Zvýšení důchodového věku je nezbytné

Průměrný věk roste, zkvalitnila se lékařská péče a tedy i kondice nezanedbatelné části populace, průměrná doba dožití se prodlužuje. Se změnou těchto faktorů tudíž nelze uplatňovat východiska z doby před deseti nebo dvaceti lety. Stejně tak zvýhodnění žen dávno ztratilo opodstatnění, zejména uvědomíme-li si, že se v průměru dožívají vyššího věku než muži. Přitom tempo postupného zvyšování je zachováno, takže je rozloženo do značného časového období, které má být ukončeno až v roce 2025 - není tedy nijak bolestivé. Spíše si dovolím nevyloučit v budoucnu jistou akceleraci a zároveň prognózovat další zvyšování věkové hranice. Limit 63 let nebude již s největší pravděpodobností v uvedeném roce platit. Tlak na zachování nižšího důchodového věku u žen s dětmi ze strany odborů a ústupnost vlády právě v tomto případě je třeba vnímat jako kontraproduktivní

Povinná účast na důchodovém pojištění OSVČ (vykonávajících samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní), tedy bezvýjimečná platba z minimálního vyměřovacího základu a jeho postupné zvyšování (50 % rozdílu mezi dosaženými příjmy a vykázanými výdaji v roce 2006) jsou opatření, která dotčené osoby sice většinou nepřijmou s nadšením, obecně však mají logiku. Má-li systém respektovat pojistný princip, který má v názvu, nemůže trvale řešit problémy sféry zaměstnanosti, nýbrž musí zabezpečovat alespoň minimální rovnost zúčastněných, ekvivalenci a zároveň plnit svoji funkci, to jest výši budoucí dávky na úrovni nevyžadující saturaci z jiných sociálních systémů. Pro ilustraci dodejme, že k 31. 12. 2002 bylo v systému evidováno celkem 983485 OSVČ.

Snížení sazby příspěvku na státní politiku zaměstnanosti o dva procentní body a zvýšení sazby pojistného na důchodové pojištění o stejnou hodnotu samotným OSVČ nic nepřinese ani neublíží, nicméně samostatnému důchodovému účtu v rámci státního rozpočtu určitě pomůže.