Mzdový růst výrazně nabral na síle, tempo snižování sazeb může zpomalit (Komentář)

Průměrná nominální mzda v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 7,0 % po růstu o 7,1 % zaznamenaném ve čtvrtletí předtím. Výrazné zrychlení pak nastalo u mezičtvrtletní mzdové dynamiky, která podle našeho odhadu dosáhla (po sezónním očištění) 2,6 % po 1,7 % v Q4 23. Vzhledem k tomu, že růst spotřebitelských cen v Q1 činil (bez vlivu sezónnosti) 0,3 % q/q, kupní síla průměrné mzdy podle našeho odhadu v Q1 24 vzrostla o 2,3 % q/q (po 0,9 % q/q v Q4 23). Reálná mzda se tak zvyšuje již čtyři čtvrtletí v řadě a v letošním prvním čtvrtletí do kladných hodnot překmitla i její meziroční dynamika (+ 4,8 % y/y). Postupné obnovování koupěschopnosti tuzemských zaměstnanců je pozitivním signálem pro spotřebu domácností. Právě útlum spotřebitelské poptávky byl přitom z pohledu výdajové struktury HDP primárním důvodem přibližné stagnace tuzemské ekonomiky z předchozích dvou let.

Spolu se zveřejněním dnešních dat byly také revidovány mzdové statistiky za poslední dva roky. Ty přinesly snížení mzdové úrovně prakticky na celém zmíněném horizontu, avšak ve větší míře v roce 2022, kdy jejich celoroční růst poklesl z původních 5,3 % na 4,3 %. Naopak v loňském roce byla celoroční dynamika mezd zvýšena ze 7,5 % na 8,0 %.

Mezičtvrtletní růst reálných mezd by podle našeho odhadu měl pokračovat i ve zbytku roku. Míra nezaměstnanosti totiž zůstává nízko a zaměstnanci pravděpodobně budou v tomto prostředí požadovat kompenzaci předchozího hlubokého propadu kupní síly jejich výdělků. Přes zrychlení mezičtvrtletního růstu totiž byla průměrná reálná mzda v letošním prvním čtvrtletí stále poblíž hladiny poloviny roku 2018. Riziko naší dubnové prognózy celoročního růstu nominálních mezd v letošním roce (6,2 %) je po dnešních datech vychýleno směrem nahoru.

Zveřejněná data překonala tržní odhady i prognózu ČNB. Trh očekával růst reálných mezd o 3,9 % y/y a ČNB o 4,2 % (oproti pozorovanému růstu o 4,8 % y/y). Proinflační vyznění má navíc i struktura mzdového růstu, když výdělky v tržních odvětvích rostly nominálně o 8 % y/y, zatímco ČNB očekávala pouze 6,9% y/y. Mzdové statistiky se tak zařazují k proinflační struktuře HDP v Q1 24 (vyšší spotřeba, nižší fixní investice) a vlivem vyšších cen potravin i dubnové inflaci. To jen zčásti kompenzuje oproti prognóze centrální banky silnější koruna. Celková bilance rizik je tedy z našeho pohledu vychýlena ve směru vyšší inflace, a tak reálně hrozí riziko, že by ČNB mohla již na červnovém zasedání zpomalit tempo snižování úrokových sazeb z dosavadních 50 bb. Důležitá však bude ještě květnová inflace, která bude zveřejněna 11. června.

Přečtěte si také k úrokovým sazbám