Ministři vnitra a spravedlnosti v Bruselu diskutovali o stavu schengenského prostoru i boji proti organizovanému zločinu

Ve dnech 4. a 5. března se v Bruselu uskutečnilo zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci, na kterém byl projednáván stav schengenského prostoru a ochrana vnějších hranic EU, téma boje proti organizovanému zločinu a obchodu s drogami, aktuální migrační situace či opatření proti pohlavnímu zneužívání dětí.

První den zasedání bylo věnováno agendě vnitřních věcí, kde Českou republiku zastupoval náměstek ministra vnitra Lukáš Hendrych. Jedním z klíčových témat Rady byl aktuální stav schengenského prostoru a ochrana vnějších hranic. V rámci tohoto bodu Evropská komise představila dlouho očekávané hodnocení nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži, které poslouží k další diskusi o budoucí podobě ochrany vnějších hranic a celkovém směřování migrační politiky. „Česko považuje Schengen bez kontrol za zásadní benefit pro fungování Evropské unie. Jsme přesvědčeni, že pro jeho řádné fungování je nezbytná důsledná ochrana vnějších hranic. Stále aktivně diskutujeme o budoucí podobě migrační politiky,“ uvedl na jednání Lukáš Hendrych.

Ministři projednali i neméně důležité téma boje proti obchodu s drogami a organizovanému zločinu. „Drogová kriminalita a organizovaný zločin představují nebezpečí pro naši demokratickou společnost. Pouze díky mezinárodní spolupráci mezi policejními orgány a spojenectví se soukromými subjekty a přístavními orgány můžeme zůstat o krok napřed,“ uvedla belgická ministryně vnitra Annelies Verlinden. Rada se dohodla na uplatňování osvědčených postupů členských států, které zahrnují například uzavírání dohod o sdílení informací, provádění automatických kontrol Schengenského informačního systému při průjezdu vozidel v logistických uzlech či posílení námořního dohledu.

V dalších bodech jednání se ministři věnovali tématu vnějšího rozměru migrace a boji proti pohlavnímu zneužívání dětí. V této oblasti se podařilo dosáhnout shody s Evropským parlamentem a prodloužit platnost výjimky z pravidel ochrany údajů v odvětvích elektronických komunikací do 3. dubna 2026, která internetovým společnostem umožňuje odhalovat sexuální zneužívání dětí online na svých službách, oznamovat je a odstraňovat materiály týkající se sexuálního zneužívání dětí. Jednotného postoje Rady k novému nařízení, které stanoví konkrétní pravidla pro předcházení pohlavnímu zneužívání dětí, by mělo být podle belgického předsednictví dosaženo do konce června.

Náměstek ministra Lukáš Hendrych také hovořil se švédským státním tajemníkem Andersem Hallem o budoucnosti migrační a azylové politiky a dále s ředitelkou eu-LISA paní Agnes Diallo o propojení informačních systémů EU a připravovaném spuštění systému vstupu a výstupu do EU pro občany třetích zemí.

Druhý den zasedání byl věnován agendě justice, kde Česko zastupoval náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák. První část jednání byla věnována návrhu směrnice o minimálních pravidlech pro předcházení převaděčství migrantů. Diskuze se věnovala kvalifikaci trestného činu napomáhání k nedovolenému vstupu, pobytu a tranzitu, prokazování finančního prospěchu pachatelů a dále potřebnosti tzv. humanitární klauzule, která by zajistila, že humanitární služby spočívající v zajištění základních životních potřeb migrantů nebudou kriminalizovány.

Ministři rovněž debatovali o justiční reakci členských států EU na problematiku organizovaného zločinu souvisejícího s drogami. Evropská komise navrhla zřízení specializované sítě státních zástupců specializovaných na boj proti organizovanému zločinu a jejich propojení s Eurojustem a agenturou EU pro spolupráci v oblasti trestního soudnictví. Rovněž panovala všeobecná shoda na nutnosti posílení justiční spolupráce se třetími zeměmi.

Během pracovního oběda se k ministrům připojil ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin a evropský komisař pro spravedlnost Didier Reynders, aby projednali justiční aspekty ruské agrese vůči Ukrajině. Dle informací ministerstva spravedlnosti Česká republika vede prověřování válečných zločinů na základě tzv. univerzální jurisdikce. Na tuto problematiku byli určeni specialisté proškolení v oblasti mezinárodního humanitárního práva. Mezi hlavní cíle jejich působení patří shromažďování informací využitelných jako důkazy v trestním řízení.

V odpolední části jednání sdíleli zástupci členských států své zkušenosti se zajišťováním odolnosti soudních systémů vůči zločineckým organizacím. Ministři projednávali opatření na individuální ochranu soudců, státních zástupců a jejich rodin čelících hrozbám i problematiku zachování nezávislosti soudního systému.