V Libereckém a Královéhradeckém kraji pomáháme miliardami z evropských peněz s budováním úsporných veřejných budov, fotovoltaiky, vodovodů i masivní výměnou starých kotlů (Ministr Hladík)

Ministerstvo životního prostředí předložilo během jednání vlády v Jablonci nad Nisou aktuální informace o dotačních programech realizovaných v Libereckém a Královéhradeckém kraji. Oba kraje využívají hned několik titulů. Z evropských programů je to Operační program Životní prostředí 2021-2027 (OPŽP), Program LIFE a Modernizační fond včetně Nové zelené úsporám (NZÚ). Z národních dotačních prostředků pak Národní program Životní prostředí, který je částečně financován z Národního plánu obnovy.

,,Chtěl bych ještě víc motivovat vedení obou krajů i starosty a starostky k intenzivnějšímu využívání naší finanční podpory skrz Operační program Životní prostředí 2021-2027, Program LIFE nebo Modernizační fond včetně Nové zelené úsporám,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a pokračuje: „S Libereckým krajem si velmi rozumíme v chápání dnešní doby jako příležitosti pro technologický krok dopředu, racionalizaci energetického mixu, akceleraci obnovitelných zdrojů energie a systematické zavádění tvorby úsporných opatření za pomoci a využití podpory resortu životního prostředí. Dnes jsem tu se zástupci samospráv a podnikateli debatoval na téma Zkrotíme energie . Za povzbuzující mám, že dvě z libereckých obcí a měst chystají projekty ke komunitní energetice. To, co tu opravdu vnímám, je energetický potenciál kraje, ostatně právě v Libereckém kraji jsem odstartoval podporu pro rozumný rozvoj větrné energetiky.”

Liberecký kraj se řadí mezi nejmenší kraje ČR jak rozlohou, tak počtem obyvatel. Do čerpání podpory se intenzivně zapojil zejména do aktuálního Operačního programu Životní prostředí, kam bylo do začátku března podáno 111 projektů za celkem dvě miliardy korun. Mezi nimi vedou projekty zaměřené na výstavbu nových veřejných budov za téměř půl miliardy korun.

„Největší objem podpory aktuálně míří do zvyšování energetické účinnosti a snižování emisí. Dobrým příkladem je úspěšná výstavba domova pro seniory v Hrádku nad Nisou v pasivním energetickém standardu, který slouží seniorům a lidem se zdravotním postižením nebo dušením onemocněním,“ doplňuje Hladík. Liberecký kraj má také úspěšné projekty i v rámci NZÚ nebo Modernizačního fondu na výstavbu fotovoltaických elektráren v celkové výši podpory 461 milionů korun.

V Královéhradeckém kraji jde o celkem 215 projektů v celkové výši asi 2,6 mld. Kč z prostředků EU. „Největší objem naší podpory míří do vodohospodářské infrastruktury a výměn nevyhovujících kotlů zhoršujících kvalitu ovzduší. Finance ale míří i do odpadových projektů, jedním z nejúspěšnějších v tomto kraji je zřízení skladu potravin pro Potravinovou banku Hradec Králové s naší bezmála 23 milionovou podporou,“ připomíná ministr Petr Hladík.

Více než 300 milionů korun směřuje v kraji na tzv. kotlíkové dotace. Úspěšné jsou tu i projekty Modernizačního fondu z programu RES+ s dotací převyšující částku 400 milionů korun. Dále aktivity např. z programů HEAT a ENERG ETS, jako je projekt Horkovodní biomasová kotelna a horkovodní plynová kotelna společnosti ČEZ a.s. ve Dvoře Králové s dotací 110 milionů korun nebo Plynofikace uhelné kotelny cukrovaru České Meziříčí se 116 milionovou dotací.

Dalším využívaným dotačním programem z prostředků EU je program LIFE, který podporuje aktivity související se zlepšením životního prostředí a klimatu. Mimo jiné šla podpora v Libereckém kraji do projektu LIFEPOPWAT, ten cílil na inovativní technologie minimalizující kontaminaci mokřadů nebezpečnými látkami, které lze v životním prostředí jen těžko likvidovat.

Vláda se v roce 2023 věnovala i suchu

Během dnešního pracovního výjezdu vlády předložili ministr Petr Hladík spolu s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) také aktuální Poziční zprávu o pokroku při plnění Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky na období 2023-2027 za rok 2023. „Rok 2023 byl pro Evropu historicky nejteplejším, avšak v Česku jsme extrémní dopady veder nepocítili. Dokonce jsme díky dostatečně naplněným přehradním nádržím nemuseli během poklesů průtoků ve vodních tocích ani přikročit k omezování vody. I tak ale musíme dále masivně podporovat adaptační opatření, jen vloni na ně resorty životního prostředí a zemědělství vydaly celkem 26,8 miliardy korun,“ uzavírá ministr Hladík.