantované vládními institucemi a závazky subjektů s majoritní účastí vládních institucí.

Graf 6 – Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru
(v mld.Kč, stav ke konci období)