O kvalitě a úkolech statistiky v Severní Makedonii - Jsme součástí evropské statistické rodiny

O kvalitě a úkolech statistiky v Severní Makedonii jsme hovořili se senior analytikem Makedonské národní banky Dejanem Stankovem. Zastihli jsme ho během studijní návštěvy v ČSÚ v Praze.

Co je důvodem vaší návštěvy Českého statistického úřadu?

Přijel jsem jako člen makedonského týmu, který pracuje na statistice zahraničního obchodu se službami. Jak známo, centrální bankovní instituce jsou „janusovské“, působí na obou stranách „statistické mince“ – na straně poptávky i nabídky. V makedonském statistickém systému, kde se o odpovědnost za statistiku dělí především státní statistický úřad a národní banka, hraje národní banka důležitou roli. Spolupráce mezi oběma subjekty má značný význam. Toto partnerství například usnadnilo zahájení společného projektu zaměřeného na šetření pro statistiku zahraničního obchodu se službami. Státní statistický úřad v něm zastává roli vedoucí instituce a národní banka mu poskytuje cennou podporu a odborné znalosti. Vznik šetření byl vyvolán jako důsledek harmonizace vnitrostátních právních předpisů s evropskými standardy. Podnět k němu vzešel z probíhajícího postupného přechodu od mezinárodního systému hlášení transakcí (ITRS), který je hlavním zdrojem údajů pro sestavování platební bilance, k integrovanému systému založenému na statistických zjišťováních. Dalším důvodem je i snaha o zvýšení podrobnosti a kvality statistických údajů. Zejména rozhodnutí Evropské unie vykazovat výjimky z přeshraničního zúčtování pod 50 000 eur mělo přímý dopad na ITRS jako zdroj dat. Vzhledem k tomu, že podstatnou část hospodářských transakcí v makedonské ekonomice tvoří operace menšího rozsahu, nemusí je současný systém všechny dostatečně zachytit, což může ovlivnit kvalitu údajů o platební bilanci. Další požadavky na státní statistický úřad kladou nová nařízení pro evropskou podnikovou statistiku přijatá v roce 2019. Ve světle těchto okolností mi přijde jako prozíravé a logické načerpat zkušenosti z úspěšné spolupráce Českého statistického úřadu a České národní banky. Toto rozhodnutí navíc podporuje podobnost makedonského a českého statistického systému.

Dosavadní výsledky České republiky v oblasti tvorby vysoce kvalitních ekonomických údajů jsou výborné a pro makedonský statistický systém slouží jako vzor. Možnost navštívit ČSÚ a diskutovat s jeho odborníky o tomto projektu je pro nás velmi cenná a vážíme si jí.

Jaká témata jste během studijní návštěvy probírali?

Odborníci z ČSÚ a ČNB s námi vedli obsáhlé diskuze týkající se celého procesu provádění statistického zjišťování o zahraničním obchodu se službami. Naše jednání se zaměřovala na různé aspekty. Hovořili jsme o metodice šetření a konstrukci dotazníku, technice výběrového souboru nebo o metodice sběru dat. Zabývali jsme se i způsobem výměny dat mezi ČSÚ a ČNB, efektivní strategií zveřejňování dat a jejich předávání do Eurostatu. Kromě toho jsme získávali praktické poznatky o přechodu z roční periodicity na čtvrtletní, neboť provádění čtvrtletního šetření představuje pro makedonskou statistiku význam¬nou výzvu.

Důležité pro nás byly rovněž praktické zkušenosti ze spolupráce mezi ČSÚ a ČNB v oblasti statistiky zahraničního obchodu se službami. Jak dobře víme, Evropský statistický systém prosperuje na základě pevného partnerství mezi Eurostatem, členskými státy a kandidátskými zeměmi. Toto partnerství slouží jako platforma pro výměnu osvědčených postupů a využívání inovativních myšlenek a projektů pocházejících z jednotlivých zemí. Konzultace s odborníky z ČSÚ a ČNB pro nás v tomto ohledu byly velmi přínosné.

Kolikrát jste již byl v Českém statistickém úřadě a co vás zde nejvíc překvapilo?

Poprvé jsem ČSÚ navštívil v roce 2022 a nyní jsem zde podruhé. A musím říct, že mě ohromila proměna budovy vaší pražské centrály. Výsledkem rekonstrukce je energeticky úsporný objekt vybavený množstvím inovativních prvků. ČSÚ tak dává najevo, že nejenže vyniká ve statistickém úsilí, ale rovněž klade velký důraz na zajištění výjimečného pracovního prostředí. Věřím, že pro zaměstnance je to velmi stimulující.

