Čisté peněžní příjmy domácností Pardubického kraje reálně klesly o 7,3 %. Meziročně výrazně vzrostly náklady domácností na bydlení (v kraji o 25,9 % na 7 591 Kč měsíčně) Životní podmínky domácností Pardubického kraje 2023

Čisté peněžní příjmy domácností Pardubického kraje (zjišťovány za rok 2022) meziročně nominálně vzrostly o 6,7 % (přibližně polovičním tempem než v roce předchozím). Po zohlednění růstu cen v ČR v roce 2022 (o 15,1 %) však příjmy v kraji reálně klesly o 7,3 % (v celé ČR o 6,5 %). Meziročně výrazně vzrostly náklady domácností na bydlení (v kraji o 25,9 % na 7 591 Kč měsíčně). V návaznosti na to vzrostl podíl domácností považujících tyto náklady za velkou zátěž (31,9 % představuje druhou nejvyšší hodnotu mezi kraji).

Podle výsledků šetření „Životní podmínky 2023“ činily v roce 2022 průměrné roční hrubé peněžní příjmy na jednoho člena domácnosti v Pardubickém kraji 286 866 Kč, což je přibližně o 6 % více než v předchozím roce. Na hrubých příjmech v kraji se 61,3 % podílely příjmy ze závislé pracovní činnosti, 22,8 % sociální příjmy a 13,1 % pak tvořily příjmy z podnikání.

Po odečtení zdravotního, sociálního pojištění a daně z příjmů zjišťujeme v kraji průměrné čisté roční peněžní příjmy na osobu 250 958 Kč (hodnota uprostřed žebříčku krajů). Přičteme-li pak k čistým peněžním příjmům navíc příjmy naturální (např. požitky poskytované zaměstnavateli v podobě příspěvků na stravování, jazykové kurzy, sportovní vyžití, dovolenou apod. či hodnoty produktů z vlastního hospodářství, darů atd.), činily v kraji celkové čisté příjmy v přepočtu na jednoho člena domácnosti 260 669 Kč ročně (zjišťováno za rok 2022).

Proti průměrným čistým příjmům v ČR (peněžním vč. naturálních) byly roční příjmy v kraji o 8,5 tis. Kč nižší; v relativním vyjádření příjmy v kraji za republikovou hodnotou zaostávaly o 3,2 %. Nejvyšší čisté příjmy na osobu nadále zjišťujeme v Hl. městě Praze (o 91,9 tis. Kč ročně více než v Pardubickém kraji), nejnižší byly v roce 2022 v kraji Olomouckém (o 21,5 tis. Kč méně než v Pardubickém kraji).

Ve srovnání s výsledky šetření v předchozím roce se čisté roční peněžní příjmy na člena domácnosti v kraji zvýšily o 15,8 tis. Kč, tj. nominálně o 6,7 % (přibližně polovičním tempem než v roce předchozím), při republikovém navýšení o 7,7 %. Z republikových údajů je patrné, že v roce 2022 rostly příjmy nejrychleji domácnostem jednotlivců starších 65 let (vliv valorizace důchodů) a nejméně neúplným rodinám s alespoň jedním dítětem. Po zohlednění růstu cen v ČR v roce 2022 (o 15,1 %) však příjmy reálně klesly – v kraji o 7,3 %, v celé ČR o 6,5 %.

Zastoupení domácností s měsíčním příjmem na osobu v pásmu do 10 tis. Kč v kraji se v roce 2022 po předchozím poklesu meziročně zvýšilo o 2,7 procentního bodu na 8,9 % a převyšovalo tak republikový podíl o 4,2 procentního bodu. Dlouhodobě v kraji klesá podíl domácností v příjmovém pásmu od 10 do 15 tis. Kč na osobu. Opačný trend zaznamenáváme v případě zastoupení domácností s měsíčním příjmem na osobu mezi 20 až 30 tis. Kč i s příjmy nad 30 tis. Kč. Do příjmového pásma 20 až 30 tis. Kč přitom při posledním šetření spadalo nejvíce domácností kraje (přibližně jedna třetina). Příjmy nad 30 tis. Kč měsíčně na osobu pobíralo v roce 2022 v kraji 16,2 % domácností; za republikovým podílem kraj v tomto případě zaostával o 3,7 procentního bodu.

V posledních letech zaznamenáváme v kraji neustále se zhoršující subjektivní vnímání příjmové situace. Podle výsledků šetření z počátku roku 2023 se podíl domácností v kraji vycházejících s příjmy s obtížemi (od menších až po velké) meziročně zvýšil téměř o 3 procentní body při zřetelném poklesu podílu zejména v kategorii domácností, které s příjmy vycházejí docela snadno.

