Návštěva TGM ve Svaté zemi

Motivace prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka k tak dlouhé cestě byla několikerého druhu. Masaryk jako věřící a zároveň velmi vzdělaný člověk chtěl navštívit a na vlastní oči vidět Jeruzalém a Svatou zemi – posvátné místo tří hlavních světových monoteistických náboženství: judaismu, křesťanství a islámu. V rámci této cesty navštívil rovněž Egypt a Řecko – kolébky naší civilizace. Dalším důvodem byl ale jeho celoživotní zájem o židovskou problematiku a jeho trvalé sympatie k sionistickému hnutí.

Prezident přijel do Jeruzaléma vlakem z egyptské Kantary za deštivého rána dne 8. dubna 1927. Celý doprovod, ve kterém byla mimo jiné i jeho dcera Alice, jeho tajemník, vrchní inspektoři a českoslovenští diplomaté, se ubytoval ve františkánském hospici Notre Dame. Do města Masaryk vstoupil Jaffskou bránou, kde ho uvítal starosta Jeruzaléma a náměstek britského vysokého komisaře v Palestině. Prohlédl si Chrám Božího hrobu a Chrámovou horu, ze které se zasněně a dlouze díval směrem k východu, odkud má přijít mesiáš. Navštívil Skalní dóm a mešitu Al Aksa a byl přijat zástupci nejvyšší muslimské rady.

Odpoledne patřilo návštěvě československé židovské komunity v Jeruzalémě ve čtvrti Mea Šarim, kde byl nadšeně zdraven lidmi na ulici. Na budově komunity vlál transparent s českým a hebrejským nápisem ve státních barvách „Vítáme Vás“. Přijal ho vrchní rabín československého původu Josef Chajim Sonnefeld. Během setkání se rabín pomodlil za Československo a Masarykovi předal text modlitby na pergamenu. Prezidenta rovněž uvítalo 500 žáků školy Talmud – Tóra a ješivy Chaje Olam. Z židovské ortodoxní čtvrti pan Masaryk odjel do Velké synagogy, kde ho pozdravil jeruzalemský vrchní rabín a významný myslitel a kabalista Abrahám Izák Kook.

Druhý den pokračovala návštěva prohlídkou Národní a univerzitní knihovny v jeruzalemském novém městě, kde se prezident seznámil s množstvím arabských a hebrejských rukopisů. Přečetl si zde i například dopis básníka Heineho příteli Mosesovi Moserovi. Po návštěv knihovny odjel na horu Scopus, kde navštívil Hebrejskou univerzitu. Po přivítání kancléřem univerzity si prohlédl chemický a mikrobiologický ústav a ústav judaistických studí, jakož i stavbu Wolffsohnovy knihovny a pokochal se výhledem na Mrtvé moře.

Odpoledne se autem vydal do Betléma, kde navštívil baziliku Narození Páně v doprovodu františkánského mnicha polského původu, Mléčnou jeskyni a Pastýřské pole. Při zpáteční cestě do Jeruzaléma zamířil k Šalamounovým rybníkům a ke hrobu pramáti Rachel, jednoho z nejsvětějších míst judaismu.

Další den si prohlédl křesťanské památky Jeruzaléma jako je chrám Nanebevzetí, ruský ortodoxní kostel a klášter Marie Magdalenské na Olivetské hoře, kde rusky hovořil s abatyší kláštera. Následně na hřbitově britských vojáků položil věnce za účasti tehdejšího vysokého komisaře Herberta O. Plumera. Odpoledne se delegace vydala k Mrtvému moři a k řece Jordánu, kde si Masaryk nabral vodu.

Následující den po vřelém přivítání v Rišon LeZion dorazil Masaryk odpoledne do Tel Avivu. Prvního židovského města v novodobých dějinách vznikajícího na pískových dunách od roku 1919. Na radnici ho přivítal starosta, se kterým diskutoval problematiku nezaměstnanosti, výši dávek i školného či duchovní život ve městě. V hotelu Palatin se následně setkal s cca 40 krajany a Dr. Grünwaldem, československým konzulem v Tel Avivu. Při rozhovoru s krajany projevil Masaryk radost, že město má divadlo a operu. Následně položil věnec na hrob židovského esejisty a nejvýznamnějšího duchovně kulturního proudu sionismu Achada HaAma.

Po návštěvě Tel Avivu delegace pokračovala přes Šechem a Afulu do kibucu Beit Alfa. Který byl založen českými a německými členy hnutí Tchelet Lavan a Blau – Weiss. V kibucu ho přivítal generální tajemník Základního fondu Leo Hermann z Československa. Masaryk si detailně prohlédl dětské oddělení a vyptával se na školu. Poté přes Bejt Šean přijel do kibucu Degania Alef, kde se setkal s prezidentem Židovského národního fondu. Po prohlídce kibucu hovořil s básnířkou Irmou Singerovou, která pocházela z kruhu přátel Franze Kafky v Praze. Dle pamětníků bylo setkání s ní pro Masaryka nesmírně zajímavé a inspirativní.

V Haifě se prezident setkal se Šlomem Kaplanským, který se později zasloužil o rozvoj a přeměnu haifského Technionu do světově uznávané univerzitní instituce evropského typu

Dojmy prezidenta Tomáše G. Masaryka z návštěvy ve Svaté zemi v roce 1927 byly hluboké a pozitivní. Dá se říci, že prezident ve Svaté zemi našel víc, než čekal. Jeho návštěva se stala zásadním impulzem pro rozvoj česko – izraelských vztahů. Na počest Masarykových 80. narozenin byl slavnostně založen Masarykův les v Kibucu Sarid. Při příležitosti jeho 85. narozenin bylo v roce 1935 Masarykovi uděleno starostou Dizengoffem čestné občanství města Tel Aviv. Jeho jménem byly pojmenovány náměstí v Tel Avivu a Haifě, ulice v Jeruzalému a dokonce i kibuc – Kfar Masaryk.

Autorem článku je Robert Řehák, zvláštní zmocněnec pro holocaust, mezináboženský dialog a svobodu vyznání MZV.

Článek vychází z publikací Hugo Bergmanna (Masaryk v Palestině, in: Rychnovsky, Ernst, ed. Masaryk a židovství. Praha 1931, str. 304), prvního československého porevolučního velvyslance v Izraeli Miloše Pojara (Masarykova návštěva Palestiny v r. 1927, in: Sborník Hilsnerova aféra a česká společnost 1899-1999, Praha 1999, str. 138-142) a archivních materiálů v Archivu Kanceláře prezidenta republiky a Archivu Ministerstva zahraničních věcí.

Fotografie poskytl Masarykův ústav a Archiv AV ČR .