Jak dobře jsou makedonské statistiky harmonizovány se statistikami EU?

Podle zprávy Evropské komise má makedonská centrální bankovní statistika poměrně vysokou úroveň souladu s evropskou legislativou a mezinárodními standardy. Údaje zpracovávané centrální bankou podle nejnovějších mezinárodních standardů jsou pravidelně předávány různým mezinárodním organizacím, jako Eurostat, MMF, Světová banka, Banka pro mezinárodní platby a další. Makedonská centrální banka se plně zavázala k dodržování kodexu evropské statistiky a je de facto, ne-li de iure, považována za součást evropské statistické rodiny, která zahrnuje Evropský statistický systém a Evropský systém centrálních bank. V roce 2019 se makedonský statistický systém oficiálně stal členem nejvyššího statistického standardu Mezinárodního měnového fondu – SDDS Plus. Byli jsme v tomto kroku osmnáctá země na světě, druhá v jihovýchodní Evropě a první mezi kandidátskými zeměmi na členství v EU. Národní banka v rámci tohoto procesu úspěšně připravila a předložila sedm nových nebo vhodně upravených kategorií údajů, čímž prokázala své odhodlání neustále zlepšovat centrální bankovní statistiku a harmonizovat ji s nejnovějšími evropskými a mezinárodními standardy.

Co považujete pro statistickou činnost Makedonské centrální banky za největší výzvu do budoucna?

Centrální banky jako klíčový prvek národního statistického systému měří hospodářský vývoj společnosti, a když se mění společnost, mění se i statistická profese. Joseph Stiglitz, nositel Nobelovy ceny za ekonomii za rok 2001, zdůraznil: „To, co měříme, ovlivňuje to, co děláme, a pokud měříme špatně, budeme dělat špatné věci.“ Výzvou je, že globální ekonomika se dnes rychle mění, takže stejnou rychlostí se musí měnit i statistika centrálních bank, aby podpořila strukturální vývoj, zejména pokud jde o digitální inovace v poskytování finančních služeb, datafikaci, big data, umělou inteligenci a podobně. Vliv globalizace jednoznačně zkomplikoval práci oficiálních statistiků, zejména v centrálních bankách, které jsou obvykle hlavními zpracovateli statistik vnějšího sektoru. Odpovědí na tyto výzvy jsou jistě inovace, zejména technologické inovace a modernizace, a přijetí výzkumu jako nevyhnutelné součásti každodenní práce statistiků. Vzhledem k velikosti země se makedonský statistický systém potýká s omezenými zdroji využitelnými pro statistiku centrálních bank a s nutností rozhodovat se mezi konkurenčními prioritami. Naši statistici se v současné době nacházejí v pozici, kdy mohou sledovat vývoj globální statistické infrastruktury a případně implementovat osvědčené postupy vyvinuté vyspělými statistickými systémy. Z tohoto důvodu si vysoce ceníme navázaného partnerství s evropským statistickým systémem a trvalé podpory ze strany EU. Naše národní banka již několik let pracuje na své transformaci a silně investuje do lidského kapitálu, který je její hlavní devizou. Souběžně s přípravou legislativy a metodickými činnostmi pracujeme také na modernizaci informačních technologií a digitalizaci statistických procesů, což je největší výzva pro odbor statistiky v následujícím období. EU tuto prioritu uznala a poskytla nám pomoc vytvořením datového skladu, který v budoucnu umožní efektivnější tvorbu statistik. Statistici makedonské národní banky se dále podílejí na několika projektech sběru granulárních údajů důležitých pro podrobnou a komplexní statistickou analýzu. Neustále také rozšiřujeme využívání administrativních dat pro statistické účely a usilujeme o nastavení sběru dat takovým způsobem, aby mohly být použity pro více účelů, a to jak dohledové, tak i statistické. Zvyšujeme tím efektivitu a kvalitu údajů, což se mimo jiné projevuje i ve snížení zpravodajské zátěže respondentů. Všemi těmito aktivitami naše národní banka pokračuje v procesu vývoje udržitelného a s EU harmonizovaného statistického systému, který vytváří spolehlivé a srovnatelné centrální bankovní statistiky.

Rozhovor si můžete přečíst v dubnovém čísle časopisu Statistika&My.