Vláda se na výjezdním zasedání v Jablonci zabývala problematikou Libereckého a Královéhradeckého kraje

Ve středu 13. března 2024 se v Jablonci nad Nisou uskutečnilo první letošní a celkově páté výjezdní zasedání vlády Petra Fialy v českých a moravských regionech. Kabinet se zabýval mimo jiné aktuální situací ve výstavbě dopravní infrastruktury v Libereckém a Královéhradeckém kraji, využíváním dotačních programů Ministerstva životního prostředí v obou krajích či přeshraniční spoluprací mezi příhraničními oblastmi Česka, Polska a Německa. Vláda jednala i s radami obou krajů a sešla se i se starosty okolních obcí.

Hlavním tématy jednání vlády s krajskými reprezentacemi byly rozvoj dopravní infrastruktury, situace ve školství, ve zdravotnictví či změny v rozpočtovém určení daní. „Chtěl bych oběma pánům hejtmanům a jejich kolegyním a kolegům poděkovat. Naše jednání bylo opravdu velmi věcné. Bavili jsme se o konkrétních problémech a co bych chtěl skutečně ocenit, že obě krajské reprezentace přesto, že v některých věcech jsou kritické, dokáží také ocenit to, co se daří a co třeba vláda udělala správně. A myslím, že to je potom velmi dobrá a racionální debata a taková ta debata má být, protože ta ve výsledku vede k řešením, která skutečně pomáhají občanům,“ shrnul jednání premiér Petr Fiala.

Vláda se seznámila s aktuálním stavem výstavby klíčových dopravních staveb v Libereckém a Královéhradeckém kraji. V obou regionech běží nebo se připravují stavby dalších úseků klíčových dálnic D35 a D11, pracuje se na obchvatech několika měst a modernizují železniční tratě.

„Pokud jde o dopravu, s velkou radostí konstatuji, že letos máme rekordní rozestavěnost dálnic a silnic v celé České republice. Skutečně hýbeme s dopravní infrastrukturou a máme před sebou světlo na konci tunelu, že Česká republika bude průjezdná, bude dobře dostupná z jednoho konce na druhý pro naše občany a dopravní infrastruktura bude taková, že to bude sloužit i k rozvoji podnikání,“ připomněl premiér Fiala.

Vláda diskutovala také o čerpání dotačních programů, které administruje Ministerstvo životního prostředí, oběma kraji. Dotační programy jsou zaměřeny především na snižování energetické náročnosti budov, na snižování emisí a rozšiřování obnovitelných zdrojů energie, ochranu vodních zdrojů či opatření proti povodním. Jedná se například o peníze z operačního programu Životní prostředí 2021–2027, z programu Evropské unie LIFE i z národních programů, jako je třeba Nová zelená úsporám. Oba kraje v tomto směru patří k těm regionům Česka, které tyto finanční zdroje využívají nejméně.

Kabinet se seznámil rovněž s informací o přeshraniční spolupráci v příhraničních regionech s Polskem a Německem. Spolupráce je velmi intenzivní a prospěšná a probíhá na několika platformách, například v rámci Euroregionu NISA a Evropského seskupení pro územní spolupráci NOVUM. Příkladem úspěšné spolupráce může být například pravidelné Polsko-německo-české podnikatelské kooperační fórum, spolupráce složek integrovaného záchranného systému či realizace řady projektů zlepšujících například dopravní spojení mezi těmito regiony. Nedaří se naopak zatím dojednat přeshraniční spolupráci zdravotnických záchranných služeb, která by výrazně pomohla občanům i návštěvníkům česko-polského pohraničí.

Vláda rovněž probrala aktuální situaci ohledně výskytu afrického moru prasat. Proti této nebezpečné nákaze se stoprocentní úmrtností nakažených zvířat není lék ani vakcína. V loňském roce bylo v Česku nahlášeno celkem 56 potvrzených případů výskytu, z toho 55 na Frýdlantsku. Letos byl zatím potvrzen jen jeden. Ministerstvo zemědělství připravilo další preventivní veterinární opatření proti šíření této choroby a rozhodlo také o zvýšení tzv. zástřelného pro myslivce na 5 000 korun za každé zastřelené divoké prase s hmotností nad 80 kg ulovené v uzavřených pásmech, pokud bude zlikvidováno v asanačním podniku.

Vláda také novelizovala dvě nařízení vlády, která se týkají vyplácení podpor zemědělcům, a to nařízení vlády o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a nařízení vlády o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů. Přijaté změny zohledňují modifikaci Strategického plánu Společné zemědělské politiky na období 2023–2027, která byla projednána se zástupci Evropské komise. První nařízení mimo jiné zavádí novou platbu do rámce režimů pro klima a životní prostředí – ekoplatbu na podporu udržitelného hospodaření se živinami, druhá novela zavádí nový dotační titul omezení používání pesticidů v ochranných pásmech vodních zdrojů na orné půdě.