Ghana realizuje další fázi modernizace zemědělství

Zemědělství tvoří asi 28 % hrubého domácího produktu Ghany a zaměstnává více než polovinu pracovní síly, zejména malých vlastníků půdy. Kakao, palma olejná, kaučuk a citrusy, kukuřice, maniok, kokos, ananas a rýže tvoří hlavní tržní plodiny. Jejich pěstování zabírá celkovou plochu 3,4 tisíce hektarů půdy, což představuje asi 43 % celkové obdělávané půdy. Vláda dlouhodobě, a nyní i v důsledku stávající ekonomické krize země, považuje zemědělství za prioritní sektor, který hodlá rozvíjet a podporuje řadou programů.

Foto: Shutterstock

Aktuálně je stěžejní vládní program Planting For Food and Jobs. Ghana skýtá pro české firmy a investory působící v oblasti zemědělství a následného zpracovatelského sektoru velký vývozní potenciál.

KLÍČOVÉ ODVĚTVÍ

Zemědělství je po těžbě zlata a ropy v Ghaně klíčovou ekonomickou aktivitou. Zemědělské činnosti poskytují obživu mnoha Ghancům, jako podnikatelské aktivitě se jim věnuje více než 50 procent obyvatelstva. Ghana má strategickou polohu a je vnímána jako brána do Afriky. Existuje vysoká poptávka po dovážených potravinářských produktech, zejména meziproduktech a polotovarech, kvůli omezenému výběru produktů, které poskytuje nerozvinutý domácí zemědělský a potravinářský sektor.

Přestože je v produkci řady plodin Ghana soběstačná, zaostává v oblasti zpracovatelství, protože jí k tomu chybí adekvátní odborné znalosti, technologie a stroje, a je tudíž závislá na dovozu polotovarů či hotových potravin. V roce 2022 Ghana dovezla zemědělské a související produkty přibližně za 2,6 miliardy dolarů (1,9 miliardy dolarů v 2021).

PLANTING FOR FOOD AND JOBS

Program Planting for Food and Jobs (PFJ) je strategická vlajková zemědělská iniciativa, kterou zahájil prezident Nana Akufo Addo v dubnu 2017. Jeho cílem je zvýšit soběstačnost ve vybraných potravinových komoditách, modernizovat zemědělství a stimulovat růst prostřednictvím dotací pro zajišťování potravin a vytváření pracovních míst. Hodnocení PFJ Fáze 1 (2017-2023) potvrdilo, že bylo dosaženo mnoha úspěchů v oblasti využití hnojiv, přijímání vylepšených osiv a také osvojování si správných agronomických postupů zemědělci. Pokud by Ghana mohla náležitě využít stávající zavlažovací schémata zavedená vládou, výrazně by se zlepšila produkce některých kritických plodin jako rýže, cibule a rajčata.

DRUHÁ FÁZE PROGRAMU

Prezident Nana Akufo Addo zahájil loni v srpnu druhou fázi programu, která byla navržena jako komplexní přístup k přímému řešení překážek na cestě k zajištění potravin. Cílem pětiletého plánu je transformace zemědělství v Ghaně – přechod od přímé vstupní dotace k přímému úvěrovému systému spojenému se strukturovaným tržním uspořádáním.

Očekává se, že pětileté období implementace PFJ 2.0 zvýší dostupnost a přístup k lepším vstupům, mechanizaci, souvisejícím službám a výstupním trhům. Program PFJ 2.0 je nastaven tak, aby se vypořádal s následujícími výzvami:

1. obtížnost přístupu k úvěrovým nástrojům,
2. problematika nedostatečné produktivity a výroby,
3. nestabilita cen potravin a
4. nedostatečná propagace komerčního zemědělství.

Po úplném zavedení programu již nebude nutné mobilizovat počáteční financování rozvoje a přípravy půdy, osiva a hnojiv, které dohromady tvoří asi 80 % výrobních nákladů. Kromě toho klíčové prvky této fáze zahrnují vstupní kreditní systém, který poskytuje zemědělcům přístup k základním věcem, jako jsou semena, hnojiva a pesticidy, spolu s podpůrnými službami pro zvýšení produktivity a výnosu.

STĚŽEJNÍ KOMODITY

Jako stěžejní komodity k dosažení potravinové a surovinové soběstačnosti byly vytipovány následující plodiny a také drůbež:

• Zelenina – rajče, cibule a paprika
• Obiloviny – rýže, kukuřice, sója a čirok
• Banány (plantain), kořeny a hlízy – maniok a jam
• Drůbež – bude navíc kladen důraz na produkci a zpracování brojlerů.

Tyto komodity byly vybrány na základě jejich významu ve stravě Ghaňanů, jako příspěvek k zabezpečení potravin a výživy, a také jako příspěvek k devizovým příjmům. Zaměření na tyto vybrané komodity však neznamená, že by vláda upustila od jiných stejně důležitých plodin a hospodářských zvířat.

ŠANCE PRO ČESKÉ VÝROBCE A INVESTORY

Z výše uvedeného vyplývá, že se ghanským zemědělcům otevírá prostor pro snadnější přístup k nezbytným kvalitním agrovstupům, které mohou nabízet čeští exportéři. Za hlavní sektorové příležitosti pro české výrobce a investory v oblasti zemědělství a následného zpracovatelského sektoru lze považovat:

• v oblasti rostlinné výroby: dodávky kvalitních odrůd a semen; lisovací a další stroje na zpracování ovoce, zejména manga, ananasu, banánů a ořechů (kokos, bambucký ořech, plody palmy olejky apod.) a bioodpadu (slupky, skořápky); technologie na zpracování rostlinné výroby; výroba krmiv; výroba hnojiv, zavlažovací systémy a čističky vod, technologie na průmyslové využití bioodpadu.
• u živočišné výroby: dodávky genetického materiálu (skot, drůbež), krmiva a technologie na mixování krmiv z místních zdrojů, veterinární vakcíny a léčiva; stroje na zpracování masa; chladírenská technika, rybníkářství a aquaponie, dodávky mléčných výrobků atd.

Cílem ghanské vlády je, kromě zajištění potravinové soběstačnosti, nejen vyvážet své typické primární suroviny jako kakao a kávu, ale vyvážet zboží s přidanou hodnotou. České technologie a know-how v tomto směru mají určitě ghanskému trhu co nabídnout.

Beata Matusiková, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Ghaně