MF ČR (Ministerstvo financí ČR)
Makroekonomika  |  19.02.2024 09:50:00

Riziko pro růst inflace je tu stále (Marek Mora)

 

Datum vydání: 17. 02. 2024
Zdroj: Lidové noviny, Autor: Ivana Pečinková

Je těžko pochopitelné, že Česko má nejnižší nezaměstnanost v EU, ale zároveň největší propad reálných mezd. „Kdybych byl odborářský boss, budu tady všechny burcovat, aby šli na barikády a říkali si u svých zaměstnavatelů o daleko vyšší mzdy,“ říká v rozhovoru pro Lidovky.cz náměstek ministra financí a bývalý viceguvernér České národní banky Marek Mora.

Lidovky.cz: Inflace v lednu spadla na 2,3 procenta. Co tomu říkáte?

Jsem moc rád, že se po dvou a půl letech opět vracíme k cenové stabilitě. Je to učebnicové potvrzení správnosti nasazené měnové politiky. I když si myslím, že ta jeden a půl roku trvající fáze vysokých sazeb mohla být trochu intenzivnější a kratší. Ještě ale není úplně vyhráno. Je třeba ohlídat, aby se nám nevrátila nějaká další proinflační vlna. Proto rozumím obezřetnému přístupu České národní banky ke snižování sazeb. Ale prostor pro další snižování určitě existuje.

Lidovky.cz: Jak rychlé by to snižování sazeb mělo být?

V situaci, kdy máme inflaci téměř u cíle, není třeba držet sazby na 6,25 procenta. Dovedu si představit, že ČNB může se sazbami jít ve dvou třech krocích někam možná až ke čtyřem procentům a pak už jen jemněji ladit. Bude hodně záležet na vývoji kurzu koruny. Nechci ale ze své současné pozice říkat, co by měla nezávislá ČNB dělat.

Lidovky.cz: Proč jsme měli v Česku až do letošního ledna výrazně vyšší inflaci než státy EU?

Česká ekonomika stejně jako ostatní ekonomiky světa zažila velký nákladový šok. U nás ten šok přišel do velmi proinflačního poptávkového podhoubí, živeného hlavně napjatým trhem práce a také finančně dobře vybavenými domácnostmi i firmami. Ale i velice štědrou rozpočtovou politikou a uvolněnou měnovou politikou. Zejména to poslední se však netýkalo jen nás, ale i ostatních zemí. Evropská centrální banka i americký Fed dlouho držely sazby v blízkosti nuly. A když do toho přišel onen nabídkový šok, muselo se to logicky projevit v inflaci.

Když to zjednoduším: během covidu jsme dostávali peníze za to, že jsme neprodukovali nic anebo velmi málo. To se nemohlo projevit jinak než růstem cen. Proto bylo správné, že ČNB velmi brzy začala se zvyšováním svých sazeb. Byť se i v jejím vedení objevovaly názory, že jde o čistě nabídkovou inflaci, kterou sazbami krotit nelze.

Kdyby ale šlo čistě o nabídkovou inflaci, nerostly by firmám předloni a loni tolik zisky, což bylo vidět mj. z výběru daní. Firmy by sotva bývaly byly schopny přenést zvýšené náklady na zákazníka a ještě si k tomu přirazit ty ohromné ziskové marže. To jim umožnila jedině ta existující vysoká poptávka.

Lidovky.cz: Dostaly už firmy dostatečnou výstrahu, aby již tolik nešroubovaly ceny?

Měnová politika je už k tomu prostě donutila. Ztlumila poptávku a firmy vidí, že již s přehnanými cenami u lidí nepochodí. Inflace se krotí tím, že se přes vysoké úroky škrtí ekonomika, což dopadá zejména na firmy a domácnosti. Zní to krutě, ale jinak to nejde. Část firem se tomu sice vyhnula tím, že přešla na financování v eurech, ale i tak se jednoznačně ukázalo, že naše nezávislá měnová politika funguje.

Lidovky.cz: Je tu něco, co by mohlo inflaci znovu obrátit směrem nahoru?

Když jsem byl v centrální bance, obávali jsme se toho, že budou tlaky na růst mezd, což by nás donutilo k ještě důraznějšímu utahování měnových šroubů. Je těžko pochopitelné, že máme nejnižší nezaměstnanost v EU, ale zároveň největší propad reálných mezd. Kdybych byl odborářský boss, budu tady všechny burcovat, aby šli na barikády a říkali si u svých zaměstnavatelů o daleko vyšší mzdy. Ale to se tady skoro vůbec neděje.

Já jsem tomu samozřejmě rád, protože pak by se to muselo utlumit daleko brutálnější měnovou politikou. Ovšem riziko, že se vlna takových požadavků na přepjatém trhu práce ještě může objevit, je tady stále.

