Došlo k posunům v jednání s ministry, ale shoda není úplně ve všem. Jednání budou dále pokračovat. (Zemědělci)

Jde o tyto požadavky našich zemědělců: Splnění slibu vlády z 8. 6. 2022 na spuštění programu na podporu zaměstnanosti na venkově, formou slevy na sociálním pojištění. Dále o splnění slibu vlády z 8. 6. 2022 na navrácení národních dotací na úroveň roku 2022 ve výši 5 miliard korun. Dalším požadavkem je snížení daně z nemovitých věcí na zemědělskou půdu na úroveň roku 2023 nebo nezdaňování evropských dotací, což pomůže snížit náklady v době propadajících se cen. Zemědělci požadují rovněž i aktivní řešení přebytku základních zemědělských komodit na evropském trhu, a to omezením dovozů ze třetích zemích, podporou exportu z Evropské unie a větší spotřebou v rámci obnovitelných zdrojů energie. Současně požadují i plné kofinancování, stejně jako v ostatních zemích Evropské unie, záchranného balíčku na rok 2024, který připravuje Evropská komise a jeho vyplacení co nejrychleji všem zemědělcům na hektar obilovin.

Zástupci nevládních organizací, po skončení jednání, na improvizovaném brífinku uvedli, že vnímají, oproti předchozím jednání, určitý posun během úterního jednání. Přičemž předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha konstatoval, že v některých bodech, o nichž jednali, větší očekávání, že dojde k posunu k lepšímu. Načež uvedl: „Kde nemáme úplně shodu, je záloha na přímé platby, kde očekáváme, že to bude vyplaceno ve stejných objemech jako v minulých letech a zatím nemáme jistotu, že to tak bude,“ řekl. Zároveň však svoji úvodní charakteristiku průběhu jednání doplnil o to, že například vítá zavedení vyplácení podpory zelené nafty dvakráte ročně.

Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala by, nevládní zemědělské organizace, měly výsledky úterního jednání obdržet v písemné podobě s tím, že závěry, které budou v zaslaném dokumentu uvedeny, projednají se svými členy. „Pokud to vyhodnotíme jako nedostatečné, můžeme se vrátit k protestům. Nevylučujeme protesty, ale, v této chvíli, chceme hlavně posunout řešení o trochu dále, abychom byli schopni stabilizovat náš sektor,“ uvedl Jan Doležal.

Pokud jde o charakteristiku průběhu a výsledku jednání nevládních zemědělských organizací s ministry Markem Výborným a Zbyňkem Stanjurou, Martin Pýcha k tomu dále uvedl: „Byly tam velmi odlišné postoje a bylo velmi těžké se dohodnout. Pořád trváme na našem názoru, že situace v zemědělství je značně složitá. Dochází k tomu, že se prodávají střední zemědělské podniky. I farmy, které mají několik stovek hektarů. Jsme dnes všichni toho svědky. Je to vidět v médiích i na sociálních sítích. A jenom to potvrzuje, co již určitou dobu říkáme. Problémy zde jsou, existují, a je potřeba je řešit,“ prohlásil Martin Pýcha.

Jan Doležal k tomu ale dodal: „Dnešní jednání jsme zase posunuli o kus. Zejména šlo o regulace. Těch je přespříliš. To sebou nese zátěž. Máme komplikovaný kontrolní systém. Zemědělcům docházejí peníze. Čekají na ně. Rozhodli jsme se, v této chvíli, jednat. Máme totiž pocit, že jsme na tento problém upozornili, a musíme ho nějak řešit,“ uvedl Jan Doležal.

Podle prezidenta Agrární komory ČR se dnes zástupci nevládních zemědělských organizací s oběma ministry bavili o několika zásadních věcech. Jednak šlo o uspíšení výplaty zemědělců na rok 2024, a to především kvůli tomu, aby se neopakovala situace letošního roku, kdy mnohým zemědělcům docházejí finance. Dalším důležitým bodem jednání byla otázka vratky za zelenou naftu. Hovořilo se rovněž i o možnosti podpory, prostřednictvím překlenovacích úvěrů. Současně se jednalo i o možnosti posílení dotačních titulů. Načež k tomu poznamenal, že zemědělcům jde zejména o peníze na welfare zvířat (životní pohodu zvířat – pozn. red.). Pokud jde o problémy, které se týkají pojištění zemědělců, podle Jana Doležala, největším problémem, který se na naše zemědělce valí, je uhrazení pachtovného. Zároveň připomněl, že všichni zemědělci platili vyšší daň z nemovitých věcí. Přitom konstatoval, že zemědělským podnikům docházejí peníze na jejich další hospodářskou činnost. „Jde o to, abychom stávající dotační tituly byli schopni urychlit, a aby finanční prostředky putovaly k zemědělcům bez větších komplikací,“ řekl.

Na něho navázal Martin Pýcha s tím, že nevládní zemědělské organizace obdrží od ministrů návrh, který jim byl, při úterním jednání, oběma ministry, předložen. Dostanou ho v písemné podobě. Načež ho projednají v rámci svých zemědělských organizací.

Podle něho, v některých otázkách, o nichž hovořili, zástupci nevládních zemědělských organizací, vnímají, posun v jednání, pozitivně. „Bavili jsme se například o částce 2 miliard korun v letošním roce,“ řekl. Načež dodal, že ale například, podle ministrů, podpora sociálního pojištění není možná, ale že je možné využít dočasného krizového rámce. „Doufali jsme, že právě v rámci finančních nástrojů, o kterých oba ministři hovořili, že bychom ukázali, jak se dokáží využít, například formou provozních úvěrů apod. Je tam ještě prostor pro další dialog, který dále povedeme. Budeme usilovat o to, abychom některá tato opatření využili a zavedli. Případně i navýšili prostředky. Pan ministr slibuje, že se k tomu ještě za měsíc vrátíme. Bereme to jako rukavici, kterou máme zvednout,“ prohlásil Martin Pýcha.

