cnb.cz (ČNB)
Makroekonomika  |  12.06.2024 15:19:12

Vojensky i ekonomicky strategické výrobky nejspíše nadále nacházejí cestu z ČR do Ruska

 

Dva roky po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu přijala Evropská unie další, již třináctý balík sankcí. Rozšířeny byly mimo jiné zákazy vývozu evropského zboží, které tak nyní pokrývají až polovinu předválečného vývozu EU do Ruska.[1] Skutečný vývoz českých výrobků do Ruska se podle oficiálních dat ČSÚ propadl ještě hlouběji na pouhou pětinu předválečného stavu. Většinu navíc tvoří potraviny a léčiva, tedy zboží záměrně ze sankcí vyňaté. Cílem je totiž ochromit ruskou válečnou ekonomiku, nikoliv ruské obyvatelstvo. Na první pohled tedy vše funguje, jak má.

Již od počátku války se však množí indicie, že západní zboží si cestu do Ruska najde.[2] Nejinak je tomu s českými výrobky.[3] Graf 1 ukazuje nejvýznamnější položky v českém předválečném vývozu do Ruska. Srovnává přitom pokles vývozu do Ruska po začátku války s nárůstem vývozu do zemí, které podle vládních agentur USA mohou sloužit pouze jako „překladiště“ pro následný reexport do Ruska.[4] Je patrné, že u celé řady výrobků „nové“ vývozy do zprostředkujících zemí dokonce převyšují úbytek toků do Ruska.[5] Jinými slovy je možné, že české výrobky nejen že se do Ruska nadále dostávají, ale uspokojují i zvýšené požadavky ruské válečné ekonomiky.

Graf 1 – Český vývoz do Ruska se propadl, ale zřejmě ho nahradil vývoz do zemí podezřelých z reexportu do Ruska
(vývozy vybraných skupin, změna čtvrtletního průměru za období 2Q 2022–4Q 2023 oproti průměru za období 2Q 2018–4Q 2021, mld. )

Graf 1 – Český vývoz do Ruska se propadl, ale zřejmě ho nahradil vývoz do zemí podezřelých z reexportu do Ruska

Zdroj: ČSÚ (Pohyb zboží přes hranice), vlastní výpočty.
Pozn: Státy SNS zde zahrnují Kazachstán, Arménii, Kyrgyzskou republiku, Tádžikistán a Uzbekistán. Ostatní země podezřelé z reexportu jsou Indie, Tchaj-wan, Izrael, Spojené arabské emiráty a Singapur.

Pohled na podniková data vývozu a dovozu potvrzuje závěry z makrodat. Z bezmála pěti tisíc českých exportérů, kteří před válkou vyváželi zboží do Ruska či Běloruska, jich tam dnes vyváží méně než čtvrtina. Současně prudce vzrostl počet českých firem, které vyvážejí do předpokládaných „překladišť“, nejviditelněji do zemí Společenství nezávislých států (SNS, kam patří většina států bývalého SSSR).[6] Oproti předválečnému stavu vyváží třiapůlkrát více firem do Kyrgyzstánu, dvakrát více do Arménie a Kazachstánu a o čtyřicet procent více do Turecka a Gruzie (graf 2).

Graf 2 – Za nárůstem vývozu do „překladišť“ stojí noví čeští exportéři do země, ne navýšené objednávky u stávajících exportérů
(počet českých firem exportujících do dané destinace, % změna oproti průměru za Q1 2017–Q4 2021)

Graf 2 – Za nárůstem vývozu do „překladišť“ stojí noví čeští exportéři do země, ne navýšené objednávky u stávajících exportérů

Zdroj: Mikrodata zahraničního obchodu, výpočet ČNB.