Lidovky.cz: Co říkáte tomu, že stát učitelům garantuje růst mezd o 30 procent nad průměr? A že má jít do školství další miliarda?

Na jednu stranu logiku té podpory učitelům chápu. Vzdělání je jednou z klíčových oblastí pro budoucnost ekonomiky a role učitele je v tom zásadní. Ale na druhou stranu je systém strašně neefektivní. Máme příliš mnoho obcí, což je jedna z příčin, proč je u nás tak mnoho škol a malých škol. Jejich provoz je příliš drahý. I malá škola musí mít ředitele, školníka atd. A pak jsou tu věci jako maximální počet žáků ve třídě, asistenti pedagoga a podobně. Podle mě existuje velký prostor pro zefektivnění našeho školství.

Lidovky.cz: Ve společnosti silně rezonuje téma našeho přechodu na euro, respektive vstupu do ERM II, které svým novoročním projevem otevřel prezident Petr Pavel.

To téma ale otevřely politické strany už loni na podzim. V souvislosti s materiálem na téma plnění maastrichtských kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, který každoročně pro vládu připravuje ministerstvo financí. Tam zaznívalo právě to, abychom co nejrychleji vstoupili do evropského systému měnových kurzů ERM II.

Často je slyšet, že vstup do ERM II nám sníží úrokové sazby a náklady na státní dluh. Nevím, odkud se tyto argumenty berou, to vůbec nevíme. Naopak se může stát, že k tomu, abychom udržovali stabilní kurz koruny, budeme muset držet úrokové sazby výš než Evropská centrální banka.

Vstup do ERM II, aniž bychom znali datum vstupu do eurozóny, bych proto rozhodně nedoporučoval. Setrvat v ERM II bychom naopak měli co nejkratší dobu. Zkomplikuje se tím situace pro ČNB, která bude muset sledovat zároveň dva cíle – cenovou a kurzovou stabilitu.

Navíc nám hrozí, že se vstupem do ERM II budeme muset také vstoupit do bankovní unie. Podle legislativy EU se země musí stát členem bankovní unie až po přijetí eura. Bulharsko, které na euro čeká od léta 2020, ale dobrovolně přistoupilo na to, že vstoupí do bankovní unie už při vstupu do ERM II. Totéž se pak chtělo i po Chorvatsku, a tím se vytvořil precedens. ČNB proti tomu tehdy protestovala, ale ani tak není jasné, zda by se tento precedens vztahoval také na nás. A v praxi to vypadá tak, že dokud nemáte euro, a tedy guvernér vaší centrální banky nesedí ve výkonné radě ECB, jste v módu o vás bez vás. To je pro danou zemi velmi nevýhodné.

A vidím ještě jedno velké riziko. Pobyt v ERM II bez shody na datu přijetí eura by navíc mohl vyprovokovat příští vládu udělat referendum a cestu k euru zastavit. Já za sebe říkám, že obecně příznivcem referenda nejsem.

Lidovky.cz: Jsme na vstup do eurozóny připraveni?

Plnění maastrichtských kritérií je jen jednou podmínkou vstupu. To pro nás brzy problém nebude. Neplníme a plnit nebudeme jedno kritérium a tím je stabilita kurzu, která se potvrzuje dvouletým setrváním v systému ERM II.

Pokud jde o naši hospodářskou sladěnost s eurozónou, troufám si s velkou mírou jistoty říci, že nikdy nebudeme schopni úplně přesvědčivě stanovit, zda je vstup jednoznačně výhodný, anebo jednoznačně nevýhodný. Různé faktory se budou vyvíjet, jejich váha se bude v průběhu času měnit. K úplně jednoznačnému závěru prostě nebude možné dojít nikdy. Rozhodnutí, zda do eurozóny chceme, anebo nechceme, musí proto být nakonec politické.

Myslím, že mít euro bychom zvládli bez problémů a také naše přítomnost v eurozóně by pro ostatní nebyla žádnou zátěží. Pro mě ale otázka, zda jsme, nebo nejsme na euro připraveni, není až tak důležitá. Já osobně mám nejvíc otazníků nad eurozónou samotnou. Ta se totiž velmi odchýlila od ducha původní Maastrichtské smlouvy, podle níž mělo jít o jakýsi klub premiantů, zemí, které jsou stabilní a prosperující. A to nejenže se úplně neděje, ale některé členské země jako by ztratily ambici se takovými premianty stát.

Například Itálie už 30 let téměř neroste a nevidíme žádnou snahu ji reformovat a konvergovat k jádru EU. A takových je víc. To bude činit eurozónu dlouhodobě nestabilní a bude to naopak tlačit na to, aby se nad těmito zeměmi vytvářela nějaká federální struktura. Společné daně, společné výdaje a podobně. Tento krok ale bude také bolestivý, tak jako jsou bolestivé reformy na národní úrovni. Eurozóna stojí před těžkým dilematem a z toho vůči ní pramení moje velká zdrženlivost.

