Protesty zemědělců blokují hlavní silniční tahy mezi Španělskem a Francií

Tisíce zemědělců v úterý, podle zpravodajství amerického konzervativního listu The Epoch Times, dnes zablokovaly hlavní silniční tahy na hranicích mezi Španělskem a Francií. Několik dní před volbami do Evropského parlamentu (EP) se domáhají pomoci s vysokými náklady na produkci, které jsou, podle nich, neúnosné, či omezení dovozu levných potravin ze zemí mimo Evropskou unii.

Zemědělci s traktory a další technikou se, podle španělských médií, vydali na hraniční přechody na mnoha místech od baskického Irúnu na západě po katalánskou La Jonqueru na východě španělsko-francouzské hranice. Blokují hlavní dálniční tahy, kde se tvoří dlouhé kolony kamionů.

Mluvčí jedné ze španělských zemědělských organizací Eduard Escolá agentuře EFE řekl, že španělská vláda již dostala jejich požadavky. Patří mezi ně například daňové úlevy na pohonné hmoty či nové státní subvence na „neúnosně drahou“ výrobu. Požadavky míří také do sídla EU, do Bruselu.

„EU by měla upřednostnit naše produkty před těmi, které přicházejí zvenčí,“ řekl Escolá. Španělští zemědělci kritizují dovoz produktů z Maroka a dalších zemí, který považují za nespravedlivý, protože podle nich tyto produkty nesplňují stejně přísné podmínky jako potraviny z Evropské unie. Evropští farmáři si také dlouhodobě stěžují například na levný dovoz obilí a potravin z Ukrajiny, které se EU snaží pomoci v těžké situaci způsobené ruskou agresí například zrušením dovozních cel.

List dále píše, že řada evropských zemí zažila v minulých měsících velké zemědělské protesty, na něž vlády reagovaly splněním některých požadavků. Evropská komise (EK) částečně omezila bezcelní dovoz z Ukrajiny a slíbila snížit byrokratickou zátěž pro zemědělce.

Rovněž čeští zemědělci vznesli požadavky na pomoc od vlády

K této zprávě listu The Epoch Times můžeme dodat, že řada evropských nevládních zemědělských organizací právě 4. června, to je před volbami do Evropského parlamentu, plánovala zorganizovat různé protestní akce. Americký konzervativní list si všiml protestu francouzských a španělských farmářů.

Mimochodem, těmito evropskými nevládními zemědělskými organizacemi byla na tento termín, to je 4. června, vyzvána k účasti na evropských protestních akcí zemědělců i Agrární komora ČR (AK ČR), a její největší členská organizace Zemědělský svaz ČR (ZS ČR), které v České republice zastupují zájmy produkčních zemědělců, kteří na náš trh dodávají až 80 % zemědělských produktů, potřebných pro výrobu potravin.

Obě organizace, tj. AK ČR a ZS ČR), původně na 4. června svolali svoji protestní akci, to je poté, co ji z původního termínu 22. května odložily, a to z důvodu vypjaté atmosféry po atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica, kdy byla vážná obava o možnost ohrožení zdraví až života občanů, jak na Slovensku, tak i u nás.

Jenže, nakonec, obě naše hlavní zemědělské organizace, spolu s několika dalšími menšími organizace, protest odložily, a to z důvodu, že právě dnes odpoledne zástupci Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR vedou jednání s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou o splnění požadavků našich produkčních zemědělců, které vládě předložili již počátkem letošního roku, a o nichž se zatím stále jedná, a to z důvodu, vláda je ochotna přistoupit jen na několik ústupků menšího významu, ale nikoliv pěti hlavních požadavků, které naše nevládní zemdělské organizace předložily.

Požadavky nevládních zemědělských organizací

Jde o těchto pět konkrétních požadavků nevládních zemědělských organizací:

• Splnění slibu vlády z 8. 6. 2022 na spuštění programu na podporu zaměstnanosti na venkově formou slevy na sociálním pojištění.
• Splnění slibu vlády z 8. 6. 2022 na navrácení národních dotací na úroveň roku 2022 ve výši 5 miliard korun.
• Snížení daně z nemovitých věcí na zemědělskou půdu na úroveň roku 2023 nebo nezdaňování evropských dotací, což pomůže snížit náklady v době propadajících se cen.
• Aktivní řešení přebytku základních zemědělských komodit na evropském trhu, a to omezením dovozů ze třetích zemích, podporou exportu z Evropské unie a větší spotřebou v rámci obnovitelných zdrojů energie.
• Plné kofinancování, stejně jako v ostatních zemích Evropské unie, záchranného balíčku na rok 2024, který připravuje Evropská komise a jeho vyplacení co nejrychleji všem zemědělcům na hektar obilovin.

Přirozeně, že o výsledku tohoto jednání, zda dojde k nějaké, alespoň kompromisní dohodě, či zda budou vyhlášeny protestní akce zemědělců, vás budeme informovat.