Novinky v dovolené a jak ji jednoduše spočítat

Léto je nadosah a s ním i doba volna. Nárok na dovolenou zaměstnanců vychází z výměry v týdnech. K výpočtu dnů dovolené je potřeba znát také odpracované hodiny v daném roce, do kterých se započítávají i vybrané absence. Nově mají navíc právo na placenou dovolenou i takzvaní dohodáři.

Přestože ke změně postupu při výpočtu nároku na dovolenou došlo před více než třemi lety, stále je pro mnoho zaměstnanců těžké spočítat si o kolik dnů volna si mohou požádat. „Od ledna 2021 se dovolená stanovuje podle počtu odpracovaných hodin. Zaměstnavatel by měl zaměstnanci určit základní výměru v týdnech, nikoli dnech, hodinách či jiných jednotkách. Tato výměra je pro všechny stejná a celkový nárok na dovolenou se krátí vůči neodpracovaným hodinám či zkráceným úvazkům,“ vysvětluje Ivana Brancuzká, country manažerka poradenské společnosti Crowe.

K samotnému výpočtu musíme znát výměru dovolené v týdnech, týdenní úvazek zaměstnance a počet odpracovaných hodin v daném roce. Do odpracované doby se počítá skutečně odpracovaná doba bez přesčasů. „Pokud někdo pracuje na zkrácený úvazek a odpracuje určitou dobu nad svůj stanovený úvazek, a zároveň méně, než by odpracoval na úvazku plném, tato doba se nepovažuje za přesčas, ale započítává se do odpracované doby pro účely dovolené,“ říká Ivana Brancuzká a uvádí vybrané absence, které se počítají do odpracované doby: „Jde o překážky v práci na straně zaměstnavatele, mateřskou dovolenou, návštěvu lékaře, svatbu, pohřeb, pracovní úraz nebo nemoc z povolání.“

Existují ale také absence, které se do odpracované doby počítají jen za určitých podmínek a jen do daného limitu. Mezi ně patří nemoc, karanténa nebo rodičovská dovolená. Tyto limitní absence se do odpracované doby počítají pouze v případě, že zaměstnanec jinak v daném roce odpracoval aspoň 12násobek své týdenní pracovní doby. Do těchto odpracovaných hodin se počítají jak skutečně odpracované hodiny, tak absence, které se počítají do odpracované doby vždy a bez omezení. „Do celkových odpracovaných hodin můžeme z limitních absencí započítat maximálně 20násobek týdenní pracovní doby. Hodiny nad se již do odpracované doby nepočítají a nezvyšují tak výsledný nárok na dovolenou,“ radí k výpočtům country manažerka firmy Crowe a uvádí příklad.

Příklad:

Zaměstnanec s týdenním úvazkem 40 hodin a základní výměrou dovolené v délce pěti týdnů si může jednoduše spočítat celoroční nárok na dovolenou vynásobením těchto čísel, to znamená 200 hodin. V daném roce odpracoval 461 hodin a k tomu 16 hodin neodpracoval z důvodu pracovního úrazu. Z důvodu čerpání rodičovské dovolené dále neodpracoval 1619 hodin.

Vypočítáme hodnotu skutečně odpracovaných hodin navýšených o hodiny absencí, které se do odpracovaných hodin počítají vždy a bez omezení: 461+16=477 hodin.

Zjistíme, kolik násobků týdenního úvazku bylo odpracováno: 477/40=11,925, což znamená, že zaměstnanec neodpracoval aspoň 12násobek týdenní pracovní doby, a tak nelze žádné hodiny z limitních absencí, tedy 1619 hodin na rodičovské dovolené, započítat do odpracované doby.

Číslo 11,925 zaokrouhlíme na 11, vydělíme pevnou konstantou 52 a vynásobíme celoročním nárokem na dovolenou ve výši 200, tzn. (11/52)*200=42,3. Nárok zaměstnance na dovolenou zaokrouhlíme nahoru na 43 hodin dovolené.

Zaměstnanci na dohodu získávají nárok na dovolenou

Od prvního ledna letošního roku mají lidé pracující na dohodu o provedení práce (DPP) a dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nárok na placenou dovolenou. „ Před novelou zákoníku práce, která přinesla výrazné změny právě u dohodářů, bylo na vůli zaměstnavatele, zda si se zaměstnanci na DPP či DPČ sjedná právo na dovolenou. Aktuálně však zákon stanovuje povinnost za splnění určitých podmínek dovolenou udělit,“ říká Ivana Brancuzká a dodává, že není nutné uzavírat nové smlouvy, protože změny platí pro všechny dohody.

Novela zákoníku práce stanovila dvě základní podmínky, aby dohodářům nárok na placené volno vznikl. Zaměstnanec na dohodu musí v jednom kalendářním roce odpracovat u jednoho zaměstnavatele alespoň čtyřnásobek týdenní fiktivní pracovní doby, která byla stanovena na 20 hodin týdně. V praxi to znamená, že musí odpracovat alespoň 80 hodin za rok. Druhou podmínkou je délka pracovní doby bez přerušení, která činí nejméně čtyři týdny v kuse, tzn. 28 kalendářních dnů.