Rozbor nových vývozů do předpokládaných „překladišť“ může pomoci oddělit obcházení sankcí (tj. reexport do Ruska) od legitimního nárůstu poptávky v dané destinaci (graf 3). Červená část sloupce v grafu 3 ukazuje podíl nového vývozu do jednotlivých předpokládaných „překladišť“, jenž byl realizován firmami, které před invazí vyvážely do Ruska a po ní už ne. V případě takových vývozů je podezření z obcházení sankcí nejzřetelnější. V případě většiny „překladišť“ se jedná o vysoký podíl a u zemí SNS dokonce více než poloviční. Další významný podíl připadá na firmy, které vykázaly nenulové vývozy do Ruska před i po invazi – také v jejich případě se může jednat o přesměrování vývozu. Naopak zelená část sloupce označuje nárůst vývozu do „překladišť“, který realizovaly firmy bez dřívějších či současných obchodních vazeb na Rusko, pravděpodobně tedy s obcházením sankcí nesouvísí. Do této poslední kategorie spadají z velké části české vývozy do Číny, které od začátku války vzrostly zejména díky firmám, které do Ruska nevyvážely a nevyvážejí. V souhrnu podniková data poskytují další indicie, že české zboží se do Ruska dostává – do „překladišť“ proudí stejné výrobky jako dříve do Ruska a vyvážejí je tam z velké části stejné firmy. Zároveň tato data naznačují, že Čína spíše nepatří mezi destinace, které umožňují českým výrobkům skončit na ruském trhu.

Graf 3 – Velkou část nových vývozů do „překladišť“ realizují firmy, které před invazí vyvážely do Ruska
(rozklad nárůstu českého vývozu do zemí podezřelých z reexportu podle toho, jestli firma vyvážela do Ruska před a po invazi)

Graf 3 – Velkou část nových vývozů do „překladišť“ realizují firmy, které před invazí vyvážely do Ruska

Zdroj: Mikrodata zahraničního obchodu, výpočet ČNB.

Jak závažným problémem je přítomnost českého zboží na ruském trhu, závisí na konkrétní povaze výrobků. Například u spotřebitelského zboží, které není na sankčním seznamu a omezení vývozu vychází jen z vlastní iniciativy exportérů či poklesu ruské poptávky, jsou rizika relativně malá. Naopak u výrobků a technologií, které využívá ruská armáda ve své vojenské technice a zbraních, je riziko zneužití západního zboží pro ruské válečné úsilí nejzávažnější. Právě takový seznam „vysoce prioritních“ výrobků pravidelně zveřejňuje Evropská komise ve spolupráci s USA, Británií a Japonskem.[7] Jedná se o 50 detailních kategorií zboží, které se podle zpravodajských informací používá v ruských vojenských systémech nalezených na bojišti na Ukrajině nebo které má zásadní význam pro vývoj a výrobu takových systémů. Patří sem mimo jiné elektronické součástky, které si Rusko nedokáže vyrobit samo a globální výrobní kapacity mimo západní země jsou velmi omezené. Druhý seznam 73 prioritních sankcionovaných výrobků, který sestavuje Evropská komise, představuje zboží pro Rusko „ekonomicky zásadní“.[8] Jedná se zejména o strojírenské meziprodukty, které – byť nemají přímé vojenské využití – jsou kriticky důležité pro ruskou průmyslovou základnu a jejichž nedostatek by dokázal významně ochromit schopnost Ruska vést válku.

Navzdory zákazu se do Ruska nadále pravděpodobně dostávají jak vojensky využitelné, tak ekonomicky zásadní výrobky z Česka. Grafy 4 a 5 ukazují, že třebaže vývoz těchto kriticky důležitých položek do Ruska klesl po vypuknutí války prakticky na nulu[9], ve velké míře byl kompenzován nárůstem vývozu do zemí, které mezinárodní společenství podezřívá z reexportu do Ruska.[10] V případě vojensky využitelných výrobků to platilo téměř okamžitě a v plném rozsahu, zatímco u ekonomicky významných výrobků data naznačují mírně zpožděnou a nekompletní náhradu, tedy o něco větší úspěch sankcí.[11]

Graf 4 – České výrobky zásadní pro ruské vojenské systémy se nadále dostávají do Ruska
(vývoz 50 prioritních výrobků využívaných ruskou armádou, mld. )

Graf 4 – České výrobky zásadní pro ruské vojenské systémy se nadále dostávají do Ruska

Zdroj: ČSÚ (Pohyb zboží přes hranice), výpočet ČNB.

