Po volbách do Evropského parlamentu, aneb co se bude dít po 10. červnu 2024

Ve dnech následujících po volbách vnitrostátní orgány členských států ověří, že osoby zvolené do Evropského parlamentu nezastávají žádnou neslučitelnou funkci nebo mandát, a následně jejich jména sdělí EP.

Jednání o ustavení politických skupin začnou po volbách a mohou trvat až do prvního plenárního zasedání. Politickou skupinu musí tvořit nejméně 23 poslanců zvolených alespoň v jedné čtvrtině členských států (tj. nejméně v sedmi). Aby byla politická skupina oficiálně uznána k 16. červenci, tedy do ustavujícího plenárního zasedání Parlamentu, musí předsedkyni oznámit svůj název, politické prohlášení a složení do 15. července 2024 (článek 33 jednacího řádu EP).

Nové volební období Parlamentu oficiálně začne v úterý 16. července 2024. Nově zvolení poslanci zasednou v tento den v sídle Evropského parlamentu ve Štrasburku, aby zde do pátku 19. července zvolili svého předsedu či předsedkyni, 14 místopředsedů a pět kvestorů.

Dále budou poslanci hlasovat o počtu členů stálých výborů a podvýborů Parlamentu, čímž nové volební období zahájí. Pravděpodobně zároveň oznámí i jmenovité složení jednotlivých výborů.

Po ustavujícím plenárním zasedání se bude konat první schůze výborů, na níž si každý výbor zvolí svého předsedu/předsedkyni a místopředsedy/místopředsedkyně (neboli předsednictvo).

Volba předsedy/předsedkyně Komise proběhne po ustavení Parlamentu. To znamená, že by k ní mohlo dojít na prvním zasedání po letní přestávce (16.-19. září). Konečné rozhodnutí o přesném harmonogramu přijme konference předsedů politických skupin.

V předchozích volebních obdobích, kdy se evropské volby konaly v květnu – jako v roce 2019 –v červenci proběhla dvě plenární zasedání. První se věnovalo ustavení nového Parlamentu a volbě jeho předsedy, místopředsedů a kvestorů. Druhé pak volbě předsedy, resp. předsedkyně Komise.

Článek 14 Smlouvy o EU stanoví, že EP „volí předsedu Komise“. V praxi kandidát navržený Evropskou radou podle článku 124 jednacího řádu představí Parlamentu své politické směry a následuje rozprava. Předsedu nebo předsedkyni Komise zvolí Parlament většinou hlasů všech poslanců (361 z celkem 720 poslanců). Hlasování je tajné.

Pokud kandidát či kandidátka nezíská požadovanou většinu, vyzve předseda Parlamentu Evropskou radu, aby do jednoho měsíce navrhla stejným způsobem nového kandidáta/kandidátku.

Podle současných pravidel jmenuje Rada spolu s (nově) zvoleným předsedou/předsedkyní Komise kandidáty na komisaře/kandidátky na komisařky. Každému kandidátovi a kandidátce přidělí předseda/předsedkyně Komise konkrétní oblast politiky. Příslušné výbory EP kandidaturu všech nominovaných před hlasováním v plénu a následným jmenováním sboru komisařů jako celku pečlivě posoudí.

Posouzení „prohlášení o zájmech“ Výborem pro právní záležitosti

Výbor pro právní záležitosti ještě před slyšením v odpovědném výboru důkladně posoudí prohlášení každého z kandidátů a kandidátek o jejich finančních zájmech a prověří, zda jsou prohlášení pravdivá a úplná a zda nehrozí střet zájmů.

V případě jakýchkoli pochybností může Výbor pro právní záležitosti daného kandidáta či kandidátku požádat o doplňující informace nebo je pozvat ke společné diskusi. Může rovněž vydat doporučení, jak řešit případný střet zájmů.

Před konáním slyšení s příslušnými výbory musí Výbor pro právní záležitosti absenci jakéhokoli střetu zájmů písemně potvrdit. Pokud je některý kandidát či kandidátka ve střetu zájmů, jejž se nepodařilo adekvátně vyřešit, rozhodne Výbor pro právní záležitosti, že daný kandidát/kandidátka není schopen/schopna funkci vykonávat.

Písemný postup: otázky poslanců

Kandidáti a kandidátky na komisaře a komisařky musí písemně odpovědět na několik otázek, mezi nimi i na otázky poslanců z výborů zabývajících se portfolii, za která by měl daný kandidát či kandidátka odpovídat. První blok otázek se zaměřuje na jejich obecnou způsobilost, proevropské smýšlení a osobní nezávislost, na schopnost řídit svěřené portfolio a na to, jakým způsobem zamýšlejí spolupracovat s Parlamentem. Specializované výbory nadto připraví sérii konkrétních otázek k danému portfoliu.

Životopisy všech nominovaných a jejich odpovědi na písemné otázky budou před slyšením zveřejněny na internetových stránkách EP.

Slyšení v příslušném výboru nebo výborech

Každý nominovaný dostane pozvání na tříhodinové slyšení před parlamentním výborem či výbory odpovědnými za dané portfolio. Celé slyšení je přenášeno živě na internetu. Kandidát/kandidátka přednese svůj úvodní projev v délce nejvýše 15 minut a poté odpovídá na otázky poslanců.

Hodnocení po slyšení ve výboru

Příslušný výbor nebo výbory musí dokončit hodnocení kandidátů do 24 hodin od slyšení, přičemž by za tím účelem měly jednat za zavřenými dveřmi „co nejdříve“. Výbory odpovědné za slyšení si také mohou od kandidátů písemně vyžádat další informace nebo uspořádat krátké dodatečné slyšení. Koordinátoři politických skupin vypracují o každém kandidátovi/kandidátce hodnotící zprávu, v níž uvedou, zda je daná osoba kvalifikovaná:

1) stát se „členem/členkou kolegia“ (Evropské komise) a
2) plnit svěřené úkoly.

Do 24 hodin od dokončení hodnocení je zpráva předána k projednání Konferenci předsedů výborů. Pokud předsedové výborů zprávu schválí, postoupí ji, v režimu důvěrné, Konferenci předsedů politických skupin a Parlamentu. Kromě toho obdrží Konference předsedů výborů a Konference předsedů politických skupin a Parlamentu o každém kandidátovi/kandidátce zvláštní posudek. Druhá z jmenovaných konferencí pak vypracuje návrh usnesení, o němž se následně hlasuje na plenárním zasedání.

Ukončení slyšení

Konference předsedů politických skupin a Parlamentu prohlásí slyšení za ukončená poté, co dokončí analýzu hodnotících zpráv příslušných výborů a doporučení Konference předsedů výborů. Hodnotící zprávy nyní mohou být zveřejněny a hodnocení lze připomínkovat.

Hlasování v plénu o uvedení Komise do úřadu

Předseda či předsedkyně Komise zohlední výsledky slyšení a konzultací s politickými skupinami Parlamentu a během plenárního zasedání představí svůj tým a politické priority. Po rozpravě poslanci EP většinou odevzdaných hlasů rozhodnou, zda nový sbor komisařů na nové pětileté funkční období jmenují.