Mongolská ekonomika roste navzdory poklesu zemědělské produkce

Mongolská ekonomika si v loňském roce připsala sedmiprocentní růst. Klíčovou roli zde sehrál těžební průmysl, který zůstává páteří celé ekonomiky, a také oživení ekonomiky v Číně – největšího obchodního partnera. Těžební sektor, který tvoří třetinu hrubého domácího produktu země, v roce 2023 vzrostl o 23,4 %. Největší vliv na tento růst měla produkce a export koksovatelného uhlí, jehož objem dosáhl rekordních 69,6 milionu tun – dvojnásobku oproti předchozímu roku. Tento výsledek byl možný díky modernizaci infrastruktury na mongolsko-čínských hranicích, rozšíření jízdních pruhů pro nákladní vozidla a zefektivnění celních procedur.

Růst těžebního sektoru byl více než dostatečný k vyrovnání poklesu v zemědělství, které zasáhly extrémní zimní mrazy známé jako dzud, jež způsobují hladovění a úhyn dobytka. Podle aktuálních odhadů během této zimy uhynulo přibližně šest milionů kusů dobytka, což vedlo k poklesu zemědělské produkce o 8,9 % a HDP o 1,3 procentního bodu. Sektor služeb, který představuje 40 % HDP země, v loňském roce vykázal růst o 9,2 % a přispěl k celkovému růstu ekonomiky 4,3 procentními body. Nejvíce se dařilo odvětví dopravy a skladování, které posílilo o 39,3 % a to především díky vysoké aktivitě v těžebním sektoru.

Zemědělský průmysl se na tvorbě HDP podílí 14 % a zaměstnává až třetinu aktivní populace. Vláda usilovně pracuje na zvýšení domácí produkce potravin a potravinové soběstačnosti země, navzdory přírodním výzvám jako extrémní klima a omezená vegetační doba. Toto úsilí je motivováno potřebou vyrovnat se s problémy způsobenými velkou závislostí na dovozu, což se zvláště projevilo během pandemie COVID-19. Uzavření hranic a omezení dodávek potravin tehdy vedly k nedostatku základních potravin v zemi a ukázaly zranitelnost ekonomiky vůči vnějším šokům.

Hlavními zemědělskými plodinami v Mongolsku jsou obiloviny, brambory a olejniny. Země je soběstačná v produkci pšenice, brambor, skopového a hovězího masa. Díky novým vládním opatřením, jako je osvobození od DPH a celních poplatků pro importované zemědělské a potravinářské stroje, stejně jako přístup k dotovaným úvěrům, mají farmáři možnost modernizovat své technologie a zefektivnit provozy. Obrovskou výzvou zůstává kvalita a zpracování produktů po sklizni, což je způsobeno nedostatečně rozvinutým potravinářským řetězcem a slabým systémem kontroly potravin. Tyto problémy brání rozvoji exportu, zejména v oblasti masné produkce, kde nedostatek veterinárních služeb a špatné hygienické podmínky limitují zdravotní stav dobytka.

Vláda na tyto problémy reaguje iniciativami, jež mají zlepšit kvalitu a konkurenceschopnost svých zemědělských výrobků rozšířením veterinární infrastruktury a zavedením značkování zvířat. Tyto opatření zvýší hygienické standardy a posílí postavení Mongolska na mezinárodním trhu s potravinami.

Vardan Khachatryan, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Ulánbátaru