Graf 5 – České výrobky nadále mohou podpořit ruskou průmyslovou základnu
(vývoz 73 výrobků zásadních pro ruský průmysl, mld. )

Graf 5 – České výrobky nadále mohou podpořit ruskou průmyslovou základnu

Zdroj: ČSÚ (Pohyb zboží přes hranice), výpočet ČNB.

Obcházení sankcí vývozem do Ruska přes „překladiště“ zdaleka není problém jen u českých výrobků. Není ale nevyhnutelné. Jakkoliv vymáhání sankcí není snadné, příslušné národní orgány nejsou bezzubé. Mohou například přimět vývozce, aby zavedli odpovídající postupy náležité péče, například smluvní doložky s obchodními partnery o zákazu reexportu a následná ověření. Pokud by i tak docházelo k reexportům do Ruska, národní orgány to mohou považovat za neprovedení náležité péče a porušení nařízení o sankcích ze strany domácího vývozce.[12] Svou roli sehrává i Evropská komise, která monitoruje provádění a vymáhání sankcí členskými státy EU. Nedávno také Komise vydala vodítka pro vývozce, jak mají provádět hloubkové kontroly a předcházet svému zneužití k obcházení sankcí.[13]

Autory jsou Anna Drahozalová, Martin Kábrt a Adriana Waloszková ze sekce měnové České národní banky. Názory v tomto příspěvku jsou jejich vlastní a neodrážejí nezbytně oficiální pozici ČNB.


[1] https://www.consilium.europa.eu/en/policies/sanctions/restrictive-measures-against-russia-over-ukraine/sanctions-against-russia-explained/

[2] Pomocí celních mikrodat to dokládá například Bilousova a kol. (2024), „Challenges of Export Controls Enforcement: How Russia Continues to Import Components for Its Miltiary Production“, KSE Institute, leden 2024, https://kse.ua/wp-content/uploads/2024/01/Challenges-of-Export-Controls-Enforcement.pdf. Evidenci z makrodat zahraničního obchodu důkladně dokumentují Hilgenstock a kol. (2024), „Using the Financial System to Enforce Export Controls“, Bruegel Working Paper 10/2024, květen 2024, https://www.bruegel.org/sites/default/files/2024-05/WP%2010%202024_1.pdf, dále např. Astrov a kol. (2024), „Russia’s Economy on the Eve of the Second Anniversary of the War“, wiiw Russia monitor 4, únor 2024, https://wiiw.ac.at/russia-s-economy-on-the-eve-of-the-second-anniversary-of-the-war-dlp-6811.pdf

[3] V blogu spoléháme primárně na veřejně dostupnou statistiku pohybu zboží přes hranice z pera ČSÚ, protože je k dispozici v nejdetailnějším členění a s nejdelším historickým pokrytím. Všechny hlavní závěry jsme však ověřili i v metodicky komplexnější a rovněž veřejně dostupné statistice zahraničního obchodu se zbožím a v podnikových datech zahraničního obchodu, která jsou dostupná jen výzkumníkům.

[4] Podle společné zprávy amerických Financial Crimes Enforcement Network (FinCEN) a Bureau of Industry and Security (BIS) těmito zeměmi jsou: Arménie, Brazílie, Gruzie, Indie, Izrael, Jižní Afrika, Kazachstán, Kyrgyzská republika, Mexiko, Nikaragua, Singapur, Spojené arabské emiráty, Tádžikistán a Uzbekistán. Z těchto zemí jsou v naší analýze kvůli předpokládané prohibitivní geografické vzdálenosti vynechány Brazílie, Mexiko, Nikaragua a Jižní Afrika. Jejich zahrnutí ovšem závěry nemění.

[5] V relativním vyjádření se u mnoha zprostředkujících destinací jedná o nárůsty o stovky až tisíce procent oproti předválečnému období, které nelze vysvětlit jinak než následným reexportem do Ruska. Dalším důkazem jsou i vlastní obchodní statistiky těchto zemí, které rovněž ukazují masivní nárůsty vývozu do Ruska.

