amsp.cz (AMSP)
Podnikání  |  13.06.2024 10:01:00

Malí podnikatelé se cítí být státem šikanováni

Jako určitou míru šikany pociťuje řada malých a středních podniků a živnostníků systém kontrol tak, jak je uskutečňován v České republice. Zároveň jsou však přesvědčení, že stát v oblasti dohledu nad férovostí prostředí spíše selhává a že jeho orgány nepomáhají podnikatelské obci v tom, aby se dostatečně rychle dokázala přizpůsobovat měnícímu se legislativnímu prostředí. To jsou výsledky anketního šetření Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) z května 2024.

Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky uskutečnila během května tohoto roku anketní šetření mezi členy na téma kontrolní činnosti státu a četnosti a kvality kontrol. Ankety se zúčastnilo 199 respondentů z rozličných odvětví ekonomiky, a to 46 % mikrofirem do 10 zaměstnanců a OSVČ, 34 % malých firem do 50 zaměstnanců, 16 % středních firem do 250 zaměstnanců a dokonce 4 % velkých firem nad 250 zaměstnanců.

Jedna z otázek přímo zkoumala, zda respondenti znají z vlastní praxe pocit, kdy množství a způsob provádění kontrol oni sami subjektivně pociťují jako formu šikany ze strany státních orgánů. Mírná většina účastníků ankety (52 procent) odpověděla ano, 40 procent ne.

Samozřejmě v této souvislosti je důležité, které instituce, přesněji kontrolní orgány daných institucí, považují respondenti podnikatelské ankety za nejvíce vstřícné a se kterým úřadem mají naopak zkušenosti nejhorší.

Z hlediska negativního vnímání mezi podnikateli se staly jednoznačným vítězem finanční úřady, jejichž postupy a chování označilo jako nejvíce nepříjemné více než 31 procent dotázaných. S výrazným odstupem následovaly oblastní inspektoráty práce (13,6 %), krajské hygienické stanice (12,6 %) a ČSSZ/PSSZ (10,1 %). Mezi častěji jmenovanými byly ještě například Česká inspekce životního prostředí, vcelku nepřekvapivě Česká obchodní inspekce a Státní zemědělská a veterinární inspekce (od 5 do 3,5 procenta). Více než pětina účastníků ankety na tuto otázku neposkytla žádnou odpověď (přestože anketa byla anonymní).

Jako pozitivní hodnotili respondenti nejvíce postupy ČSSZ/PSSZ (33,2 %), dále pak finančních úřadů (13,1 %) a krajských hygienických stanic (12,1 %). V této kategorii se objevovaly také kontrolní orgány oblastních inspektorátů práce, České inspekce životního prostření, České obchodní inspekce a Státní zemědělské a potravinářské inspekce (od 7,5 do 4,5 procenta).

V souvislosti s hodnocením kontrolních orgánů je však nutné poznamenat, že výše popsané výsledky je potřeba interpretovat s velkou opatrností a nedělat z nich přehnané závěry. Potenciál vysokých čísel (pozitivních i negativních) je především u organizací s plošnou odvětvovou působností – pochopitelně podstatně více podnikatelských subjektů a živnostníků se potká s kontrolou finančního úřadu než s kontrolou České národní banky či Energetického regulačního úřadu.

Například kontrolní pravomoci ERÚ se podnikatelů mimo oblast energetiky dotýkají pouze okrajově. Za poznámku stojí, že do energetického sektoru se v rámci ankety zařadily čtyři společnosti. Za negativní příklad přístupu ke kontrolám z nich ERÚ označila jenom jedna, dvě naopak za příklad pozitivní. Avšak vedle toho bylo za nejvíce negativní příklad označeno ERÚ ještě třikrát firmami z oblasti služeb a výroby (což může být dáno například tím, že vedle hlavní podnikatelské činnosti produkují energii).

Zatímco jsou kontroly provázeny podle názoru většiny podnikatelské obce nepříjemnými až šikanózními projevy, respondenti je nespojují s korupcí.

 

Pouze šest procent dotázaných uvedlo, že se někdy setkali s požadavkem na úplatek výměnou za větší vstřícnost kontrolního orgánu. Jde o podstatně méně častou odpověď, než by asi většina očekávala a zdá se, že malé a střední podniky a živnostníci skutečně nemají činnost kontrolních orgánů spojenou s vymáháním úplatků.

Přesto by podnikatelé uvítali zřízení úřadu ombudsmana pro malé a střední podniky a živnostníky. To nelze interpretovat jinak než jako zjevnou poptávku po mechanismech, které by podnikatelskou veřejnost pomohly chránit od pociťované zvůle a šikany ze strany státní moci.

Je očividné, že tato potřeba plyne z nedobrých osobních zkušeností, jaké mají podnikatelé a podniky z diskusí s kontrolními orgány. Například šedesát procent respondentů vypovědělo, že v minulosti rozporovali výsledky kontrol, přičemž v pětině případů jim kontrolní orgán na námitky vůbec neodpověděl, ve více než osmi procentech dorazila odpověďrok po stížnosti a skoro ve dvaceti procentech pak půl roku po stížnosti. Podobně skličující může být, že ve dvou třetinách kontrol není kontrolovanému subjektu či osobě kontrolním orgánem dostatečně vysvětlen rozsah jeho pravomocí a oprávnění.

Obzvláště zarážející pak je, že téměř ve 14 procentech případů nebyl podnikateli vůbec výsledek kontroly sdělen, což je vskutku zpochybněním samotného principu této činnosti.