Lidovky.cz: Bylo by možné trvale zůstat bez eura jako Dánsko či Švédsko?

Dánsko si vymohlo trvalou výjimku. Švédsko je ve stejné situaci jako Česko. Tu povinnost má taky, ale v referendu si Švédové odhlasovali, že euro nechtějí. Když ani my euro nebudeme chtít, nutit nás k tomu Evropská komise nebude.

Nyní neustále zaznívá, že máme ctít závazek, který jsme schválili v roce 2003 v přístupovém referendu. Ten závazek podepsalo 25 států. Patnáct tehdejších členů a 10 přistupujících. Podepsali jsme závazky, že budeme dodržovat fiskální pravidla, že nebudeme porušovat zákaz ručení za dluhy jiných států a zákaz měnového financování.

První pravidlo eurozóna porušuje neustále. Zákaz ručení také. Zcela evidentně tím, když se vydal společný dluh EU pro financování nástroje pro obnovu a odolnost (Recovery and Resilience Facility). A zákaz měnového financování byl podle mě u ECB v řadě případů minimálně na hraně.

Takže ten „kontrakt“ má mnoho částí a mnoho smluvních stran. A tvářit se teď, že jediní Češi mají povinnost plnit dvě věty z toho kontraktu, je nesmysl. Opakuji, že přijetí eura bude nakonec politickým rozhodnutím.

Lidovky.cz: Mělo by euro pro Česko smysl?

Jak už jsem zmínil, na to nikdy nepůjde bezezbytku odpovědět. Určitě to není tak, že by koruna byla jednoznačný neúspěch a euro jednoznačný úspěch, proto se pojďme vzdát koruny. Nesdílím vůbec názor, který se teď často objevuje, že ta česká skepse pramení jen z nějakého dvacetiletého „oblbování“ českého národa ze strany vůdců, politiků a ekonomů typu Václav Klaus. Lidé vidí, že koruna nějakou hodnotu má a že euro příběhem o úspěchu úplně není. Vím, že mnoho lidí asi zklamu, ale i Václav Klaus může mít někdy pravdu.

Lidovky.cz: Může konvergovat Česko? Zabředli jsme do nerůstu.

Proces našeho přibližování k průměru EU byl jeden z nejúspěšnějších. Proč by to nemohlo pokračovat? Samo to ale nepůjde. Roli státu vidím kromě zlepšení fungování institucí a budování dopravní a energetické infrastruktury v odstraňování bariér, nikoli v přímé podpoře nějakých odvětví. Ať si hospodářství, soukromý sektor, hledá cestu samo. Určitě ji najde, jen to může trochu trvat.

Lidovky.cz: Co říkáte vládnímu konsolidačnímu balíčku a sadě 37 opatření k podpoře růstu, jež navrhla Národní ekonomická rada vlády?

Nutnou podmínkou pro dlouhodobý udržitelný hospodářský růst je makroekonomická stabilita. To už nastává a přispěla k tomu mj. i vláda schválením ozdravného balíčku. Jeho vliv vidíme také ve snížení inflace a uvidíme ho i v letošním výsledku hospodaření státního rozpočtu.

Ozdravný balíček ale sám nestačí, musíme jít s konsolidací dál a potřebujeme právě také podpořit růst. A zde se můžeme inspirovat v těch 37 opatřeních NERV. Je to však podle mě spíše nabídka pro politické strany, aby si z toho něco vzaly do příštích voleb. Ale této vládě bych doporučil co nejrychleji si vybrat a implementovat tak pět opatření. I když současný kabinet už plody implementace nesklidí, protože se do ekonomiky promítnou až se zpožděním.

Lidovky.cz: Co byste z návrhů NERV vybral vy?

Opatření ke zpružnění trhu práce. Máme také příliš mnoho obcí, což na sebe váže mj. složitost rozhodovacích procesů. Máme příliš mnoho škol. Příliš mnoho malých škol. Příliš mnoho malých nemocnic. A je nutné zjednodušit povolovací řízení. Odstranit byrokracii. Pokročit v digitalizaci.

Lidovky.cz: Co říkáte návrhu NERV dát zaměstnavatelům možnost propouštění bez udání důvodů?

Proč ne. Ale muselo by se to dopracovat v dánské logice. Flexicurity znamená nejen snadné propouštění a najímání zaměstnanců, ale zároveň i velmi silný záchytný systém. Ten u nás ještě dobudován není. Nevím, zda na takový systém máme finančně a – když to velmi zjednoduším – zda jsou Češi jako Dánové. Tedy pokud by byl ten systém tak velkorysý, zda by tam nebyly tendence k jeho zneužívání. Takže vybudovat onu druhou nohu systému není jednoduché. Ale je dobře, že se o tom diskutuje, a určitě je to směr, kterým bychom se měli vydat.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář





Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688