[6] Astrov a kol. (2024) počítají sankcionované výrobky, jejichž vývoz do Ruska třetí země po začátku války více než zpadesátinásobily, a považují je za doklad reexportu ze západních zemí spíše než nárůst vlastní produkce. Na obcházení sankcí tato metoda ukazuje v případě Kazachstánu, Arménie, Uzbekistánu, Kyrgyzstánu, Ázerbájdžánu, Turecka, Srbska i Číny.

[7] https://finance.ec.europa.eu/system/files/2023-09/list-common-high-priority-items_en.pdf

[8] https://finance.ec.europa.eu/document/download/ed41eea6-8d13-4963-ad80-38a8d4f94b78_en?filename=230623-list-economically-critical-goods_en.pdf

[9] U některých výrobků ovšem trvalo relativně dlouho, než přestaly být do Ruska vyváženy. Například vývoz soudečkových ložisek do Ruska (HS 848230) se po začátku války ztrojnásobil, než se výrobek v roce 2023 dostal na sankční seznam a vývozy klesly na nulu. Následně prudce vzrostly v obdobném rozsahu vývozy soudečkových ložisek do Kazachstánu, Turecka, Indie a Číny.

[10] Astrov a kol. (2024) pomocí národních a mezinárodních obchodních dat ukazují, že dovoz ekonomicky a vojensky důležitých výrobků z EU nahradilo Rusko dovozy z Číny, Turecka a zemí SNS. Dokládají navíc, že se v případě velké části výrobků jednalo pravděpodobně o reexport ze západních zemí, nikoliv vlastní produkci, protože vývozy daných výrobků do Ruska vzrostly oproti předválečnému stavu na více než padesátinásobek.

[11] Dostupná literatura se různí v odhadu podílu sankcionovaného zboží, které se do Ruska ze západních zemí nadále dostává. Borin a kol. (2023) odhadují, že se může jednat jen o čtvrtinu (VoxEU column, květen 2023, https://cepr.org/voxeu/columns/impact-eu-sanctions-russian-imports). Bilousova a kol. (2024) optikou ruských celních dat ukazují, že zhruba polovina vojensky důležitých a třetina ekonomicky důležitých ruských dovozů má svůj původ u výrobců s centrálou v západní zemi. Darvas a kol. (2024) upozorňují, že je těžké rozlišit reexporty ze západních zemí od vlastní produkce třetích zemí a pouze dokládají, že celkové ruské dovozy z třetích zemí nahradily již většinu výpadku dovozu ze západních zemí a tento podíl dále roste (Bruegel, https://www.bruegel.org/sites/default/files/2024-03/emerging-countries-have-replaced-most-of-russia%E2%80%99s-lost-trade-with-advanced-economies-9829_2.pdf).

[12] Evropská komise (2023), „FAQs on sanctions against Russia and Belarus, with focus on the following provisions: Articles 2, 2a and 2b of Council Regulation (EU) No 833/2014.“ https://finance.ec.europa.eu/document/download/586f9b62-50c3-46e3-9940-de73ae96a24b_en?filename=faqs-sanctions-russia-export-related-restrictions-russia_en_1.pdf

[13] Evropská komise (2023), „Guidance for EU operators: Implementing enhanced due diligence to shield against Russia sanctions circumvention.“ https://finance.ec.europa.eu/system/files/2023-12/guidance-eu-operators-russia-sanctions-circumvention_en.pdf.


Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:

Po 10:12  Čínská PBOC nečekaně snížila sazby Vladimír Urbánek (Kurzy.cz)
Po   9:38  Čínská ekonomika je stále pod tlakem díky nemovitostnímu trhu Research (Česká spořitelna)
Po   8:31  Škody způsobené největším IT výpadkem dějin dosahují 600 miliard korun Lukáš Kovanda, Ph.D. (Trinity Bank)
Ne 22:32  Eventuální vítězství Donald Trumpa a dopad na trhy Kryštof Míšek (Argos Capital)





?
Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688