Budoucnost protivzdušné obrany doma i v NATO rezonovala na Univerzitě obrany v Brně

Jak bude vypadat efektivní pozemní protivzdušná obrana v budoucnu, jaký bude vliv zavedení umělé inteligence nebo integrace pasivních sledovacích systémů na bojovou činnost? Role taktických datalinků na efektivní vedení boje a spolupráce s letectvem? Nejen to se řešilo na mezinárodní konferenci pozemní protivzdušné obrany, která se konala ve dnech 23. až 24. dubna v Brně. Ta sdružuje komunitu pozemní protivzdušné obrany (PVO) napříč Aliancí a partnerskými zeměmi.

Rekordní účast

Již po 24. se setkali na Univerzitě obrany „protiletadlovci“ ze Strakonic a členové NATO společně s domácím a světovým průmyslem. Konference, která je každoročně pořádaná katedrou systémů PVO Univerzity obrany Brno, má doma i ve světě čím dál větší kredit. V poslední letech dokonce organizátoři musí zájemce kvůli kapacitě odmítat. „A je to logické, zvláště dnes, kdy vidíme důležitost protivzdušné obrany v důsledku situace na východním okraji Aliance. Její důležitost nikdy nebyla tak eminentní,“ potvrdil plukovník Jan Farlík, proděkan pro vnější vztahy a vedoucí katedry pozemní PVO, který je jedním z těch, kdo v poslední dekádě tuto konferenci vede. Letošní ročník přilákal rekordní počet účastníků – více než 130 odborníků z 14 zemí, včetně např. zástupců z USA či Izraele, kteří patří v oblasti pozemní protivzdušné obrany k nejzkušenějším. Mezi prezentovanými tématy nechyběly nejnovější technologické trendy ve vývoji prostředků protivzdušné obrany, ale také ukázky z oblasti jejího efektivnějšího použití a nasazení. Hlavní příspěvky se týkaly tzv. protidronové obrany či systému velení a řízení pro protiraketovou obranu.

„Toto setkání harmonizuje naše kolektivní znalosti, vizi a neochvějný závazek přispívat a chránit naše národy před vzdušnými hrozbami. Jako velitel Vzdušných sil Armády ČR si jsem velmi dobře vědom obrovské odpovědnosti, která spočívá na našich bedrech - povinnosti chránit naše nebe, naši kulturu, občany a naše společné hodnoty,“ řekl generálmajor Petr Čepelka při své úvodní řeči. „V době rychlého technologického rozvoje nejsou naši protivníci vázáni hranicemi ani dohodami. Snaží se využívat slabých míst, rychle se přizpůsobovat a vyzývat naše bezpečnostní paradigma. Právě v tomto dynamickém prostředí nacházíme náš účel - posílit naši obranu pomocí inovací a předvídavosti,“ dodal generál Čepelka.

Výhled do budoucnosti

„Vícevrstvá agilní protivzdušná obrana musí být naším základem. V minulosti jsme na toto rezignovali, ale nyní se k tomu vracíme. Je potřeba připravit personál na změnu myšlení a jít za hranice pouhého hardwaru a taktiky. Jde o komplexní strategický přístup,“ uvedl velitel 2515. protiletadlového raketového oddílu podplukovník Sekanina, který na konferenci představil jeho vizi protivzdušné obrany na dalších 10 - 20 let. „Představte si obranu jako symfonii schopností, kde každá nota harmonizuje a vytváří neprostupný štít a vrstvu. Od raného varování pasivních sledovacích systémů, dopřesněni aktivními radary přes kybernetickou odolnost až po různé metody navedení raket na různých dálkách a výškách včetně balistické a antidronové ochrany. Zasíťováním a propojením těchto vrstev vytváříme neústupnou ochrannou síť a to je náš cíl,“ objasnil podplukovník Sekanina.

Protivzdušná obrana není jen o raketách

České letectvo nyní masivně modernizuje. Naše nové radary jsou zavedeny, skenují oblohu 24/7, dokážou detekovat hrozby ještě předtím, než poruší naše vzdušné prostory. Naše stíhací letouny jsou připraveny. Nová pátá generace letounů přichází a jsou pro ni připraveny opatření k posílení naší vícevrstvé obrany. Systémy C2 se mění a my se stáváme silnějšími. Pozemní protivzdušná obrana bude mít více vrstev a kombinace používaných typu raket s rozdílným typem navedení na cíl (radiolokační, infračervený a laserový) při vedení bojové činnost. Současný trend v oblasti pozemní PVO jednoznačně ukazuje, že kombinací schopností navedení raket je správná cesta.

„Nejdůležitější je však nezapomínat na lidský prvek. Náš druh vojska brzy bude vybaven novými bojově ověřenými systémy a bude hrát klíčovou roli jak na národní, tak v systému integrované protivzdušné a protiraketové obraně NATO. Připravujeme rozvoj nemovité infrastruktury a měníme přístup k výcviku. Vše ale záleží na personálu, kterého je nyní všeobecně na trhu práce nedostatek,“ podotknul velitel 25. protiletadlového raketového pluku plukovník Luděk Teger.

„Jsem potěšen, že jsme se dnes opět mohli sejít zde, na půdě UNOB. Konferenci považuji za důležitou platformu pro dialog a spolupráci, která nám umožňuje sdílet znalosti, vyměňovat si osvědčené postupy a uzavírat partnerství, která posilují naši pozici mimo jiné i v kolektivní obraně. Vždy, když se vydáváme na tuto konferenci, věřím, že se ponoříme se do hlubin budoucí vícevrstvé protivzdušné obrany založené na nových technologiích, které jsou již bojově ověřeny nebo se teprve vyvíjí. Vyměníme si nápady, předložíme teze a předpoklady a věřím, že vyjdeme pak silnější. Neboť obloha je naše plátno a naše tahy štětce určují bezpečnost našich národů, dodal náčelník vojska a gestor vojenské odbornosti „rakeťáků“ plukovník Jaroslav Daverný.

Nové komunikační platformy

Na současném bojišti jsou taktické datalinky jako JREAP-C, Link 16 nebo satelitní komunikace zásadní pro efektivní a koordinovanou operaci vojenských jednotek. Tyto systémy umožňují rychlou výměnu kritických informací mezi různými platformami, včetně letadel, lodí a pozemních jednotek. Díky nim mohou vojáci získat aktuální data o poloze nepřátelských sil, přítomnosti spojenců a situaci na bojišti, což urychlí včasnou výstrahu a umožňuje lépe reagovat na různé podmínky. Taktické datalinky společně s kvalitními systémy velení a řízení podporují efektivní rozhodování, zvyšují udržitelnost a účinnost vojenských operací a posilují koordinaci mezi spojenci. Tato a jiná témata rezonovala během obou dvou dnů.