Každá patnáctá domácnost v kraji (6,6 %) vycházela podle výsledku šetření z počátku roku 2023 s příjmem s velkými obtížemi, což je (stejně jako v předchozích čtyřech letech) nejvyšší podíl v mezikrajském srovnání, a každá osmá domácnost (13,1 %) s obtížemi (druhý nejvyšší podíl mezi kraji). Čtvrtý nejnižší podíl v mezikrajském srovnání mají naopak domácnosti, které se svými příjmy dle subjektivního názoru vycházejí velmi snadno (1,4 %).

Přibližně 20 % domácností v kraji (při nepatrně vyšším podílu v celé ČR) si nemohlo podle výsledků posledního šetření dovolit zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 14,1 tis. Kč. Týdenní dovolenou mimo domov (vč. pobytu na chatě, chalupě či u přátel, příbuzných) si v kraji v roce 2023 nemohlo dovolit 26 % domácností (4. nejvyšší podíl mezi kraji při 22% republikovém podílu).

Zastoupení domácností bez možnosti zaplatit neočekávaný výdaj či dopřát si týdenní dovolenou v kraji již druhým rokem roste (v roce 2023 meziročně o 0,4 procentního bodu, resp. o 3,5 p. b.). Rovněž celorepublikově již došlo v hodnotách uvedených ukazatelů po dlouhodobém poklesu a následné stagnaci k meziročnímu zvýšení (o 1,5 p. b. v případě zaplacení neočekávaného výdaje, resp. o 1,6 p. b. v případě možnosti absolvovat týdenní dovolenou mimo domov).

Meziročně rovněž vzrostl i podíl domácností, které si z finančních důvodů nemohly dovolit jíst obden maso (v kraji na 5,6 % v roce 2023, v celé ČR na 7,6 %) a domácností, které si nemohly dovolit dostatečně vytápět byt (v kraji na 4,2 %, v celé ČR na 7,0 %). V mezikrajském srovnání Pardubický kraj zaujímá v hodnotách uvedených podílů třetí nejnižší pozici.

Podle výsledků šetření za rok 2023 žilo v kraji v rodinných domech 53,9 % domácností (o 2,7 procentního bodu méně než v roce předchozím), což byl v mezikrajském srovnání čtvrtý nejvyšší podíl za Středočeským, Zlínským krajem a Krajem Vysočina. Struktura domovního fondu v kraji z hlediska druhu domu se odráží v podprůměrném zastoupení domácností využívajících dálkové topení (blokovou kotelnu), resp. v častějším využívání vlastního ústředního topení (zejména na plyn).

Náklady na bydlení domácností meziročně výrazně vzrostly ve všech krajích. V Pardubickém kraji došlo k jejich navýšení o 25,9 %, což byl druhý nejvyšší procentuální nárůst po Jihomoravském kraji (při celorepublikovém růstu o 21,7 %). Nejmenší měrou (o méně než pětinu) náklady vzrostly v Praze a v Karlovarském kraji. Měsíční náklady na bydlení dosáhly podle zjišťování v roce 2023 v Pardubickém kraji 7 591 Kč na domácnost (91,5 % republikového průměru); v mezikrajském srovnání jde o páté nejnižší náklady za Krajem Vysočina, Jihočeským, Zlínským a Olomouckým krajem (v předchozím roce kraji patřila čtvrtá nejnižší příčka).

V průměru vynaložily domácnosti v Pardubickém kraji na bydlení 15,4 % ze svých čistých měsíčních peněžních příjmů (v ČR 16,7 %), což byl třetí nejnižší podíl v mezikrajském srovnání po Kraji Vysočina (14,5 %) a Středočeském kraji (14,9 %). Největší zastoupení měly náklady na bydlení na příjmech v Hlavním městě Praze (18,7 %) a Karlovarském kraji (18,4 %). Předchozí zřetelný pokles podílu nákladů na bydlení na příjmech se zastavil a přešel v jednoznačný růst na krajské i celorepublikové úrovni (v kraji meziročně o 2,4 procentního bodu, v ČR o 1,8 p. b.).

Ve struktuře nákladů na bydlení v kraji dlouhodobě představují nejvyšší hodnotu výdaje za elektřinu. Při posledním šetření šlo o 33,3 %, v absolutním vyjádření pak 2 525 Kč měsíčně. S 22,3 % (1 696 Kč) následují výdaje za plyn z dálkového zdroje a s 16,2 % (1 227 Kč) nájemné (úhrada za užívání bytu).