Pak je celkem logické, že podnikatelé nemají pocit, že by kontroly byly nějak užitečné a zlepšovaly podnikatelské prostředí. Více než 65 procent dotázaných uvedlo, že jim nikdy kontrola nepomohla odstranit existující či potenciální nedostatky v jejich činnosti a podnikání. Pouze necelých 30 procent připustilo, že tomu bylo naopak a kontrolní činnost jim umožnila vyhnout se budoucím problémům.

Podnikatelé také vyjádřili značnou skepsi nad tím, že přes zjevně někdy horečnatou kontrolní činnost se státu nedaří plnit funkci autority, která dohlíží na férové podnikatelské prostředí. Jednoznačně popírá úspěch státních orgánů v této věci 30,7 procenta respondentů, jako spíše neúspěšnou tuto misi vidí dokonce 39,2 procenta dotázaných. To znamená dohromady 69,9 procenta, což lze označit za drtivý neúspěch státu na tomto poli (přinejmenším dle hodnocení podnikatelské veřejnosti).

Jako dostatečnou nebo více méně dostatečnou hodnotí činnost státu při dohledu na férové podnikatelské prostředí pouhých 14,6 procenta účastníků ankety.

 

Přitom kontrolní činnost je zjevně velmi intenzivní. Za minulý rok absolvovalo alespoň jednu kontrolu 76,4 procenta respondentů.

Obvyklý počet kontrol je zjevně poměrně značně závislý na oblasti podnikání, což nicméně samo o sobě není překvapující již jenom proto, že vedle již zmíněných obecných kontrolních orgánů (daně, pojistné, inspektorát práce) existuje řada institucí zabývajících se konkrétními činnostmi (typicky Česká zemědělská a potravinářská inspekce). Nicméně někteří respondenti uvedli za rok i více než deset či dokonce několik desítek kontrol (včetně několikanásobných kontrol ze strany Cizinecké policie). Není proto překvapením, že podnikatelé velkou většinou podporují myšlenku kontrolního webu nebo jiného způsobu shromažďování výsledků kontrol. Zde by se kontrolní orgány navzájem informovaly o uskutečněných kontrolách, což by zabránilo alespoň častým duplicitám kontrolní činnosti. Zároveň by mohlo jít o prostor umožňující podávání odvolání nebo doplňování údajů požadovaných kontrolním orgánem.

 


Co se týká intenzity kontrolní činnosti ze strany jednotlivých institucí (každý respondent mohl jmenovat tři nejobvyklejší), pak největší počet podnikatelů je nejčastěji kontrolován ze strany ČSSZ/PSSZ (63,8 %) a finančních úřadů (42,2 procenta). Za nimi pak následují s téměř 39 procenty krajské hygienické stanice a okresní inspektoráty práce. Kolem dvaceti procent respondentů pak do svého výběru zařadilo také Českou obchodní inspekci a Českou zemědělskou a potravinářskou inspekci.

Závěrem

Výsledky relativně reprezentativního anketního šetření (prakticky 200 respondentů) ukazují jednoznačně, že podnikatelská veřejnost s řadou aspektů kontrolní činnosti tak, jak ji vykonávaly v minulosti a vykonávají v současnosti orgány státní správy a vládní instituce, není spokojena.

Podnikatelé by si přáli více koncepčnosti do kontrolní činnosti (odstranění duplicit), podpořili by více preventivní a méně represivní charakter kontrol, ocenili by větší vstřícnost kontrolorů.

Obecně je kontrolní činnost státu vnímána jako spíše zdržování a jako činnost, která podnikatelskému prostředí nepřináší téměř žádný hmatatelný užitek, který by bylo možné postavit proti nesporným nákladům podnikatelů spojeným s příslušným reportováním státním kontrolním orgánům. Obtíže vyvolané časovými i reálnými finančními náklady, které jsou pro podnikatele spojeny s kontrolní činností státu, pociťuje jako obtěžující téměř sedmdesát procent dotázaných.

obsah obrázku, text,snímek obrazovky diagram, písmo popis byl vytvořen automaticky 

Rozpaky podnikatelů jsou vidět i z odpovědi na otázku, zda ze strany státu vnímají pomoc s přizpůsobováním se legislativě. Odpověď ne a spíše ne zvolilo celkem 80,4 procenta dotázaných, odpověď ano a spíše ano pouhých 7,5 procenta účastníků ankety.

Lze tedy říct, že jak se podnikatelé na jedné straně cítí státemšikanováni jeho kontrolní činností, na druhé straně u něj nenacházejí pomoc při přizpůsobování se změnám vyvolaným činností státu (především změnám legislativy).

Za velmi pozitivní zprávu lze označit alespoň to, že podnikatelské prostředí nemá státem uskutečňovanou kontrolní činnost spojenou s vymáháním úplatků a s korupcí.

 


Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

AMSP ČR sdružuje od roku 2001 na otevřené, nepolitické platformě malé a střední podniky, živnostníky i spolky. Je hlavním reprezentantem nejširšího podnikatelského segmentu v ČR, vedle legislativy, exportu, inovací, vzdělávání a financování MSP se zaměřuje na rodinné firmy, řemeslníky, začínající podnikatele, lokální producenty a pěstitele, malé obchodní a gastro provozovny, podnikatele 55+, ženy v podnikání a podnikatele na venkově.

Více informaci na: www.amsp.cz

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Poslední zprávy z rubriky Podnikání:

Pá   9:23  Rheinmetall: CEO Papperger kupoval po poklesu ceny akcie Research (J&T BANKA)
Pá   9:12  Majitelé Pilulky Petr Kasa, Martin Kasa a Marek Krajčovič k 4.7. Research (Česká spořitelna)
Pá   8:50  Netflix ve 2Q překonal odhady trhu Vladimír Urbánek (Kurzy.cz)





?
Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688