Zároveň dodal, že zemědělci vítají, že oba ministři jim vyšli vstříc u vratky za zelenou naftu. Přičemž konstatoval, že úplnou shodu s oběma ministry neměli v případě výše vyplácených záloh. Zemědělci očekávají, že jim budou vyplaceny prostředky, jako v minulých letech. „Ještě nemáme jistotu, že tomu tak bude. O tom budeme ještě dále jednat,“ dodal.

„Chtěl bych zdůraznit jednu důležitou věc, která sice nesouvisí s finančními požadavky, ale oba ministři, a ministr Stanjura to podpořil, to je otázka byrokratické zátěže. Víte, že je zde (antibyrokratický – pozn. red.) balíček z Evropské komise. Vnímáme, že zde není úplná shoda mezi ministerstvem zemědělství a ministerstvem životního prostředí. To je, jak balíček nastavit. Ale, je zde příslib od ministra Stanjury, že nás podpoří. To je, abychom nešli nad rámec podmínek, které stanovila Evropská komise. Podpoří nás, abychom neměli vyšší počet a úroveň regulací, než mají naši kolegové v zahraničí. To je pro nás velmi důležitá věc. Ale samozřejmě, není to předmětem jednání s ministrem financí, protože to je spíše otázka dalšího jednání s ministerstvem zemědělství, kde máme slíbeno, že o tom budeme dále jednat,“ uvedl Martin Pýcha.

Poté se opět ujal slova Jan Doležal, který řekl: „Je potřeba říci, že Evropská komise přišla s určitými návrhy s tím, že se mají trochu povolit šrouby, kterými jsme byli předtím svázáni. Do popředí se dostávalo téma enviromentální udržitelnosti, zatímco se zapomínalo, že zemědělec na sebe musí také vydělat, a to jako podnikatel. Byli bychom rádi, kdybychom toho všeho, jako Česká republika, využili. Také je zde možnost notifikace dvakráte ročně. My zde vidíme nárůst kontrol, oproti minulému, tedy předcházejícímu období. Je to způsobeno novými povinnostmi pro zemědělce, zde máme ještě co dohánět,“ doplnil Jan Doležal předchozí charakteristiku jednání nevládních zemědělských organizacemi s oběma ministry.

Podle něho jednání budou dále pokračovat. Načež upozornil, že jde o jednání s ministrem zemědělství. Načež poznamenal, že na pořadu dalších jednání budou rovněž určité finanční konsekvence, tedy jednání i s ministrem financí. „Budeme projednávat předložené návrhy obou ministrů v našich orgánech. Pokud je vyhodnotíme, jako nedostatečné, tak se můžeme vrátit k nějakým protestům. Ale chceme řešení, které se již rýsuje, chceme je posunout o trochu dále,“ konstatoval Jan Doležal.

Poté se vysvětlil problém vratek za zelenou nafty. Dále hovořil i o zálohách. Připomněl i národní dotace, které u nás zemědělci dosud měli. Pokud jde o zálohy, konstatoval, že, podle Evropské komise, by měly být zemědělcům k dispozici od poloviny října. Načež uvedl, že v listopadu mohou být naši zemědělci na 50 procentech těchto podpor.

Jan Doležal dále poznamenal, že Česká republika má nejnižší podporu přímých plateb v rámci Evropské unie, což prohlubuje zemědělským podnikům jejich problémy s cash flow. „Jde o to, jak doplnit nějaké další dotační tituly, nebo případně dotační tituly evropského formátu. Posunout to tak, aby tyto podpory, formou záloh, byly již na začátku ledna 2025,“ dodal.

Poté Martin Pýcha sdělil, že další jednání nevládních zemědělských organizací s ministry bude přibližně za měsíc. Současně k tomu připomněl nervozitu, která panuje uvnitř členské základny nevládních zemědělských organizací. „Bude o tom dále jednat. Věřím, že dříve než za měsíc. Jako zemědělci nemůžeme další měsíc čekat, a potom naše členy informovat. To určitě ne! Vnímejme, že nervozita naší členské základny, uvnitř našich organizací, je skutečně velmi vysoká. Máme skupiny zemědělců, které negativně vnímají neustálé odklady a oddalování těchto jednání. Snažíme se dělat, co je v našich silách. Tedy, jednat co nejrychleji a informovat o tom naši členskou základnu, abychom se snažili ukázat zemědělcům, že nějaká snaha o posun zde je,“ prohlásil Martin Pýcha.

V závěru brífinku Jan Doležal k tomu ještě uvedl, že požádal ministra financí, a to ještě před úterním jednáním, aby, spolu se svými kolegy na ministerstvu, vypracoval určitý časový harmonogram. To znamená například, kdy by zemědělcům mohly přijít peníze na zlepšení welfare jejich hospodářských zvířat. Podle něho by to mohlo být v červenci. „Jde o to, aby zemědělci věděli, kdy mohou s touto vládní pomocí počítat, aby si nemuseli zbytečné brát komerční úvěry od bank. V posledních měsících nás mrzelo, že jsme dosud bavili, tak trochu v teoretické rovině, to je, co je možné a co nikoliv. Ale teprve dnes se dostáváme k nějakému finálnímu řešení konkrétních problémů. Tedy, aby se k zemědělcům tyto, pro ně potřebné peníze, skutečně dostaly,“ dodal na úplný závěr brífinku.

Přečtěte si také