Oproti republikové struktuře zjišťujeme v kraji nadále nadprůměrný podíl nákladů na plyn a elektřinu; zastoupení nájemného je v kraji vzhledem k nižšímu podílu nájemních bytů podprůměrné. V absolutním vyjádření jsou průměrné měsíční náklady domácností v Pardubickém kraji oproti republikovým hodnotám nižší především v případě nájemného (o 541 Kč) a tepla a teplé vody (o 255 Kč). Nad průměrem ČR jsou pak zejména náklady na plyn z dálkového zdroje (o 223 Kč).

Meziroční nárůst nákladů na bydlení se v kraji i celé ČR projevil ve všech sledovaných složkách (včetně kategorie vodné a stočné, teplo a teplá voda, tuhá a tekutá paliva i ostatní služby). Největší měrou (o 42,1 %) vzrostly domácnostem v Pardubickém kraji náklady na plyn z dálkového zdroje, následovaly (s 28,9% meziročním nárůstem) výdaje za elektřinu, náklady na teplo a teplou vodu (nárůst o 28,0 %) a nájemné (navýšení o 20,1 %). Celorepublikově se procentuálně nejvyšší nárůst týkal rovněž plynu, za ním následovaly výdaje na teplo a teplou vodu, výdaje na elektřinu a tuhá a tekutá paliva.

 

Zatímco v celé ČR se podíl domácností považujících náklady na bydlení za velkou zátěž po roce 2013 neustále snižoval a k nárůstu došlo až v posledních dvou sledovaných letech, v Pardubickém kraji se trvalý růst projevoval již od roku 2018. Subjektivně jsou náklady na bydlení velkou zátěží pro 31,9 % domácností v kraji (o 1,6 procentního bodu více než při předchozím šetření). V mezikrajském srovnání jde o druhý nejvyšší podíl za Libereckým krajem (v předchozích čtyřech letech se Pardubický kraj v hodnotě tohoto ukazatele řadil na první příčku).

Na druhé straně subjektivně nejsou náklady na bydlení vůbec zátěží v největší míře pro obyvatele Kraje Vysočina (16,8 % domácností) a Prahy (16,5 %); Pardubickému kraji patří (se 4,9 %) nejnižší příčka.

Z hlediska problémů spojených s bydlením byl v Pardubickém kraji v roce 2023 zaznamenán (stejně jako v celé ČR) meziroční nárůst podílu domácností stěžujících si na hluk z domu, resp. ulice, vandalství či kriminalitu v okolí i znečištěné okolní prostředí a vlhkost v bytě.

O šetření Životní podmínky (EU-SILC) 

Český statistický úřad provedl v roce 2023 již devatenácté výběrové šetření o příjmech a životních podmínkách domácností pod názvem „Životní podmínky“ (ŽP). Zjišťování v ČR probíhá jako národní modul šetření EU-SILC, které je povinné v členských státech Evropské unie. Jeho výsledky se využívají k hodnocení sociální situace obyvatel v jednotlivých státech. Účelem šetření je získat reprezentativní údaje o příjmovém rozdělení jednotlivých typů domácností, údaje o způsobu, kvalitě a finanční náročnosti bydlení, vybavení domácností předměty dlouhodobého využívání, a o pracovních, hmotných a zdravotních podmínkách dospělých osob žijících v domácnostech.  

Většina údajů se zjišťovala podle aktuálního stavu v době dotazování, tj. na jaře 2023, pouze ekonomická aktivita či údaje o peněžních a naturálních příjmech byly zjišťovány za rok 2022. Náklady na bydlení vyjadřovaly výši těchto nákladů v době šetření. Pravidelné měsíční platby se zapisovaly většinou podle zálohy za měsíc březen 2023. Výdaje na odvoz odpadků, paliva, běžnou údržbu, pojištění domu/bytu a ostatní nepravidelné náklady se uváděly za celý rok 2022. 

Šetření se provádí každoročně ve všech krajích ČR v domácnostech žijících v náhodně vybraném souboru bytů, které jsou opakovaně navštěvovány 4 roky po sobě, přičemž každoročně se část z nich obměňuje. Při šetření v roce 2023 navštívili pověření tazatelé v ČR 6 610 bytů vyšetřených v předchozím roce a 4 750 nově náhodně vybraných bytů. V Pardubickém kraji tazatelé navštívili v úhrnu 539 bytů. 

Při interpretaci a analýze výsledků šetření „Životní podmínky 2023“ je třeba brát v úvahu, že vznikly zpracováním dat získaných výběrovým šetřením. Všechny publikované údaje vznikají dopočtem na celou populaci, a tudíž jsou zatíženy určitou statistickou chybou. Např. u uvedených 250 958 Kč čistých peněžních příjmů na osobu v Pardubickém kraji je 95% interval spolehlivosti 229 780–272 136 Kč. V tomto intervalu tedy s 95% pravděpodobností leží skutečná hodnota odhadované charakteristiky.